Lidé z Frýdlantska v Libereckém kraji si opět stěžují na záři z polských skleníků. Problém světelného znečištění je nyní tak závažný, že ho budou opět probírat ministři životního prostředí z obou zemí.
Sírová záře nad Libereckem. Polské skleníky mohou za světelné znečištění v Česku
O sklenících na zeleninu, které příliš jasným a silným světlem obtěžují široké okolí, se poprvé začalo mluvit před třemi lety. Jejich vlastník pak do nich nainstaloval stínicí zařízení, jež mělo situaci zlepšit. Podle místních ale skleníky letos v zimě znovu nepřiměřeně svítí.
Záře z desetihektarového skleníku na pěstování rajčat nebo okurek u polské Bogatyně byla a je vidět i z vesnic a měst, které leží v České republice; toto zařízení se totiž nachází jen pár kilometrů od českých hranic. „Když je nízká oblačnost, tak ta záře ze skleníku je odrážená směrem k zemi. Tady se dají prakticky číst noviny,“ popisuje problém Milan Götz, starosta Kunratic. Stejně to cítí i v Albrechticích u Frýdlantu: „Někdo říkal, že to nebude, že to zruší, ale svítí to pořád stejně,“ stěžuje si Miroslav Košnar.
Světlo ze skleníků je často vidět na celé kilometry daleko – dá se pozorovat také na mapách světelného znečištění. „Vypadá to někdy jak rudá záře nad Kladnem. Jednou si paní dokonce myslela, že tam hoří,“ komentoval současný stav František Vnouček z Albrechtic u Frýdlantu. Češi nejsou jediní, kdo se skleníky má problém – stěžují si i Němci, například z nedalekého Hirschfeldu.
Události: Lidé z Frýdlandska si stěžují na záři z polských skleníků (zdroj: ČT24)
Clony fungují nedostatečně
Nepřiměřenou záři měly vyřešit žaluzie, které by světlo odclonily a zabránily mu pronikat ven. „Pod clonou s jistotou zůstane 97 % světla. 3 % pravděpodobně unikne ven,“ slibovala před třemi roky Elžbieta Kalinczuková, vedoucí výroby v polském skleníku.
Tento systém se má spustit automaticky pokaždé, když se světla po setmění rozsvítí. Rozvinutí rolet trvá několik minut. Jsou ale pouze ve vrchní části skleníku a podle místních nefungují zdaleka tak dobře, jak by měly. „Zkušenost je taková, že přestože je rozsvíceno, tak se čas od času zdá, že ty rolety nezafungují a svítí to celou noc,“ tvrdí starosta Kunratic.
Světelné znečištění (zdroj: ČT24)
Na otázky o fungování systému vlastník skleníku zatím neodpověděl. Český ministr životního prostředí a liberecký hejtman mezitím dostali dopis od Astronomické společnosti. Také ta chce, aby se problém vyřešil.
Řešení je v rukou politiků
Jak Liberecký kraj, tak i ministerstvo životního prostředí už slíbily, že se budou záležitosti věnovat. Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) k tomu uvedl: „Já se pokusím stejně jako před třemi lety oslovit přímo majitele i kolegy ze Zgořeleckého okresu.“ Příští týden o problému bude jednat i český ministr životního prostředí se svým polským protějškem, dodal mluvčí resortu Ondřej Charvát.
Na předpisech na ochranu noční tmy se teprve pracuje. Zdaleka ale nejde jen o polský problém, týká se i některých skleníků v České republice.
Už vloni v březnu projednávala vláda dokument, který má přispět ke zmírnění podobného světelného znečištění.
Podle astronoma Pavla Suchana by každé ministerstvo mělo přispět s řešením. Resort životního prostředí uvažuje o tom, že by se dopad světelného znečištění měl objevit v posudcích staveb, ministerstvo zdravotnictví by mělo řešit působení nadměrného osvětlení na zdraví člověka. Resort vnitra se pak má podívat na to, zda se nedá považovat světelný smog za rušení nočního klidu.
- Umělý jas oblohy (sky glow, též lidově nazývaný „světelný smog“) nad městy, způsobený rozptylem světla v atmosféře;
oslnění (glare), kdy je překročena adaptační schopnost oka na světlo;
neúměrná intenzita osvětlení (over-illumination) objektu nebo interiéru; a
světelný přesah (light intrusion/trespass) do nevhodných prostor.
„My jsme se pustili nejenom do diskuse o světelném znečištění, ale i do přípravy konkrétních úkolů, které mají jeho negativní dopady eliminovat,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Nejvyšší koncentrace světelného smogu jsou v Praze, Brně, Ostravě a Liberci. Naopak nejméně jsou světelně znečištěny lokality na Šumavě, v Beskydech, Jizerských horách, Podyjí nebo v Českém Švýcarsku. Další oblast tmavé oblohy vzniká v příhraničním pásmu Národního parku Podyjí, a to i díky menšímu osídlení.