Zemřel „největší britský koumák“ Clive Sinclair. Zkonstruoval první domácí počítače i kapesní kalkulačku

Nahrávám video
Události: Zemřel Clive Sinclair
Zdroj: ČT24

Britský vynálezce Clive Sinclair, který stál u zrodu kapesní kalkulačky a přispěl k rozšíření osobních počítačů, zemřel ve věku 81 let ve svém londýnském domově po více než desetiletém zápase s rakovinou. Oznámila to média s odvoláním na vynálezcovu rodinu.

Mezi Sinclairovy revoluční vynálezy patřila první přenosná elektronická kapesní kalkulačka z roku 1972. A Sinclairův počítač ZX80, uvedený na trh v roce 1980 s cenou pod sto liber, přispěl k rozšíření domácích počítačů v Británii i jinde. Sinclairova společnost jako první na světě prodala více než milion počítačů.

Proslavil se i následující model počítače ZX Spectrum, poznamenala AFP.  Právě tyto počítače se v polovině osmdesátých let dostávaly častěji i do Československa, kde s nimi začínala pracovat i první generace tuzemských počítačových nadšenců.

Sinclair ve své první firmě vyráběl i řadu jiných přístrojů, které do značné míry předběhly svou dobu: svého času nejmenší tranzistorové rádio na světě, digitální hodinky či první televize s plochou obrazovkou.

Ne všechny vynálezcovy nápady ale slavily úspěch. Tříkolka Sinclair C5 na baterky sice může být považována za průkopníka ekologické dopravy, ale v roce 1985 byla ještě příliš drahá na to, aby na trhu prorazila. Zákazníky navíc zklamal její omezený dojezd, nízká rychlost a neschopnost zdolávat kopce.

Aktivní až do konce

Sinclair, přezdívaný „největší britský koumák“, ještě minulý týden pracoval na svých vynálezech, „protože to bylo to, co rád dělal“, řekla vynálezcova dcera Belinda stanici BBC. „Byl vynalézavý a nápaditý. Bylo to pro něj vzrušující dobrodružství, byla to jeho vášeň,“ dodala.

Ironií osudu muž, který svými počítači změnil mnoha lidem život, se svého času přiznal, že sám počítač nepoužívá. „Nerad se rozptyluji. Kdybych měl počítač, začal bych přemýšlet, že to a to bych mohl změnit, a to nechci,“ vysvětlil BBC v roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 13 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...