Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se na jednání s astronomy shodl, že je potřeba se zabývat takzvaným světelným smogem v Česku. O řešeních chce do léta informovat vládu. Měla by se seznámit s aktuálním stavem a návrhy, na nichž se bude podílet několik resortů, řekl Brabec.
Světelné znečištění nejen zásadním způsobem zhoršuje podmínky pro pozorování vesmíru, ale negativně ovlivňuje i život lidí, přírodu a ekonomiku. Legislativní řešení bude podle Brabce ale úkolem až pro příští sněmovnu.
Podívejte se, proč je světelné znečištění problém:
Ministerstvo životního prostředí s vědci a ve spolupráci mimo jiné s ministerstvem průmyslu i zdravotnictví připraví v první fázi nelegislativní materiál pro vládu, co vlastně světelné znečištění v Česku obnáší a jaké důsledky by mohly být, pokud by se nijak neregulovalo. Česká astronomická společnost bude na přípravě návrhu řešení spolupracovat i se Svazem měst a obcí. „Určitě takový materiál může vzniknout do konce června,“ řekl Brabec.
Čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar dodal, že bude nejtěžší zkoordinovat meziresortní úsilí, protože se problém týká až pěti ministerstev. Zasahuje do oblasti bezpečnosti například v dopravě a negativně ovlivňuje lidské zdraví, živočichy a rostliny. „Regulace může být taková, že se zaprvé musí svítit dolů, a ne nahoru, to je první základní problém. Druhým je oslnění, to je problém dopravy,“ vyjmenoval.
Podle něj se za posledních 50 let intenzita světelného smogu zvýšila řádově. „Tím, jak se zvyšuje intenzita osvětlení, což je důsledek technologického pokroku, tak pochopitelně také parazitního světla přibývá, a to je ten problém,“ dodal v Událostech, komentářích.
„Světlo v noci ovlivňuje produkci hormonu melatoninu – může být ovlivněna například imunita člověka,“ vysvětluje Lenka Maierová z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.
Lidé už neznají hvězdy, protože je nevidí
Právě astronomové zjišťují světelné znečištění velmi citlivými detektory, které používají k měření jasnosti jednotlivých hvězd. Podle nich se takzvaný světelný smog nad územím ČR za posledních 50 let výrazně zhoršil. Ve světlem znečištěném prostředí žije až 80 procent světové populace, uvedla také v nedávné studii Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA).
Potýká se s ním i Česko, nejvyšší koncentrace světelného smogu jsou v Praze, Brně, Ostravě a Liberci. Naopak nejméně jsou světelně znečištěny lokality na Šumavě, v Beskydech, Jizerských horách, Podyjí nebo v Českém Švýcarsku. Další oblast tmavé oblohy vzniká v příhraničním pásmu národní parku Podyjí, a to i díky menšímu osídlení.
EU zatím světelný smog neřeší
Problematika světelného znečištění není ani na evropské úrovni dostatečně právně vyřešena, přestože EU reguluje řadu jiných oblastí. Brabec k tomu uvedl, že téma chce ministerstvo využít i pro nadcházející mezinárodní konferenci o krajině, kterou letos bude pořádat ČR.
Zatím se na regulaci členské státy osmadvacítky neshodly. Podle Brabce jen asi čtyři evropské státy světelné znečištění nějak řeší, například Itálie, Francie a Slovinsko, nikoliv země visegrádské čtyřky nebo Německo.
„Chceme jít cestou moderních zemí v Evropě jako je třeba Slovinsko, které má svoje vlastní vládní nařízení,“ uvedl místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.
Dobré zkušenosti s regulací světelného smogu má například Opava. V praxi se ale podle Martina Petráska z opavských Technických služeb ukazuje, že komunální sféra nemá návod, jak problém řešit.
