Stále více dětí vidí špatně na dálku, oči jim kazí i sledování mobilů

5 minut
Události: Problémy s viděním na dálku
Zdroj: ČT24

Problémy s viděním na dálku má čím dál více lidí. Významně se zvyšuje hlavně počet dětí s krátkozrakostí. V mladším věku přitom lze této vadě předcházet nebo alespoň zpomalit její rozvoj. Za ten podle odborníků mohou mimo jiné moderní technologie. Sledování telefonů nebo obrazovek počítačů totiž v mladším věku způsobuje nezdravý růst oka a právě ten pak zhoršuje zrak.

Než přístroj změří kvalitu zraku člověka, trvá to asi dvě minuty. Jak ji zlepšit, pak zjišťuje lékař pomocí jednotlivých sklíček. Každé z nich má jiný počet dioptrií. Cílem je najít to, se kterým pacient nejlépe vidí.

Dětí, které k přečtení písmen na tabuli potřebují brýle na dálku, přibývá. Zatímco před deseti lety diagnostikovali lékaři krátkozrakost ročně u zhruba 90 tisíc mladých pacientů, loni už to bylo bezmála 110 tisíc. Důvodem je hlavně časté a dlouhodobé sledování nejrůznějších obrazovek a monitorů.

„Oko dostává signály k přeostřování na blízko a to stimuluje ten oční bulbus k růstu. Když mluvíme o růstu oka, myslíme v rámci milimetrů, ta vzdálenost je malá, ale na dioptrie to má výrazný vliv,“ popsala vedoucí lékařka kataraktové a refrakční chirurgie z pražského očního centra Andrea Janeková.

Na krátkozrakost lékaři předepisují brýle nebo čočky, ty ale řeší jen následek. Příčinu se teď snaží ovlivnit třeba atropinovými kapkami. „To je jedna z metod, která je zatím v České republice ve stadiu výzkumu, ve stadiu studií. Působí na receptory ve stěně oka, a tím tedy zpomaluje růst oka a v důsledku toho zpomaluje růst krátkozrakosti,“ vysvětlila vedoucí lékařka Oftalmologické kliniky FN Královské Vinohrady Renáta Brunnerová.

Přitom této oční vadě se zvláště ve školním věku dá předcházet, a to pobytem venku na přirozeném světle, bez zírání do elektroniky. Krátkozrakost totiž není jen o používání brýlí nebo čoček. Zvyšuje třeba riziko onemocnění sítnice i dalších trvalých vad oka.

Dospělým už oči nerostou. Riziko, že by si přivodili krátkozrakost přílišným používáním monitorů nebo třeba mobilů, je tak menší. Způsobit to ale může jiné problémy. „Stran sníženého mrkání a výskytu suchého oka. Hlavně, když pracujeme hodně hodin u počítače, v klimatizovaném nebo přetopeném pokoji, tak můžeme mít větší pocit pálení očí,“ upozornila Janeková.

Nejen děti, ale i dospělí by se proto měli o svůj zrak starat. Minimálně chodit na pravidelné prohlídky k praktikům.

Místo ostrého obrázku rozmazaný pohled

Krátkozrakost se obvykle projeví už v dětství, postupné zhoršování zraku se většinou zastaví kolem 25. roku života. Někdy ale může pokračovat i dál. Na vině je zpravidla tvar oka a jeho proměna během růstu. Ostré detaily totiž oko vidí, když se světelné paprsky na čočce oka ohýbají tak, aby se všechny protnuly až na sítnici, ta je až úplně vzadu oka.

Když se ale oko během růstu protáhne, paprsky se setkají dřív, ještě před sítnicí. Proto už zrak není ostrý, ale rozmazaný. V takovém případě pomůžou brýle nebo kontaktní čočky. Ty totiž paprsky před okem trochu rozptýlí, ohnou je. Čočka, která je přímo v oku, pak paprsky znovu spojí přesně na sítnici. To znamená ostrý obraz.

Další možností je operace pomocí laseru. Doktoři dokáží nepatrně změnit tvar rohovky, to je první vrstva oka. Lékaři tak v uvozovkách vytvoří brýle přímo na oku. Tohle je ale možné udělat až v dospělosti, když už oko neroste a nemění svůj tvar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hygienici zrušili karanténu 26 lidem, kteří byli v kontaktu s pacientem Bulovky

Preventivní karanténu pro 26 lidí, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce, hygienici zrušili. Testy u pacienta totiž nepotvrdily nebezpečnou nákazu. V neděli to sdělil zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer.
před 1 hhodinou

Při srdečním selhání rozhoduje čas. Ukazuje to i příběh běžce pražského maratonu

Až deseti tisícům lidí ročně se v Česku náhle zastaví srdce – někdy i na desítky minut. Čas je přitom zásadní. Čím dříve zdravotníci nebo i laici zahájí oživování, tím vyšší je šance na záchranu. Dokazuje to také příběh irského běžce, kterému srdce přestalo bít během květnového pražského maratonu.
před 4 hhodinami

Pacient na Bulovce nemá krvácivou horečku, sdělil Válek

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Madlen a Matěj s poruchou krvetvorby mají šanci na uzdravení

Lékaři hlásí posun v léčbě dvouleté Madlen se vzácnou poruchou krvetvorby. Malá pacientka je za polovinou čtyřměsíčního okna, ve kterém lékaři pozorují efekt nasazených imunosupresiv. Úspěšnost léčby je padesát na padesát. Naději na uzdravení má nově i devítiletý Matěj ze Zlína, pro něhož se našla v USA vhodná dárkyně kostní dřeně.
před 14 hhodinami

O předvolební kampani či bezpečnostních otázkách debatovali hosté Politického spektra

O předvolební kampani, hlavních prioritách nové vlády, bezpečnostních otázkách či o tom, kam by měly směřovat peníze daňových poplatníků, diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil předseda PRO Jindřich Rajchl, předseda Aliance pro budoucnost Pavel Sehnal a předseda SNK Evropští demokraté René Živný.
před 15 hhodinami

Rakušan na celostátním sněmu obhájil post předsedy hnutí STAN

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

O budoucnosti fotbalu na vesnicích a malých městech debatovali hosté Zkraje

Fotbal je nejrozšířenějším českým sportem, počet klubů se ale snižuje – za posledních osm let jich zmizelo 437, šlo především o venkovské oddíly. Jak se fenomén tohoto sportu na amatérské úrovni odráží v životě lidí právě na venkově? Jakou budoucnost mají kluby z vesnic a malých měst? K debatě v pořadu Zkraje přijali pozvání sekretář a trenér mládeže SK Jesenec-Dzbel Vladislav Matějka, bývalý reprezentant Roman Hubník, starostka Drnovic Zuzana Hermanová (ODS), člen rady Národní sportovní agentury František Horák, sociální geograf Ondřej Slach a režisér a herec Jakub Kohák. Diskuzi moderovali Klára Radilová a Martin Laštůvka.
před 19 hhodinami

Praha 4 vyzývá ke změně názvu stanice metra D. Historik snaze nerozumí

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...