Londýnská policie potřebuje „radikální reformu“, uvedla zpráva zadaná po vraždě Britky policistou

Londýnská policie je jako instituce rasistická, mizogynní a homofobní. Vyplývá to z výsledků v úterý zveřejněného nezávislého šetření, podle kterého policie v britské metropoli zklamala ženy a děti, které má chránit, není schopná řešit obvinění a přestupky svých členů a potřebuje výraznou reformu.

Šetření zadala v roce 2021 tehdejší šéfka londýnské policie Cressida Dicková v reakci na únos, znásilnění a vraždu Sarah Everardové. Později se ukázalo, že činy spáchal policista Wayne Couzens, který k únosu mladé ženy zneužil služební průkaz.

Případ společně s dalšími zločiny vůči ženám ze strany policistů otřásl celou Velkou Británií a obrátil pozornost k vnitřní kultuře policie.

Největší problém: ochrana členů a popírání potíží

Šetření pod vedením baronky Louise Caseyové zjistilo „závažná“ pochybení napříč policejním sborem. Londýnská policie podle 360 stran dlouhého dokumentu potřebuje „radikální reformu“. Mezi doporučeními je nová strategie pro ochranu dětí nebo zřízení služeb na ochranu žen.

„Jak uvnitř organizace, co se týče zacházení s policisty a zaměstnanci, tak vně organizace, pokud jde o zajištění bezpečnosti komunitám, vládne institucionální rasismus, sexismus a homofobie,“ píše se ve zprávě, podle které policisté „zklamali ženy a děti“.

Zpráva také hovoří o zavrženíhodných „žertících“ na policejních pracovištích, jako jsou například „házení pytlíků s močí na auta“, „vzájemné cvrnkání policistů-mužů do genitálií“, „umisťování vibrátorů do hrnků na kávu“ nebo „uvítacích rituálech, které zahrnovaly močení na člověka ve sprše“.

Největším problémem pro nápravu nedostatků je podle šetření zvyk policie chránit své členy a popírat rozsah potíží.

„Ať už se na to podíváte jakkoliv, (…) důkazy jsou naprosto jasné. Je jako instituce zaujatá a diskriminační? Ano, je,“ řekla k londýnské policii Caseyová před zveřejněním zprávy.

Děláme pokroky, tvrdí šéf londýnských strážníků

Londýňanům se omluvil současný šéf metropolitní policie Mark Rowley. „Je to příšerné. Když si sednete a přečtete tu zprávu, vyvolá to ve vás celou řadu emocí. Vyvolá to hněv, frustraci, stud,“ řekl podle serveru BBC Rowley. Londýnská policie podle něj posílila oddělení profesních zásad a dochází k velkému propouštění policistů. Práce ale není hotová, dodal.

„Nemohu říct, že jsme riziko špatných policistů snížili na nulu, ale každý den se probíráme lidmi a děláme pokroky,“ odpověděl Rowley podle agentury Reuters na otázku, zda u policie stále slouží policisté obvinění z trestných činů, jako jsou vraždy, znásilnění nebo domácí násilí.

Sunak: Důvěra v policii značně utrpěla

Premiér Rishi Sunak stanici BBC v reakci na zprávu řekl, že „důvěra v policii značně utrpěla“. „Teď se musíme ujistit, že se to už nebude opakovat, abychom znovu získali důvěru lidí. Jsem přesvědčený, že šéf policie je odhodlaný právě toho dosáhnout.“

Ministryně vnitra Suella Bravermanová na zprávu Caseyové reagovala projevem v Dolní sněmovně. Uvedla, že „si váží policistů, kteří staví bezpečí lidí před své vlastní“. „Jsem na jejich straně. Je ale důležité, aby uniformu nenosili ti, kteří ji nosit nemají.“

Její prohlášení se setkalo s kritikou labouristické stínové ministryně vnitra Yvette Cooperové. Podle ní nemá Bravermanová žádný plán, jak věci změnit. „Jen říká, že se něco změnit musí. Vyzývám ji, aby slíbila, že do policejních sborů se už nedostanou lidé v minulosti usvědčení z domácího nebo sexuálního násilí,“ uvedla Cooperová. Na tuto výzvu ministryně Bravermanová nereagovala.

Závěry vyšetřování vyšly více než dvacet let poté, co vyšetřování vraždy černošského teenagera Stephena Lawrence v roce 1999 odhalilo institucionální rasismus v tomto policejním sboru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...