AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.

Umělá inteligence mění svět mnoha způsoby, které ještě nedávno snad nikdo nedokázal předpovědět. Nový výzkum německých psychologů upozorňuje na další nečekanou vlastnost AI – že lidé jsou schopní vyvinout si k umělé inteligenci bližší vztah než k jiným příslušníkům vlastního druhu.

Výsledky představili badatelé ve studii, která zkoumala chování asi pěti stovek lidí. Výzkum probíhal formou experimentu. Psychologové v něm nechali testované osoby diskutovat přes počítač o různých tématech. Na druhé straně si s nimi povídal buď člověk nebo umělá inteligence. Otázky se týkaly osobních a emocionálních témat, například důležitých životních zkušeností, přátelství a zkrátka všeho toho, na čem dotyčným opravdu záleží.

Ukázalo se, že odpovědi AI vyvolávaly srovnatelný pocit blízkosti jako odpovědi jiných lidí – ale za jedné podmínky – účastníci experimentu nesměli vědět, že komunikují s umělou inteligencí.

A co bylo překvapivé: V emocionálních rozhovorech AI lidi (za splnění podmínky „nevědomosti“) dokonce předčila. Účastníci studie se cítili být blíže k umělé inteligenci než ke skutečným lidem. A to hlavně proto, že AI jim odhalila více osobních informací. Když ale dotyční dopředu věděli, že se budou bavit se strojem, tato důvěra výrazně poklesla. Navíc se pak lidé méně snažili o poctivou komunikaci.

Intimita a umělé inteligence

„Nejvíc nás překvapilo, že AI vytváří větší intimitu než lidští konverzační partneři, zejména pokud jde o emocionální témata,“ přiznávají autoři studie. „AI ve svých odpovědích více odhalovala informace o sobě.“ Opravdoví lidé toho o sobě tolik neodhalovali, případně to dělali pomaleji. Lidé obecně uvěří snadněji těm, kteří se před nimi odhalí (myšleno samozřejmě v psychologické rovině), přičemž ukázání zranitelnosti funguje jako urychlovač budování vztahů.

Výsledky podle autorů ukazují velký potenciál AI v oblastech, jako je psychologická podpora, péče, vzdělávání a poradenství, například v nízkoprahových konverzačních službách. Zároveň ale poukazují na hrozbu, že lidé mohou navazovat sociální vazby s umělou inteligencí, aniž by si to uvědomovali. Badatelé proto zdůrazňují potřebu jasných etických a regulačních pravidel, která zajistí, aby bylo všechno transparentní a aby se zabránilo zneužívání.

To se totiž nabízí, protože cílem všech podvodníků je získat důvěru lidí. Pokud jim v tom umělá inteligence dokáže pomoci, může přibýt podobných podvodů. A to může potenciálně vést k dalšímu důsledku – že lidé si mohou přestat vzájemně věřit.

Pomoc, nebo hrozba?

„Bylo mnohokrát prokázáno, že sociální vztahy mají významný pozitivní vliv na lidské zdraví,“ uvádějí autoři práce. „Chatboty s umělou inteligencí by proto mohly umožnit pozitivní zážitky podobné vztahům, zejména pro lidi s malým počtem sociálních kontaktů. Zároveň ale musí být tyto systémy navrženy tak, aby byly odpovědné, transparentní a jasně regulovatelné, protože mohou být také zneužity,“ upozornili vědci.

Téma je podle autorů zásadní, protože je zjevné, že umělá inteligence se stále více stává sociálním aktérem. „Způsob, jakým ji formujeme a regulujeme, rozhodne o tom, jestli bude smysluplným doplňkem sociálních vztahů, nebo jestli bude záměrně manipulovat s emocionální blízkostí,“ dodávají němečtí výzkumníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 12 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 14 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 14 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 19 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.