Tmy a ticha nejen v Jizerské oblasti tmavé oblohy stále ubývá. Za deset let od vzniku prostoru v Jizerských horách se podle odhadu astronomů světelné podmínky zhoršily zhruba o deset procent. Přírodu ale neruší jen velké světelné zdroje, jako jsou rozrůstající se města či zimní střediska, stále větším problémem jsou v Jizerských horách například i běžkaři nebo houbaři se stále populárnějšími čelovkami.
Tma se stala ohroženým druhem. V některých místech Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde se stále ještě najdou místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlením. Oblastí, kde dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá: dvě třetiny obyvatel planety žijí v oblastech zasažených světelným znečištěním.
V horské chatě Pyramida na Jizerce byla 4. listopadu 2009 v 15:00 vyhlášena česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili pod záštitou radního Libereckého kraje pro oblast zemědělství a životního prostředí Jaroslava Podzimka zástupci tří polských a tří českých institucí.
Česko v čele ochrany oblohy
Česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první taková oblast v Evropě a první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 z Polska.
Po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy vznikly další oblasti v Evropě. V roce 2010 to byl Park tmavej oblohy Poloniny (Slovensko), v roce 2013 to byla Beskydská oblast tmavé oblohy (česko-slovenská oblast) a Park hvězdného nebe Bieszczady (Polsko), v roce 2014 Manětínská oblast tmavé oblohy (Česká republika) a v roce 2015 Park tmavej oblohy Velká Fatra (Slovensko).
Česká republika je dnes podle Akademie věd v ochraně nočního životního prostředí na čelním místě v Evropě, ale oblastí nebo parků tmavé oblohy na světě stále přibývá, v současnosti jich je na světě k osmdesáti, z toho v Evropě přes třicet.
V České republice se uvažuje ještě o vyhlášení oblasti tmavé oblohy na území Národního parku Podyjí, možná s přesahem do Rakouska.
Viditelných skoro dva tisíce hvězd
Velikost jizerské oblasti je necelých 75 kilometrů čtverečních, nadmořská výška je nad osm set metrů nad mořem. Z této oblasti je stále dobře vidět Mléčná dráha a počet hvězd viditelných očima je zde kolem 1900. Ve městech je jich přitom asi dvě stě, ve velkoměstech dokonce jen asi dvacet.
V oblasti žije jen malá lidská populace a je zde málo instalovaného umělého osvětlení. Na české straně je pouze obec Jizerka, na polské straně osada Orle a Chatka Górzystow. Hřebeny hor navíc znemožňují přímou viditelnost světel z okolních měst a obcí.
Je zde zachovalá příroda a vyhlášená chráněná krajinná oblast, do které je možné ochranu přirozeného nočního životního prostředí snadno začlenit.
Oblast se rozkládá podél horního toku řeky Jizery na území dvou států. Na české straně sahá od Martinského údolí, Václavíkovy Studánky přes osadu Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém Jizerském hřebenu, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Hranice byly zvoleny tak, aby vedly většinou po hřebenech.
Světelné znečištění
Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů včetně člověka, které tmu potřebují k efektivnímu spánku a životu. Osvětluje se obloha na desítky kilometrů daleko a je tudíž problémem i pro všechny, kteří žijí v širokém okolí zdroje.
Dopady světelného znečištění podle Akademie věd:
- Ekonomické: nesprávné a neefektivní používání umělého světla způsobuje ztráty související s plýtváním vyrobené elektrické energie, odhaduje se (měřením z družicových snímků), že v Česku se ročně vysvítí světlo do zbytečných směrů za dvě miliardy korun.
- Bezpečnostní: špatně navržené pouliční osvětlení a osvícení okolních staveb může účastníky silničního provozu nebezpečně oslňovat, větší bezpečnost neznamená více svítit, ale svítit účelně.
- Astronomické: světelné znečištění uměle zjasňuje noční oblohu a ztěžuje, někdy přímo znemožňuje astronomům pozorování slabších objektů.
- Zdravotní: přemíra umělého světla v noci může vést u člověka k řadě vážných potíží a nemocí.
- Na životní prostředí: nedostatek tmy v noci narušuje přirozené střídání světla a tmy, což má nepříznivý vliv na floru i faunu.
