Problémy s viděním na dálku má čím dál více lidí. Významně se zvyšuje hlavně počet dětí s krátkozrakostí. V mladším věku přitom lze této vadě předcházet nebo alespoň zpomalit její rozvoj. Za ten podle odborníků mohou mimo jiné moderní technologie. Sledování telefonů nebo obrazovek počítačů totiž v mladším věku způsobuje nezdravý růst oka a právě ten pak zhoršuje zrak.
Stále více dětí vidí špatně na dálku, oči jim kazí i sledování mobilů
Události: Problémy s viděním na dálku (zdroj: ČT24)
Než přístroj změří kvalitu zraku člověka, trvá to asi dvě minuty. Jak ji zlepšit, pak zjišťuje lékař pomocí jednotlivých sklíček. Každé z nich má jiný počet dioptrií. Cílem je najít to, se kterým pacient nejlépe vidí.
Dětí, které k přečtení písmen na tabuli potřebují brýle na dálku, přibývá. Zatímco před deseti lety diagnostikovali lékaři krátkozrakost ročně u zhruba 90 tisíc mladých pacientů, loni už to bylo bezmála 110 tisíc. Důvodem je hlavně časté a dlouhodobé sledování nejrůznějších obrazovek a monitorů.
„Oko dostává signály k přeostřování na blízko a to stimuluje ten oční bulbus k růstu. Když mluvíme o růstu oka, myslíme v rámci milimetrů, ta vzdálenost je malá, ale na dioptrie to má výrazný vliv,“ popsala vedoucí lékařka kataraktové a refrakční chirurgie z pražského očního centra Andrea Janeková.
Na krátkozrakost lékaři předepisují brýle nebo čočky, ty ale řeší jen následek. Příčinu se teď snaží ovlivnit třeba atropinovými kapkami. „To je jedna z metod, která je zatím v České republice ve stadiu výzkumu, ve stadiu studií. Působí na receptory ve stěně oka, a tím tedy zpomaluje růst oka a v důsledku toho zpomaluje růst krátkozrakosti,“ vysvětlila vedoucí lékařka Oftalmologické kliniky FN Královské Vinohrady Renáta Brunnerová.
Přitom této oční vadě se zvláště ve školním věku dá předcházet, a to pobytem venku na přirozeném světle, bez zírání do elektroniky. Krátkozrakost totiž není jen o používání brýlí nebo čoček. Zvyšuje třeba riziko onemocnění sítnice i dalších trvalých vad oka.
Dospělým už oči nerostou. Riziko, že by si přivodili krátkozrakost přílišným používáním monitorů nebo třeba mobilů, je tak menší. Způsobit to ale může jiné problémy. „Stran sníženého mrkání a výskytu suchého oka. Hlavně, když pracujeme hodně hodin u počítače, v klimatizovaném nebo přetopeném pokoji, tak můžeme mít větší pocit pálení očí,“ upozornila Janeková.
Nejen děti, ale i dospělí by se proto měli o svůj zrak starat. Minimálně chodit na pravidelné prohlídky k praktikům.
Místo ostrého obrázku rozmazaný pohled
Krátkozrakost se obvykle projeví už v dětství, postupné zhoršování zraku se většinou zastaví kolem 25. roku života. Někdy ale může pokračovat i dál. Na vině je zpravidla tvar oka a jeho proměna během růstu. Ostré detaily totiž oko vidí, když se světelné paprsky na čočce oka ohýbají tak, aby se všechny protnuly až na sítnici, ta je až úplně vzadu oka.
Když se ale oko během růstu protáhne, paprsky se setkají dřív, ještě před sítnicí. Proto už zrak není ostrý, ale rozmazaný. V takovém případě pomůžou brýle nebo kontaktní čočky. Ty totiž paprsky před okem trochu rozptýlí, ohnou je. Čočka, která je přímo v oku, pak paprsky znovu spojí přesně na sítnici. To znamená ostrý obraz.
Další možností je operace pomocí laseru. Doktoři dokáží nepatrně změnit tvar rohovky, to je první vrstva oka. Lékaři tak v uvozovkách vytvoří brýle přímo na oku. Tohle je ale možné udělat až v dospělosti, když už oko neroste a nemění svůj tvar.
