Na Prostějovsku způsobila v pondělí poprask velice jasná záře. Objevila se ve večerních hodinách na obloze a svou intenzitou způsobila masivní světelné znečištění.
Mordor na Prostějovsku. Večerní oblohu narušila extrémně jasná záře
Podle informací vědců z webu Světelné znečištění se jedná o důsledek spuštění nových skleníků na pěstování rajčat ve Smržicích. Právě v pondělí tam zaměstnanci poprvé rozsvítili. Experti ze Světelného znečištění na potenciální problém, který může zprovoznění skleníku znamenat, upozornili už vloni.
Marek Miklas ze společnosti AGRO Haná pro ČT24 potvrdil, že světlo opravdu pochází z jejich skleníku ve Smržicích, svítilo se v něm od 6.50 do 17.10 hodin. „Skleník je v provozu od přelomu roku a v posledních dnech je poprvé použito pěstební osvětlení. Používá se především v zimním a přechodném období, kdy vlivem zatažené oblohy, mlhy, mraků nedochází k dostatečnému osvětlení rostlin přirozeným slunečním svitem.“
Není to poprvé, co se něco takového stalo. Jak uvádí publicista Pavel Toufar, můžeme teď čelit stejnému problému jako u polských skleníků v Bogatyňském výběžku. Mají rozlohu 10 hektarů a v roce 2016 se staly největším problémem světelného znečištění ve střední Evropě. V současnosti jsou díky zásahu ministra životního prostředí Richarda Brabce opatřeny zakrývacími roletami.
Podobně je podle Miklase ochráněno zařízení na Prostějovsku. „Abychom nevyzařovali světlo do okolního prostředí, je skleník vybaven speciálním stíněním, které umí prostor uzavřít. Toto stínění se používá v době, kdy slunce nevyzařuje svou energii, tedy především v nočních hodinách. K problematickému vyzařování světelné energie, která byla patrná v posledních dnech, docházelo vždy při východu a západu slunce,“ řekl Marek Miklas z AGRO Haná. Dodal, že skleník je teprve na začátku provozu a společnost se bude snažit maximálně redukovat světla při svítání a západu Slunce.
„Skleník má cloněné jak boky, tak strop. V případě fotografií nebylo horní zastínění ještě využito. Jedná se vždy o období východu a západu slunce, kdy je stínění otevíráno, případně zavíráno na konci dne,“ dodal Miklas.
Tma prospívá zdraví
Zatímco ve dne je světlo pro člověka a přírodu velice důležité, v noci by se s ním mělo šetřit, protože živé organismy by měly být vystaveny co největší tmě, uvádí experti na světelné znečištění. Existuje přes 160 vědeckých prací z celého světa dokládajících negativní dopady světla na noční prostředí.
Snaha svítit lépe neznamená zhasnout, ale svítit účelně. „Vyzařování světla nahoru je zbytečné, nikomu neprospívá, naopak přispívá ke světelnému znečištění a ochuzuje nás o tmu v přírodě, na kterou jsme my lidé i zvířata adaptováni,“ uvedl publicista Pavel Toufar.
Kde je problém?
V současné době podle vzoru polských skleníků v Bogatyňském výběžku nebo některých skleníků v Holandsku je podle expertů třeba najít řešení zakrývání velkoskleníků, aby nenarušovaly ráz noční krajiny a nepřispívaly tak ke světelnému znečištění.
Už před rokem se shodl ministr životního prostředí s českými astronomy, že je noční světelné znečištění zásadní problém. Ministerstvo chystá materiál pro vládu, co vlastně světelné znečištění v Česku obnáší a co by mohlo nastat, pokud by se nijak neomezovalo. Česká astronomická společnost bude na návrhu řešení spolupracovat i se Svazem měst a obcí.
Problém pro celou republiku
Čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar dodal, že bude nejtěžší sladit meziresortní úsilí, protože se problém týká až pěti ministerstev. Zasahuje do oblasti bezpečnosti například v dopravě a negativně ovlivňuje lidské zdraví, živočichy a rostliny. „Regulace může být taková, že se zaprvé musí svítit dolů, a ne nahoru, to je první základní problém. Druhým je oslnění, to je problém dopravy,“ vyjmenoval.
Podle něj se za posledních 50 let intenzita světelného smogu zvýšila řádově. „Tím, jak se zvyšuje intenzita osvětlení, což je důsledek technologického pokroku, tak pochopitelně parazitního světla přibývá,“ dodal v Událostech, komentářích.