Světelný smog škodí lidem i zvířatům. Česko chce na téma upozornit v Evropě

Ministerstvo životního prostředí chce zakročit proti světelnému znečištění, což si stanovilo za jednu z priorit pro české předsednictví v Radě EU. Za 25 let se zvýšilo světelné znečištění v Evropě o polovinu a zasahuje 99 procent obyvatel, upozornil náměstek ministerstva pro ochranu klimatu Jan Dusík. Podle ředitele Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset miliard eur (přibližně 250 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajině.

O světelném znečištění ve středu na brněnské hvězdárně nebo on-line připojením diskutuje zhruba osmdesát účastníků z devatenácti státních správ Evropské unie. „S výsledkem budeme pracovat jak v českém předsednictví, tak je budeme prezentovat Evropské komisi a v Bruselu a budeme s tím pracovat i dále v našich domácích podmínkách,“ avizoval Dusík.

Podle něj se problém může zdát okrajový, ale za čtvrt století vzrostlo světelné znečištění o polovinu. „Je to problém, který roste. Není to jen o tom, zda budeme moct pozorovat hvězdy, ale je to důležité i pro kvalitu života a spánku. Střídání dne a noci je důležité pro ekosystémy i živočichy,“ upozornil Dusík.

Hartley poznamenal, že v důsledku světelného smogu je až o čtrnáct procent vyšší riziko rakoviny. „Celosvětově žije osmdesát procent všeho obyvatelstva pod světelným znečištěním. V Evropě je to až 99 procent. Ohrožení jsou i živočichové. Například celé miliony a miliardy ptáků narážejí do budov příliš osvětlených měst a jsou usmrceni,“ řekl.

Ředitel hvězdárny a senátor Jiří Dušek varoval, že „žijeme ve fotonovém moři a za chvíli v Evropě nebude místo, kde bude tma“. Podle Hartleyho narůstá světelné znečištění dvakrát rychleji než počet obyvatel zeměkoule.

Podle něj ale není potřeba vypnout veškeré světlo. „Jen je potřeba používat osvětlení uvážlivě a tam, kde je potřeba. Je důležité si znovu vytvořit noc, jak má být, aby to pro nás bylo bezpečné. V tomto ohledu je Evropa nejvíce zasaženým kontinentem, ale mohla by být i v čele snahy řešení otázky světleného znečištění,“ věří Hartley.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 19 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...