Dvě největší bulharské strany se dohodly na vládě, po devíti měsících se vystřídají v jejím čele

Představitelé dvou největších bulharských stran, Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova a strana Pokračujeme ve změně (PP), oznámili dohodu na vytvoření společného kabinetu. Píší o tom bulharská média. Dosud přitom strany odmítaly spolupráci na vládní úrovni. Podle společného prohlášení sestaví kabinet, který bude mít program na osmnáct měsíců. Během prvních devíti měsíců bude premiérem představitel PP Nikolaj Denkov, dalších devět měsíců bývalá eurokomisařka ze strany GERB Marija Gabrielová.

Strany oznámily dohodu krátce předtím, než Gabrielová sdělila prezidentovi Rumenovi Radevovi, že nevyužije pokus sestavit vládu. Očekává se, že jako další dostane mandát k sestavení vlády představitel PP, který by měl postavit kabinet na základě oznámené dohody mezi stranami, které mají v parlamentu většinu. Radev po jednání s Gabrielovou řekl, že pověření udělí „v příštích dnech“.

Nová vláda by měla mít omezený mandát na osmnáct měsíců. Během něj by například chtěla prosadit změny ústavy a změny zákonů tak, aby přiblížila zemi vstupu do schengenského prostoru a umožnila čerpání unijních fondů, a také by měla schválit rozpočet.

„Jako záruka toho, že vláda bude fungovat nejméně osmnáct měsíců, tak podle návrhu já budu během prvních devíti měsíců premiérem a Gabrielová vicepremiérkou a ministryní zahraničí. V následujících devíti měsících bude premiérkou Gabrielová a já vicepremiérem,“ řekl při společné tiskové konferenci s Gabrielovou Denkov, který je exministrem školství. Politickou situaci v zemi označil za „extrémně těžkou“.

Gabrielová, která rezignovala na funkci eurokomisařky, aby se mohla věnovat politice v Bulharsku, uvedla, že cílem dohody je dát zemi fungující vládu. „Všichni jsme udělali mnoho ústupků,“ prohlásila. V současnosti v zemi vládne přechodný kabinet jmenovaný prezidentem Radevem, který ale nemá oporu mezi parlamentními stranami. Země tak nemá schválený státní rozpočet a váznou také některé legislativní změny, které například vyžaduje Brusel pro čerpání unijních fondů.

Dohoda není finální

Podle bulharské agentury BTA Gabrielová řekla, že dokument musí ještě projednat poslanecké kluby. Jejím a Denkovým úkolem bude přesvědčit zákonodárce, že dohoda je správnou cestou. GEBR a jeho spojenci mají 69 poslanců a blok kolem PP 64. V parlamentu s 240 členy strany potřebují nejméně 121 hlasů.

GERB a PP dlouho spolupráci na vládní úrovni odmítaly. Strana Pokračujeme ve změně a její političtí spojenci z liberálně-konzervativního Demokratického Bulharska (DB) během kampaně tvrdili, že GERB během deseti let, kdy byla u moci, dopustila, aby se v nejchudší zemi EU rozbujela korupce. To ale někdejší premiér a vůdce GERB Borisov odmítá.

Bulharsko šlo za poslední dva roky opakovaně k předčasným volbám, naposledy se tak stalo na začátku dubna. Vládu s podporou parlamentu mělo Bulharsko naposledy v červnu loňského roku, kdy skončil po vyslovení nedůvěry ze strany zákonodárců kabinet premiéra Kirila Petkova z PP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 12 hhodinami
Načítání...