Britská policie čelila útokům, v Belfastu byl při rasově motivovaném útoku vážně zraněn muž

Britská policie v noci na úterý čelila útokům v Belfastu, Darlingtonu a Plymouthu, uvedl zpravodajský server BBC News. Od začátku nepokojů před týdnem už bylo zatčeno přes čtyři sta lidí a počet zřejmě dále poroste. Od příštího týdne bude mít ostrovní země k dispozici přes pět set nových míst ve věznicích pro nově zatčené. Podle listu The Guardian nasadí britská vláda dalších 2200 policistů specializovaných na zvládání nepokojů. Celkem jich tak v ulicích bude přes šest tisíc. Premiér Keir Starmer bude v úterý večer kvůli nepokojům předsedat další mimořádné schůzce Cobra.

V severoirském Belfastu na policisty létaly kameny a zápalné lahve, výtržníci také zapálili jedno policejní auto. Tamní policie uvedla, že byl zatčen jeden patnáctiletý mladík. Na jihu Belfastu byl v noci na úterý napaden asi padesátiletý muž. Svědci uvedli, že viděli útočníky dupat na jeho hlavu.

Jeho stav je vážný a policie, která o případu informovala, incident prošetřuje jako rasově motivovaný trestný čin z nenávisti. Server BBC informuje, že k útoku došlo v oblasti Donegall Road poblíž místa, kde se policisté ocitli pod útokem extremistů na několik hodin.

V Plymouthu na jihozápadě Anglie se zase na 150 strážců zákona muselo vyrovnat s útoky pyrotechnikou a cihlami. Těmi na policisty útočili lidé také v Darlingtonu na severovýchodě Anglie.

Výtržnosti a protesty na mnoha místech Británie vypukly poté, co minulý týden sedmnáctiletý mladík v taneční škole v Southportu nožem zabil tři dívky a dalších deset lidí zranil. Záhy se na internetu objevily nepravdivé informace, podle nichž útočil imigrant a muslim. Podezřelým je ale mladík, který se narodil ve velšském Cardiffu rwandským rodičům a s islámem nemá nic společného. Případ se nevyšetřuje jako teroristický čin.

Zatčení jsou hlášena především z řady anglických měst včetně Londýna, Middlesbroughu, Sunderlandu, Bristolu či Hullu. Právě v tomto čtvrtmilionovém městě na východě Anglie se podle BBC News o víkendu odehrál jeden z nejvíce šokujících útoků.

Dav mužů při něm v sobotu odpoledne zaútočil na stříbrné BMW, v němž jela skupina lidí s asijskými kořeny. Útočníci otevřeli dveře vozu a začali napadat cestující, další na vůz házeli předměty, včetně nákupního vozíku, a snažili se rozbít okna. Ve videích z místa činu jsou také slyšet rasistické nadávky a pokřik „dostaňte je“. Zhruba dvě hodiny po útoku skupiny výtržníků na auto vyrabovaly v centru Hullu několik obchodů.

Úroveň hrubosti je podle šéfa policie nejhorší vůbec

V reakci na plánovaný pochod krajní pravice se v Birminghamu sešly stovky muslimů. Dav, ve kterém byli také muži v kuklách a maskách, se shromáždil kolem místní mešity.

Nový britský premiér Keir Starmer v pondělí slíbil, že na všechny výtržníky dopadne plná síla zákona. Vládnímu kabinetu přednesl, že „99 procent lidí v celé zemi chce, aby jejich ulice byly bezpečné a aby se ve svých komunitách cítili bezpečně, my podnikneme veškerá nezbytná opatření, abychom nepořádek ukončili,“ avizoval Starmer. Ministryně vnitra Yvette Cooperová zase mluvila o tom, že všichni za své činy zaplatí.

Ministr pro technologie Peter Kyle varoval společnosti zabývající se sociálními médii, že mají povinnost spolupracovat s vládou, aby zabránily šíření dezinformací a podněcování k nenávisti.

Ke zvládnutí situace mají pomoci i stovky nových míst ve věznicích v anglických hrabstvích Kent a Rutland. S jejich zřízením se sice počítalo už dříve, ale plány se nyní urychlily. Úřad britského premiéra dal v pondělí najevo přesvědčení, že bude mít k dispozici prostory potřebné „k uvěznění všech, kteří se podíleli na nepokojích, jichž jsme byli svědky“.

Předseda Národní rady policejních ředitelů a vrchní konstábl Gavin Stephens se nechal slyšet, že „úroveň hrubosti a cíleného bezohledného ničení, kterou jsme viděli, je podle policistů nejhorší, jakou za celou svou kariéru viděli“, zároveň dodal, že mnoho ze zadržených již stanula před soudem a „brzy budou ve vězení“.

Zranění při nepokojích utrpěla také fena stafordšírské policie Vixen. Tu jeden z agresorů během víkendu udeřil cihlou, když se „statečně snažila zastavit jednoho z násilníků“. Čtyřnohá strážkyně zákona utrpěla ránu na hlavě a potřebovala lékařské ošetření.

Tamní policie nyní pachatele hledá. „Policejní psi jsou považováni za stejně důležité jako jejich lidské protějšky, a proto zahajujeme úplné vyšetřování,“ říká zástupce vrchního strážmistra tamní policie Stuart Ellison a dodává, že se domnívá, že na sociálních sítích mohou kolovat záběry z incidentu. „Vím, že veřejnost bude znechucena tím, že bylo ublíženo krásnému zvířeti, jako je Vixen, když se snažila udržet lidi v bezpečí,“ je přesvědčen Ellison.

Britský policista zpravidla nenosí palnou zbraň

Většina policistů ve Spojeném království běžně nenosí střelné zbraně. Tam, kde je potřeba podpora střelných zbraní, provádějí ji speciálně vyškolení a akreditovaní důstojníci pro střelné zbraně, známí jako autorizovaní důstojníci střelných zbraní (AFO).

V Metropolitní policii, která má na starosti oblast Velkého Londýna, je podpora střelných zbraní poskytována velitelstvím specialistů na střelné zbraně MO19. To se zaměřuje na celou řadu oblastí jako například spontánní a předem plánované rozmístění střelných zbraní, výcvik se střelnými zbraněmi a taserem, či další podpůrné funkce. Příslušník této jednotky si ročně přijde minimálně na 26 611 liber (přes 65 tisíc korun měsíčně), takový plat je však v Londýně velmi podprůměrný.

Tito příslušníci policie s oprávněním držet střelnou zbraň procházejí přísným výběrem a školením. Trénink se zbraněmi zaštiťuje National Police Firearms Training Curriculum (NPFTC). Před zahájením výcviku je nutné adepty rozdělit podle rolí, které budou ve službě mít.

Mezi povinnosti autorizovaných důstojníků střelných zbraní patří mimo reakce na vysoce rizikové incidenty i účast na proaktivních policejních operacích, kde zpravodajské informace naznačují, že může být nutná podpora střelnými zbraněmi, či zajištění veřejné bezpečnosti na akcích. Ozbrojené policejní jednotky by také měly úzce spolupracovat s partnery z jiných bezpečnostních složek, včetně armády.

I přes fakt, že ozbrojení policejní důstojníci se každoročně účastní tisíců incidentů, je díky jejich pokročilé úrovni výcviku v řešení konfliktů a deeskalaci velmi vzácné, aby důstojník musel zbraň použít. Všichni důstojníci pro střelné zbraně jsou vyškoleni k hodnocení zpravodajských informací a hodnocení hrozeb.

Před rizikem nepokojů, které jsou podle Reuters nejhorší za třináct let, své občany cestující do Británie varovaly Indie, Austrálie, Indonésie, Malajsie, Nigérie, Keňa či Katar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...