S koncem roku podle policistů přibývá internetové kriminality. Varují proto, aby lidé nesdělovali nikomu informace o své platební kartě, nepřeposílali potvrzovací kódy neznámým lidem a neinstalovali software pro vzdálenou správu počítače. Podvodníci lákají lidi například na investici do kryptoměn, vydávají se za cizince toužící po seznámení, bankéře nebo se nabourávají do firemní komunikace.
Například jihomoravští kriminalisté letos zaznamenali téměř tisícovku případů internetové kriminality se škodou přesahující 150 milionů korun. Třeba ženu z Brněnska připravili podvodníci přes noc o tři miliony korun. Na počátku přitom byl její inzerát na internetovém portálu, v němž prodávala za patnáct set korun použité lyžařské boty. Na inzerát se rychle ozvala zájemkyně, údajně ze středních Čech.
„V následné rychlé výhradně virtuální komunikaci kupující žena nabídla odeslání kupní ceny na platební kartu prodávající. A obratem zaslala na mobil odkaz k uskutečnění transakce. Po vyplnění veškerých údajů k platební kartě do internetového formuláře, s jehož vypsáním kupující ochotně pomáhala, postupně přišly číselné ověřovací kódy. Ty pak prodávající zadala do jiného internetového formuláře, který se tvářil jako opravdu důvěryhodný,“ popsal případ policejní mluvčí Bohumil Malášek.
Prodávající to sice podle něj připadalo trochu divné, ale domnívala se, že se jedná o nový způsob platby. Vzhledem k tomu, že žena nezareagovala ani na upozornění z banky na neúspěšné přihlášení do mobilní aplikace a vše začala řešit až ráno, přes noc z jejího účtu zmizely tři miliony korun.
Opakující se legenda o americkém vojákovi
„Neustále se opakují i případy podle legendy o americkém vojákovi nebo lékaři, případně nevěstě ze zahraničí. V nich pachatel naváže s obětí přes internet vztah a teprve po nějaké době ji pod nějakou záminkou požádá o peníze,“ popsal vedoucí oddělení internetové kriminality jihomoravského policejního ředitelství Stanislav Kovárník. Stopa v takových případech podle něj většinou vede do zahraničí.
Objevují se také telefonáty podvodných bankéřů, kteří volanému oznámí, že se někdo pokouší z jeho účtu ukrást peníze, a navedou oběť k tomu, aby veškeré prostředky převedla na jiný účet, obvykle v kryptoměně. „Jindy jsou lidé pod záminkou obchodování s kryptoměnou ochotní nechat si do počítače nainstalovat software pro vzdálenou správu počítače. Pachatel pak snadno ovládá jejich bankovní účet, peníze pak mizí na zahraničních účtech,“ uvedl Kovárník.
Falešní obchodníci s kryptoměnou
Obětí obchodníků s kryptoměnou se stal například dvaaosmdesátiletý muž z Olomouce. Přišel po čtyřhodinovém telefonátu o půl milionu korun. Podle kriminalistů z něj pod záminkou výhry v bitcoinech vylákali přístupové informace k jeho bankovním účtům.
Seniorovi nejprve neznámý muž telefonicky pogratuloval k výhře bitcoinů v hodnotě dvacet tisíc eur (zhruba půl milionu korun). Senior si poté, aby mohl smyšlenou výhru získat, nechal nainstalovat do svého počítače i mobilního telefonu software pro vzdálenou správu. „Jakmile měl neznámý muž přístup do jeho počítače, nainstaloval v něm ještě několik dalších programů. Na základě požadavku mu důvěřivec nahlásil veškeré přístupové údaje k účtům, které měl vedeny u několika českých, ale i zahraniční banky,“ uvedla policejní mluvčí Petra Vaňharová.
Senior se poté nechal přesvědčit ke shromáždění peněz ze svých bankovních účtů pouze na jeden. Uvěřil totiž tomu, že pouze tak mu může být výhra vyplacena. Transakce však již prováděl přes vzdálený přístup volající, důvěřivý muž mu pouze přeposílal bezpečnostní PIN kódy potřebné k potvrzení plateb, doplnila policejní mluvčí. „Telefonická komunikace trvala zhruba čtyři hodiny, během ní podvodník opakovaně hovor ukončoval a zpět volal z několika různých čísel,“ dodala mluvčí. Když se senior výhry nedočkal, obrátil se v úterý na policii, dodala mluvčí.
Podvody se nevyhýbají ani firmám
Podvodníci ohrožují také firmy. U nich většinou volí taktiku, kterou policisté nazývají „man in the middle“, tedy člověk uprostřed. Podvodník se nabourá do firemní e-mailové komunikace a nějakou dobu ji sleduje. „Té straně, která má například zaplatit zakázku, pak pošle mail s informací, že došlo ke změně účtu, a nechá si peníze poslat na vlastní účet. Škoda v takových případech bývá vysoká,“ konstatoval kriminalista.
Policisté varují před sdělováním informací o své platební kartě, přeposíláním potvrzovacích kódů neznámým lidem i před instalací softwaru pro vzdálenou správu počítače. S koncem roku totiž podle jejich zkušenosti případů internetové kriminality přibývá.
