Zemřel „největší britský koumák“ Clive Sinclair. Zkonstruoval první domácí počítače i kapesní kalkulačku

Nahrávám video

Britský vynálezce Clive Sinclair, který stál u zrodu kapesní kalkulačky a přispěl k rozšíření osobních počítačů, zemřel ve věku 81 let ve svém londýnském domově po více než desetiletém zápase s rakovinou. Oznámila to média s odvoláním na vynálezcovu rodinu.

Mezi Sinclairovy revoluční vynálezy patřila první přenosná elektronická kapesní kalkulačka z roku 1972. A Sinclairův počítač ZX80, uvedený na trh v roce 1980 s cenou pod sto liber, přispěl k rozšíření domácích počítačů v Británii i jinde. Sinclairova společnost jako první na světě prodala více než milion počítačů.

Proslavil se i následující model počítače ZX Spectrum, poznamenala AFP.  Právě tyto počítače se v polovině osmdesátých let dostávaly častěji i do Československa, kde s nimi začínala pracovat i první generace tuzemských počítačových nadšenců.

Sinclair ve své první firmě vyráběl i řadu jiných přístrojů, které do značné míry předběhly svou dobu: svého času nejmenší tranzistorové rádio na světě, digitální hodinky či první televize s plochou obrazovkou.

Ne všechny vynálezcovy nápady ale slavily úspěch. Tříkolka Sinclair C5 na baterky sice může být považována za průkopníka ekologické dopravy, ale v roce 1985 byla ještě příliš drahá na to, aby na trhu prorazila. Zákazníky navíc zklamal její omezený dojezd, nízká rychlost a neschopnost zdolávat kopce.

Aktivní až do konce

Sinclair, přezdívaný „největší britský koumák“, ještě minulý týden pracoval na svých vynálezech, „protože to bylo to, co rád dělal“, řekla vynálezcova dcera Belinda stanici BBC. „Byl vynalézavý a nápaditý. Bylo to pro něj vzrušující dobrodružství, byla to jeho vášeň,“ dodala.

Ironií osudu muž, který svými počítači změnil mnoha lidem život, se svého času přiznal, že sám počítač nepoužívá. „Nerad se rozptyluji. Kdybych měl počítač, začal bych přemýšlet, že to a to bych mohl změnit, a to nechci,“ vysvětlil BBC v roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 6 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 13 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 15 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...