Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy strana 2 z 3

Zatímco doba potřeby efektivní ochrany před neplánovaným otěhotněním se v České republice prodlužuje, popularita hormonální antikoncepce u žen v tuzemsku klesá. Vyplývá to z výsledků výzkumu Současná česká rodina, který běží na Univerzitě Karlově (UK).

V Česku za poslední den přibylo 191 nových případů onemocnění covidem-19, což je zhruba o třicet více než minulý týden. Nad hodnotou jedna se od neděle také drží takzvané reprodukční číslo, které značí, kolik lidí se může nakazit od jednoho pozitivně testovaného, aktuálně je 1,1. Od pondělí se ztíží návrat do Česka z Belgie, Dánska, Švédska, Litvy a San Marina. Na takzvané mapě cestovatele se posunou z oranžové do červené kategorie značící vysokou míru rizika nákazy.

Popsat princip rychlé reakce buněk rostlinných kořenů na hormon auxin se pokouší tým z Univerzity Karlovy (UK). Tým využil nový přístup k měření takzvaného membránového potenciálu buněk v kořenech. Vědci použili speciální mikroskop, který živou rostlinu příliš nenaruší. Studii o výzkumu, který přinesl nové poznatky o hormonu auxin, zveřejnil prestižní časopis Nature Plants.

V Milovicích spustili unikátní vědecký projekt zaměřený na zkoumání opylování rostlin.  Má za úkol popsat, jak systém funguje, a jeho součástí je i rozsáhlé videomapování středočeské přírody.

Mezinárodní vědecký tým s českou účastí studoval tisíce záznamů pylových zrn za tisíce let. Zjistil, že tempo vegetačních změn začalo výrazně zrychlovat před 4 tisíci lety a trvá to do současnosti. Toto zrychlení je větší než to v důsledku přechodu z doby ledové.

Stát by měl podporovat testování ve firmách po návratu zaměstnanců z dovolených. Pokračování testování i po 1. červenci chce vládě doporučit Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Po návratu z prázdnin by měli testy podstoupit také žáci základních a středních škol. V Otázkách Václava Moravce to řekli členové skupiny – viroložka Ruth Tachezy a epidemiolog Petr Smejkal.

Mapy bitev, proměn hranic českých zemí, ale i místních výsledků parlamentních voleb nebo poutních míst si lidé mohou prohlédnout na novém webu. On-line Český historický atlas je přístupný od počátku května. Přináší řadu map a doplňujících informací pokrývajících období českých dějin od středověku po 20. století. Akademie věd ČR (AV) o atlasu informovala na webu.

Od pondělí 3. května se definitivně otevřou holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, ale také lázeňská rehabilitační péče, uvedl na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). O obchodech se podle něj rozhodne ve čtvrtek. Ve službách bude nutné se prokázat profesionálně provedeným testem na covid-19. Znamená to, že nebude stačit test ze zaměstnání nebo domácí samotest. Antigenní test bude platit 72 hodin, PCR test 7 dní, řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více železa. Blokuje tak jeho zpracování, což zabraňuje nádoru v růstu. Článek o výzkumu publikoval časopis Cancer Research.

Cenu Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách letos dostalo 21 vědců, studentů a pedagogů. Patří k nim například vědkyně Markéta Bocková, u níž porota ocenila disertaci věnovanou výzkumu optických biosenzorů, nebo lékař a pedagog Petr Šťourač, který zavádí do výuky inovativní metody. Laureáti si letos rozdělili 900 tisíc korun. Předání cen proběhlo kvůli pandemii ve čtvrtek večer on-line.

Pozoruhodný objev při studiu fosilie předchůdce vampýrovky hlubinné učinil tým s českou účastí. Výzkum fosilie staré zhruba 30 milionů let prokázal, že vampýrovky už tehdy žily v hlubokých vodách s minimem kyslíku. Část odborníků přitom předpokládala, že tato schopnost se u starobylého hlavonožce vyvinula mnohem později, řekl spoluautor výzkumu, paleontolog a geolog Martin Košťák. Na studii spolupracovali vědci z Česka, Slovenska a Maďarska.

V Česku loni týdně v průměru zemřelo 2477 lidí, nejvíc za nejméně deset let. O rok dřív bylo úmrtí průměrně 2155 za týden. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Příčina nárůstu úmrtnosti ze statistik není zřejmá, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie nového typu koronaviru. K takovému výkladu čísel se kloní také někteří demografové.

Loni v Česku zemřelo o sedmnáct tisíc lidí víc než v roce 2019, zveřejnil Český statistický úřad s tím, že tak výrazná patnáctiprocentní meziroční změna je naprosto výjimečná. Podle statistiků je souvislost s pandemii zjevná. Česko pamatuje podobně vysoký nárůst jen v roce 1945, kdy končila druhá světová válka. A přestože tehdy šlo o poslední rok války a byla úplně jiná struktura obyvatelstva i jiné poměry, lze tyto dvě události srovnávat, uvedla v Událostech, komentářích demografka z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dagmar Dzúrová.

Od léta bylo jasné, že cestou z pandemie je vakcína, přesto se česká vláda na očkování nepřipravila, spílá kabinetu Andreje Babiše (ANO) prezident České lékařské komory Milan Kubek. Hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS) v Událostech, komentářích zkritizoval prvotní rozdělení vakcín v regionech, které podle něj vedlo k nedostatku při druhých dávkách. Například u vakcíny společnosti Pfizer může být mezi dávkami prodleva až 42 dní, popisuje Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Britská mutace koronaviru byla v Česku potvrzena na vzorcích z Prahy, Středočeského a Královéhradeckého kraje. Na tiskové konferenci Státního zdravotního ústavu (SZÚ) to řekla vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku Helena Jiřincová. Laboratoř nyní prověřovala dvanáct vzorků s podezřením na britskou variantu viru. Tu údajně zaznamenala také Fakultní nemocnice v Brně, vzorky však ještě odeslala na potvrzení.

Robert Černý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK se stal spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl s kolegou Peterem Fabianem, ukazuje na možný původ adenohypofýzy. Výzkum probíhal na embryích rybky dánia pruhovaného.

S příchodem sezony respiračních onemocnění hrozí, že epidemie nebude reagovat ani na velmi přísná opatření, varoval ve Studiu ČT24 profesor evoluční biologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr. Podle imunologa z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václava Hořejšího měl být lockdown zaveden už v září.

Mezinárodní tým vědců objevil v Barmě nejstarší spermii na světě. Informovala o tom agentura AFP. Vědci spermii našli v organismu oplodněné samice lasturnatky, která zhruba před 100 miliony let uvízla v jantaru. Zajímavostí je i rozměr spermie, která měří 4,6krát více než organismus samce lasturnatky. Ten dorůstá maximálně do několika milimetrů.

Olomoučané mohu znovu na vlastní oči spatřit sedm z deseti unikátních svazků sedmijazyčného vydání bible, které v roce 1996 odcizil jeden z dělníků při rekonstrukci olomoucké Vědecké knihovny. Do města se vrátily poté, co se objevily v aukční nabídce německého antikvariátu a knihovna je poté odkoupila zpět do svých sbírek. Od pátku jsou k vidění na výstavě Vlastivědného muzea, kterou zdobí i unikátní Saltzerův plán obléhání Olomouce z roku 1758.

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců (Acanthothoraci) ze sbírky Národního muzea v Praze. Doposud se předpokládalo, že se u čelistnatců vyvinuly mnohem později. Popsané zuby jsou navíc překvapivě podobné zubům moderních ryb a suchozemských obratlovců.

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19 bránit rozvoji takzvané cytokinové bouře. Je častou příčinou jejich úmrtí. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.

Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Česko podle vědců zažívá nejhorší sucho za 500 let a nic na tom nemění lokální záplavy ani deštivé počasí posledních týdnů. Řeky byly na jaře hluboko pod svým dlouhodobým stavem, některé obce musely už v dubnu omezit spotřebu pitné vody a nejcennější tekutina dochází i ve studnách. Co se s krajinou děje a jak bychom se k ní měli chovat, zjišťovali Reportéři ČT Michal Fiala a Ondřej Golis.

Do mezinárodního projektu výzkumu antibiotikové rezistence se zapojili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tým z Katedry biochemie zkoumá senzory bakterií a pracuje na vývoji rychlejší metody pro zjištění patogenů.