Podle nové zprávy expertů z univerzit v Amsterdamu a Mnichově vytváří těžba bitcoinů a dalších kryptoměn značné množství elektronického odpadu, který „představuje rostoucí hrozbu pro životní prostředí“, varují autoři.
Těžba kryptoměn je náročná záležitost, která vysoce zatěžuje zařízení, jež se pro těžbu využívají. „Průměrný životní cyklus výkonných počítačů, které se používají k vytěžení bitcoinu, nejpoužívanější světové kryptoměny, je pouhých 1,3 roku,“ uvedl spoluautor studie Alex de Vries z amsterdamské univerzity a poznamenal, že taková životnost je ve srovnání s jakýmikoliv jinými elektronickými zařízeními (iPhony, mobily nebo notebooky) extrémně krátká.
- Elektronický odpad neboli elektroodpad je odpad ve formě elektrospotřebičů a jejich částí, elektrických a elektronických součástek.
- Elektroodpad je oddělen od komunálního a směsného odpadu a má stanovena jiná pravidla jeho sběru, likvidace a nakládání s ním.
- Do systému zpětného odběru elektroodpadu jsou zahrnuty jen vybrané výrobky. Například baterie a akumulátory ano, klasické žárovky ne.
Množství elektronického odpadu, který pochází z těžby bitcoinů, za dvanáct měsíců mezi květnem 2020 a květnem 2021 dosáhlo 30 700 tun a bylo „srovnatelné s množstvím odpadu z malých IT a telekomunikačních zařízení vyprodukovaného v zemi, jako je Nizozemsko“, uvádí se ve zprávě.
Problém je v tom, že těžba bitcoinů je stále náročnější a to znamená, že výpočetní výkon těžebních počítačů brzy zastarává. Autoři ve studii tvrdí, že čím větší je hodnota bitcoinů, tím větší je i množství elektronického odpadu.
Množství elektronického odpadu ze specializovaných „bitcoinových počítačů“ nicméně tvoří jen zlomek celkového celosvětového množství odpadu z elektronických zařízení – to v loňském roce činilo 53,6 milionu tun.
Energie spálená pro těžbu
Řada kritiků kryptoměnám rovněž vyčítá, že významně přispívají ke změně klimatu. V květnu varoval generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk na Twitteru, že „jsou dobrý nápad na mnoha úrovních… ale nemůže to být za cenu velkých ztrát pro životní prostředí“. Hodnota bitcoinu se pak propadla o patnáct procent.
Rostoucí celosvětový tlak na těžaře, aby více využívali obnovitelnou energii, vedl k vytvoření iniciativ, jako je Rada pro těžbu bitcoinů, a přiměl mnoho investorů k hledání „zelenějších“ kryptoměn.
Těžba kryptoměn i obchodování s nimi jsou totiž opravdu energeticky značně náročné: V polovině července si jedna bitcoinová transakce vyžádala 1719,51 kilowatthodin (kWh) – přičemž kWh je množství energie, které spotřebuje tisíciwattový spotřebič za více než hodinu. Je to tedy asi půlroční spotřeba energie průměrné české rodiny. Během jednoho dne se přitom přes síť odešle asi 240 tisíc bitcoinových transakcí.
Jak je to možné? Bitcoinová síť se spoléhá na tisíce těžařů, kteří nepřetržitě provozují energeticky náročné stroje, aby ověřovali a přidávali transakce do takzvaného blockchainu. Spotřeba energie bitcoinu závisí na tom, kolik těžařů v daném okamžiku v síti pracuje. Tito těžaři musí mezi sebou soutěžit o právo přidat do blockchainu další blok, a získat tak odměnu. Tato konkurenční struktura vede k velkému plýtvání energií, protože každých deset minut může nový blok přidat pouze jeden těžař.
Aby si udrželi konkurenční výhodu oproti ostatním těžařům, musí těžaři logicky zvětšovat nebo často modernizovat své vybavení. Výsledkem je, že po celém světě teď existují desítky těžebních zařízení, která mají stovky a někdy i tisíce neustále běžících systémů.
Jedním z vedlejších produktů těchto průmyslových provozů je navíc teplo, které zařízení při výpočtech produkují a kvůli kterému je třeba je chladit. U menších zařízení stačí obyčejné ventilátory, ale velká těžební zařízení už potřebují chladicí systémy průmyslového typu.
Při své současné úrovni spotřebuje bitcoin 81,51 terawatthodin (TWh) ročně. Kdyby byl bitcoin země, zařadila by se na 39. místo v roční spotřebě elektřiny, před Rakousko a Venezuelu.
