Virtuální měna bitcoin je zodpovědná za stejné množství emisí oxidu uhličitého (CO2) jako města Las Vegas nebo Hamburk. Vyplývá to ze společné studie Technické univerzity v Mnichově a Massachusettského technologického institutu, o které informovala agentura AP. Vědci doporučují zvážit kroky zaměřené na snížení této klimatické stopy.
Jedna platba bitcoinem, to je 271 kilogramů oxidu uhličitého. Měnu krmí obří množství energie
Odborníci zkoumali, kolik energie spotřebovávají počítače používané pro tvorbu, neboli těžbu, bitcoinů a pro zpracování transakcí v této digitální měně. Výsledky pak porovnali s emisemi uhlíku z výroby elektřiny v zemích, kde byly počítače umístěny.
Došli k závěru, že koncem roku 2018 byla celá bitcoinová síť odpovědná za roční emise 22 až 22,9 milionu tun CO2, tedy podobně jako velké západní město nebo celá rozvojová země jako Srí Lanka. Celkové globální emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv dosáhly v loňském roce zhruba 37 miliard tun.
„Ke klimatickým změnám přispívají větší faktory,“ uvedl jeden z autorů studie Christian Stoll. „Nicméně uhlíková stopa je natolik velká, že stojí za to diskutovat o možnosti regulace těžby kryptoměn v regionech, kde je obsah uhlíku ve výrobě energie obzvláště vysoký,“ dodal.
- Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn, jeho cena ale prochází značnými výkyvy. Zatímco koncem roku 2017 cena bitcoinu překročila 19 tisíc dolarů, už o rok později sestoupila až do blízkosti 3000 dolarů.
Podle zjištění vědců se v Asii používá k těžbě bitcoinů zhruba 68 procent výpočetní kapacity, zatímco v Evropě je to 17 procent a v Severní Americe 15 procent. Studie vyšla v odborném žurnálu Joule.
Problém je možná ještě horší
Specialista na oblast kryptoměn, ekonom Alex de Vries, který na studii nepracoval, považuje za spornou spolehlivost metody, kde rozhoduje umístění počítačů. Uvedl nicméně, že data o emisích jsou v souladu s údaji, které vypočítal jinou metodou, a dokonce jsou možná na úrovni jejich nejnižší hodnoty. „Co se týče energie, byli tvůrci této studie velmi konzervativní,“ řekl v rozhovoru pro agenturu AP.
Dopad bitcoinu, který je nejdůležitější virtuální měnou, na životní prostředí je již dlouho znepokojivý, zejména vzhledem k jeho omezenému používání. Podle de Vriese loni zpracovala bitcoinová síť zhruba 81 milionů transakcí, zatímco standardním globálním bankovním systémem jich proběhlo 500 miliard. „Podíváte-li se na uhlíkovou stopu transakce, je to skutečně šok,“ prohlásil. Počítá, že na transakci připadá kolem 271 kilogramů CO2, a to je několiksetkrát více než při standardní platbě kartou.
Bitcoin je jen nástroj spekulací
Rychlý vzestup ceny kybernetické měny bitcoin zastírá jednu nepříjemnou skutečnost: prakticky nikdo ji nepoužívá k ničemu jinému než ke spekulaci. Za první čtyři měsíce roku 2019 se v této největší a nejznámější digitální měně světa u obchodníků uskutečnilo pouze 1,3 procenta transakcí, což není žádná velká změna proti předchozím dvěma letům, kdy bitcoin procházel vlnami vzestupů i pádů. Ukazují to data americké výzkumné společnosti Chainalysis. „Bitcoin se dál používá hlavně ke spekulaci a široké uplatnění stále není realitou,“ uvedli analytici této firmy.
Toto používání jde ale proti původní vizi jeho tvůrce, vývojáře chránícího se pseudonymem Satoši Nakamoto. Ten měl představu využití kryptoměny v každodenních transakcích, od nákupu kávy až po placení za pronájem auta. Poslední dobou investoři zdůrazňují, že bitcoin se místo toho přeměnil na digitální verzi zlata – aktiva, které si drží hodnotu v době ekonomické nejistoty, protože bitcoin nemá vazby na akcie ani dluhopisy.