AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.

Umělá inteligence mění svět mnoha způsoby, které ještě nedávno snad nikdo nedokázal předpovědět. Nový výzkum německých psychologů upozorňuje na další nečekanou vlastnost AI – že lidé jsou schopní vyvinout si k umělé inteligenci bližší vztah než k jiným příslušníkům vlastního druhu.

Výsledky představili badatelé ve studii, která zkoumala chování asi pěti stovek lidí. Výzkum probíhal formou experimentu. Psychologové v něm nechali testované osoby diskutovat přes počítač o různých tématech. Na druhé straně si s nimi povídal buď člověk nebo umělá inteligence. Otázky se týkaly osobních a emocionálních témat, například důležitých životních zkušeností, přátelství a zkrátka všeho toho, na čem dotyčným opravdu záleží.

Ukázalo se, že odpovědi AI vyvolávaly srovnatelný pocit blízkosti jako odpovědi jiných lidí – ale za jedné podmínky – účastníci experimentu nesměli vědět, že komunikují s umělou inteligencí.

A co bylo překvapivé: V emocionálních rozhovorech AI lidi (za splnění podmínky „nevědomosti“) dokonce předčila. Účastníci studie se cítili být blíže k umělé inteligenci než ke skutečným lidem. A to hlavně proto, že AI jim odhalila více osobních informací. Když ale dotyční dopředu věděli, že se budou bavit se strojem, tato důvěra výrazně poklesla. Navíc se pak lidé méně snažili o poctivou komunikaci.

Intimita a umělé inteligence

„Nejvíc nás překvapilo, že AI vytváří větší intimitu než lidští konverzační partneři, zejména pokud jde o emocionální témata,“ přiznávají autoři studie. „AI ve svých odpovědích více odhalovala informace o sobě.“ Opravdoví lidé toho o sobě tolik neodhalovali, případně to dělali pomaleji. Lidé obecně uvěří snadněji těm, kteří se před nimi odhalí (myšleno samozřejmě v psychologické rovině), přičemž ukázání zranitelnosti funguje jako urychlovač budování vztahů.

Výsledky podle autorů ukazují velký potenciál AI v oblastech, jako je psychologická podpora, péče, vzdělávání a poradenství, například v nízkoprahových konverzačních službách. Zároveň ale poukazují na hrozbu, že lidé mohou navazovat sociální vazby s umělou inteligencí, aniž by si to uvědomovali. Badatelé proto zdůrazňují potřebu jasných etických a regulačních pravidel, která zajistí, aby bylo všechno transparentní a aby se zabránilo zneužívání.

To se totiž nabízí, protože cílem všech podvodníků je získat důvěru lidí. Pokud jim v tom umělá inteligence dokáže pomoci, může přibýt podobných podvodů. A to může potenciálně vést k dalšímu důsledku – že lidé si mohou přestat vzájemně věřit.

Pomoc, nebo hrozba?

„Bylo mnohokrát prokázáno, že sociální vztahy mají významný pozitivní vliv na lidské zdraví,“ uvádějí autoři práce. „Chatboty s umělou inteligencí by proto mohly umožnit pozitivní zážitky podobné vztahům, zejména pro lidi s malým počtem sociálních kontaktů. Zároveň ale musí být tyto systémy navrženy tak, aby byly odpovědné, transparentní a jasně regulovatelné, protože mohou být také zneužity,“ upozornili vědci.

Téma je podle autorů zásadní, protože je zjevné, že umělá inteligence se stále více stává sociálním aktérem. „Způsob, jakým ji formujeme a regulujeme, rozhodne o tom, jestli bude smysluplným doplňkem sociálních vztahů, nebo jestli bude záměrně manipulovat s emocionální blízkostí,“ dodávají němečtí výzkumníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 4 hhodinami

Artemis II se chystá k Měsíci. Start je možný po půlnoci

Několik let připravovaná mise Artemis II je připravená k odletu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) už zahájil odpočítávání před startem prvního letu člověka k Měsíci po více než padesáti letech. Česká televize start rakety odvysílá živě.
před 5 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 6 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 7 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 13 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
včera v 17:46

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
včera v 16:00

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
včera v 13:12
Načítání...