AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.

Umělá inteligence mění svět mnoha způsoby, které ještě nedávno snad nikdo nedokázal předpovědět. Nový výzkum německých psychologů upozorňuje na další nečekanou vlastnost AI – že lidé jsou schopní vyvinout si k umělé inteligenci bližší vztah než k jiným příslušníkům vlastního druhu.

Výsledky představili badatelé ve studii, která zkoumala chování asi pěti stovek lidí. Výzkum probíhal formou experimentu. Psychologové v něm nechali testované osoby diskutovat přes počítač o různých tématech. Na druhé straně si s nimi povídal buď člověk nebo umělá inteligence. Otázky se týkaly osobních a emocionálních témat, například důležitých životních zkušeností, přátelství a zkrátka všeho toho, na čem dotyčným opravdu záleží.

Ukázalo se, že odpovědi AI vyvolávaly srovnatelný pocit blízkosti jako odpovědi jiných lidí – ale za jedné podmínky – účastníci experimentu nesměli vědět, že komunikují s umělou inteligencí.

A co bylo překvapivé: V emocionálních rozhovorech AI lidi (za splnění podmínky „nevědomosti“) dokonce předčila. Účastníci studie se cítili být blíže k umělé inteligenci než ke skutečným lidem. A to hlavně proto, že AI jim odhalila více osobních informací. Když ale dotyční dopředu věděli, že se budou bavit se strojem, tato důvěra výrazně poklesla. Navíc se pak lidé méně snažili o poctivou komunikaci.

Intimita a umělé inteligence

„Nejvíc nás překvapilo, že AI vytváří větší intimitu než lidští konverzační partneři, zejména pokud jde o emocionální témata,“ přiznávají autoři studie. „AI ve svých odpovědích více odhalovala informace o sobě.“ Opravdoví lidé toho o sobě tolik neodhalovali, případně to dělali pomaleji. Lidé obecně uvěří snadněji těm, kteří se před nimi odhalí (myšleno samozřejmě v psychologické rovině), přičemž ukázání zranitelnosti funguje jako urychlovač budování vztahů.

Výsledky podle autorů ukazují velký potenciál AI v oblastech, jako je psychologická podpora, péče, vzdělávání a poradenství, například v nízkoprahových konverzačních službách. Zároveň ale poukazují na hrozbu, že lidé mohou navazovat sociální vazby s umělou inteligencí, aniž by si to uvědomovali. Badatelé proto zdůrazňují potřebu jasných etických a regulačních pravidel, která zajistí, aby bylo všechno transparentní a aby se zabránilo zneužívání.

To se totiž nabízí, protože cílem všech podvodníků je získat důvěru lidí. Pokud jim v tom umělá inteligence dokáže pomoci, může přibýt podobných podvodů. A to může potenciálně vést k dalšímu důsledku – že lidé si mohou přestat vzájemně věřit.

Pomoc, nebo hrozba?

„Bylo mnohokrát prokázáno, že sociální vztahy mají významný pozitivní vliv na lidské zdraví,“ uvádějí autoři práce. „Chatboty s umělou inteligencí by proto mohly umožnit pozitivní zážitky podobné vztahům, zejména pro lidi s malým počtem sociálních kontaktů. Zároveň ale musí být tyto systémy navrženy tak, aby byly odpovědné, transparentní a jasně regulovatelné, protože mohou být také zneužity,“ upozornili vědci.

Téma je podle autorů zásadní, protože je zjevné, že umělá inteligence se stále více stává sociálním aktérem. „Způsob, jakým ji formujeme a regulujeme, rozhodne o tom, jestli bude smysluplným doplňkem sociálních vztahů, nebo jestli bude záměrně manipulovat s emocionální blízkostí,“ dodávají němečtí výzkumníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.