Lidský amatér rozdrtil umělou inteligenci ve hře go. Našel její slepé místo

Lidské úspěchy proti umělým inteligencím jsou stále výjimečnější. O to zajímavější je, že tentokrát se to povedlo ve hře, kterou experti považovali za doménu strojů.

Řada expertů považuje za dobu vzniku umělých inteligencí rok 2016. Tehdy poprvé porazil program lidského hráče ve hře go. Do té doby se něco takového považovalo za nemožné, od té doby se naopak zdály neporazitelnými umělé inteligence. O to překvapující se může zdát nová lidská výhra.

Web Ars Technica informoval o partii patnácti her, v níž se střetla specializovaná a „neporazitelná“ umělá inteligence KataGo a amatérský hráč go Kellin Pelrine. Člověk v ní stroj „přejel“ s výsledkem 14:1. Jeho úspěch může lehce zkalit, že strategii, kterou použil, vymyslel s pomocí specializovaného počítačového programu. Samotná hra pak ale byla jen v rukou Pelrina, stroj mu v ní nijak nepomáhal.

Pelrine nechal svůj algoritmus analyzovat partie go, které umělá inteligence hrála. Cílem bylo najít v nich nějaké chyby, díry, omyly nebo nedostatky. A nakonec slabinu našel – zajímavé je, že je společná pro spoustu dobrých umělých inteligencí, včetně populární ChatGPT. 

Jak ponížit umělou inteligenci

„Bylo pro nás až nečekaně snadné tento systém zneužít,“ komentoval výsledek Adam Gleave, který šéfuje kalifornské výzkumné firmy FAR AI, jež program navrhla. Dodal, že software odehrál více než milion her proti KataGo, jednomu z nejlepších systémů pro hraní go, aby našel „slepé místo“, které by mohl lidský hráč využít. A našel ho.

Vítězná strategie, kterou software odhalil, sice není úplně primitivní, ale podle Pelrina není pro lehce pokročilejšího lidského hráče tak těžké se ji naučit. Aby to otestoval, zkusil si partie i proti další špičkové umělé inteligenci specializované na go – a také tento systém Leela Zero bez problémů porazil.

Pelrinova taktika spočívala v pomalém navlékání velké „smyčky“ kamenů, aby obklopil jednu ze soupeřových skupin, a zároveň odváděl pozornost umělé inteligence tahy v jiných rozích šachovnice. Podle Pelrina si robot hrající go nevšiml své zranitelnosti – dokud nebylo pozdě. „Jako člověk bych si toho všiml poměrně snadno,“ dodal.

Neporazitelné stroje

Není zatím jasné, jestli by Pelrine dokázal porazit i umělou inteligenci AlphaGo, která poprvé porazila lidského velmistra. Tento hráč, do té doby nejlepší velmistr, Lee Sedol, krátce po prohře go opustil – s tím, že nemá dál smysl pokračovat, když se stroje nedají porazit. AlphaGo sice není veřejnosti dostupný, ale podle Ars Techniky jsou systémy, proti kterým Pelrine uspěl, srovnatelně kvalitní.

Objev slabiny u některých nejvyspělejších strojů na hraní go poukazuje na zásadní chybu v systémech hlubokého učení, které jsou základem současné nejvyspělejší umělé inteligence, uvedl pro Ars Techniku profesor informatiky Stuart Russell. Dodal, že tyto systémy „rozumí“ pouze konkrétním situacím, kterým byly v minulosti vystaveny, ale nejsou schopny zobecňovat způsobem, který je pro člověka snadný. „Asi jsme se příliš unáhlili, když jsme strojům přisuzovali nadlidskou úroveň inteligence,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 47 mminutami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 3 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 4 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 22 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 22 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
včera v 13:52

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
včera v 13:13

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14
Načítání...