AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.

Umělá inteligence mění svět mnoha způsoby, které ještě nedávno snad nikdo nedokázal předpovědět. Nový výzkum německých psychologů upozorňuje na další nečekanou vlastnost AI – že lidé jsou schopní vyvinout si k umělé inteligenci bližší vztah než k jiným příslušníkům vlastního druhu.

Výsledky představili badatelé ve studii, která zkoumala chování asi pěti stovek lidí. Výzkum probíhal formou experimentu. Psychologové v něm nechali testované osoby diskutovat přes počítač o různých tématech. Na druhé straně si s nimi povídal buď člověk nebo umělá inteligence. Otázky se týkaly osobních a emocionálních témat, například důležitých životních zkušeností, přátelství a zkrátka všeho toho, na čem dotyčným opravdu záleží.

Ukázalo se, že odpovědi AI vyvolávaly srovnatelný pocit blízkosti jako odpovědi jiných lidí – ale za jedné podmínky – účastníci experimentu nesměli vědět, že komunikují s umělou inteligencí.

A co bylo překvapivé: V emocionálních rozhovorech AI lidi (za splnění podmínky „nevědomosti“) dokonce předčila. Účastníci studie se cítili být blíže k umělé inteligenci než ke skutečným lidem. A to hlavně proto, že AI jim odhalila více osobních informací. Když ale dotyční dopředu věděli, že se budou bavit se strojem, tato důvěra výrazně poklesla. Navíc se pak lidé méně snažili o poctivou komunikaci.

Intimita a umělé inteligence

„Nejvíc nás překvapilo, že AI vytváří větší intimitu než lidští konverzační partneři, zejména pokud jde o emocionální témata,“ přiznávají autoři studie. „AI ve svých odpovědích více odhalovala informace o sobě.“ Opravdoví lidé toho o sobě tolik neodhalovali, případně to dělali pomaleji. Lidé obecně uvěří snadněji těm, kteří se před nimi odhalí (myšleno samozřejmě v psychologické rovině), přičemž ukázání zranitelnosti funguje jako urychlovač budování vztahů.

Výsledky podle autorů ukazují velký potenciál AI v oblastech, jako je psychologická podpora, péče, vzdělávání a poradenství, například v nízkoprahových konverzačních službách. Zároveň ale poukazují na hrozbu, že lidé mohou navazovat sociální vazby s umělou inteligencí, aniž by si to uvědomovali. Badatelé proto zdůrazňují potřebu jasných etických a regulačních pravidel, která zajistí, aby bylo všechno transparentní a aby se zabránilo zneužívání.

To se totiž nabízí, protože cílem všech podvodníků je získat důvěru lidí. Pokud jim v tom umělá inteligence dokáže pomoci, může přibýt podobných podvodů. A to může potenciálně vést k dalšímu důsledku – že lidé si mohou přestat vzájemně věřit.

Pomoc, nebo hrozba?

„Bylo mnohokrát prokázáno, že sociální vztahy mají významný pozitivní vliv na lidské zdraví,“ uvádějí autoři práce. „Chatboty s umělou inteligencí by proto mohly umožnit pozitivní zážitky podobné vztahům, zejména pro lidi s malým počtem sociálních kontaktů. Zároveň ale musí být tyto systémy navrženy tak, aby byly odpovědné, transparentní a jasně regulovatelné, protože mohou být také zneužity,“ upozornili vědci.

Téma je podle autorů zásadní, protože je zjevné, že umělá inteligence se stále více stává sociálním aktérem. „Způsob, jakým ji formujeme a regulujeme, rozhodne o tom, jestli bude smysluplným doplňkem sociálních vztahů, nebo jestli bude záměrně manipulovat s emocionální blízkostí,“ dodávají němečtí výzkumníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...