Brněnští vědci vyvinuli systém umělé inteligence na plašení špačků

Vědci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (VUT) v Brně vyvinuli inteligentní systém plašení špačků, který pomáhá vinařům zabránit škodám působeným nálety těchto ptáků. Vedoucí projektu Eliška Vlachová Hutová uvedla, že o systém má zájem komerční firma, která jej plánuje vyrábět a prodávat.

V současnosti jsou jedním z nejčastěji využívaných nástrojů pro boj se špačky plynová děla. Aby ptáky od vinohradů odehnala, musí pracovat celý den a mají i několik dalších nevýhod. Jednak jejich opakovaný zvuk ruší lidi v okolí, navíc si na pravidelné rány mohou špačci zvyknout, a účinnost se tak snižuje.

Inteligentní systém na plašení špačků
Zdroj: VUT Brno

Inteligentní systém tvoří kromě samotného plašiče, který používá různé druhy zvuků, také kamery s počítačem. Cílem je plašit hejno špačků pouze tehdy, kdy se nad vinohradem objeví. „Snímáme prostor vinohradu i nebe nad ním. Kamery fungují na předem natrénovaných modelech, kdy jsme umělé inteligenci ukazovali hejna špačků. Jakmile se na obraze kamery ukáže hejno, umělá inteligence vyhodnotí, že ptáci přiletěli, optický detektor vyšle signál plašiči a ten se spustí,“ uvedl výzkumník Petr Marcoň.

Čeho se špačci bojí

Plašičem může kromě zvuku plynového děla být například i nahrávka dravců nebo ultrazvukový signál, který lidské ucho neslyší. Zvuky se výzkumníci snaží střídat, protože špačci jsou velmi inteligentní ptáci a pouze jeden druh zvuku je rychle přestane plašit.

Počítač, který data vyhodnocuje, je součástí kamer, systém se dá napájet solárním panelem s baterií nebo elektřinou ze sítě. Ovládat jej lze vzdáleně. Vědci systém loni testovali na vinicích v Bořeticích a ve vinařství Sonberk. „Tam používají víc způsobů, mají plašicí děla, ale zároveň i pracovníky, kteří vinohrad objíždí a střílí do vzduchu, takže mají velké náklady. Návštěvníky rány z děl ruší,“ řekl výzkumník Jiří Janoušek.

O výrobu a prodej inteligentního systému už projevila zájem komerční firma. Výzkumníci budou ale na systému pracovat dál, chtějí testovat i jiné způsoby plašení, například pomocí laseru, což se jim zatím příliš neosvědčilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 4 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 10 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...