V Česku za poslední den přibylo 191 nových případů onemocnění covidem-19, což je zhruba o třicet více než minulý týden. Nad hodnotou jedna se od neděle také drží takzvané reprodukční číslo, které značí, kolik lidí se může nakazit od jednoho pozitivně testovaného, aktuálně je 1,1. Od pondělí se ztíží návrat do Česka z Belgie, Dánska, Švédska, Litvy a San Marina. Na takzvané mapě cestovatele se posunou z oranžové do červené kategorie značící vysokou míru rizika nákazy.
Od pondělí se ztíží návrat z Belgie či Dánska. Ve čtvrtek přibylo v Česku 191 případů covidu
On-line přenos
Koronavirus – srpen
- 22:48
Čína chce letos poskytnout světu dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19, 100 milionů rozvojovým zemím, řekl prezident Si Ťin-pching na půdě OSN.
- 18:03
Kuba obnoví prezenční výuku na školách, až naočkuje proti covidu-19 studenty a školáky. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová.
- 17:21
Liberecká střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická se jako jediná škola v Libereckém kraji zapojí do testování kombinované prezenční a on-line výuky v Česku. Zúčastní se projektu ministerstva školství, který má ověřit, zda by se žáci a studenti mohli běžně učit střídavě ve škole a on-line z domova.
Počet potvrzených případů za posledních sedm dní se v přepočtu na sto tisíc obyvatel ke čtvrtečnímu dni nezměnil. Takzvané incidenční číslo, kterým se stát řídí při určování protiepidemických opatření, je dál 12. Mezi regiony jsou velké rozdíly.
Nejhorší zůstává situace v Praze s 27 případy na sto tisíc obyvatel za týden, další v pořadí Jihočeský a Středočeský kraj mají oproti hlavnímu městu bezmála polovinu nakažených v přepočtu na obyvatele. Nejnižší je stále incidenční číslo ve Zlínském kraji s pěti případy. V některých okresech se nákaza šíří minimálně, například Jesenicko nehlásí za uplynulý týden žádný případ.
Klíčovým ukazatelem při šíření nákazy je také počet lidí s covidem, kteří vyžadují hospitalizaci. V posledních dnech se pohybuje mezi 50 a 60. Ve čtvrtek bylo v nemocnicích 58 nakažených, z toho 17 jich bylo ve vážném stavu, před týdnem vyžadovalo nemocniční péči 52 lidí s covidem a 11 pacientů mělo těžký průběh.
Testy a očkování
Laboratoře ve čtvrtek provedly 35 555 PCR testů a 63 406 antigenních, u obou metod je to zhruba o pět tisíc méně než před týdnem. Podíl zjištěných pozitivit u nejpočetnější kategorie testů – preventivních a plošných – se v posledních dnech pohybuje kolem 0,1 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou lidé testováni například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, bývá nyní pozitivních zhruba půl procenta vzorků.
Očkováno bylo ve čtvrtek necelých 44 tisíc lidí, skoro o devět tisíc méně než před týdnem. Údaje o podaných dávkách za uplynulý den se ale ještě mohou navýšit. V poslední době nicméně tempo očkování zpomaluje. Zatímco v polovině července bylo ve všedních dnech očkováno ještě téměř sto tisíc lidí denně, tento a minulý týden už bylo očkovaných zhruba padesát tisíc za den.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek na Twitteru oznámil, že Česko dostane od Maďarska sto tisíc dávek vakcíny Janssen od firmy Johnson & Johnson. Nezmínil, zda jde o dar, nebo o půjčku. Už dříve Maďarsko Česku zapůjčilo přes 140 tisíc dávek vakcíny od společností Pfizer/BioNTech.
„Vakcíny od Johnson & Johnson jsou jednodávkové a populární hlavně na očkovacích místech bez registrace,“ uvedl Babiš a vyzdvihl spolupráci s Maďarskem. Preparát Janssen se podává například na pražském hlavním nádraží.
Dávek vakcín bylo celkem v Česku podáno skoro 10,9 milionu. Přes 5,2 milionu lidí – tedy necelá polovina obyvatel – bylo plně naočkováno. K tomu, aby se virus nešířil ani mezi neočkovanými lidmi, je podle odborníků pro kolektivní imunitu potřeba nejméně 70 procent proočkovaných.
Hamp: Bylo by strategické sekvenovat všechny případy infekce
Podle Vladimíra Hampla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) se za posledních 14 dní v Česku detekovalo pomocí sekvenace celkově patnáct variant koronaviru. „Dominuje delta a alfa a ostatní jsou spíše minoritní,“ přiblížil v České televizi.
Zda bude dostatečná aktuálně nastavená sekvenační kapacita center i v následujících měsících, se podle něj teprve ukáže. „Papírová sekvenační kapacita je čtyři tisíce sekvenací za měsíc, a vlastně ani ve velké jarní vlně, kdy se sekvenovalo nejintenzivněji, nebyla v reálu naplněná. Celkově jsme jako země sekvenovali maximálně 1300 vzorků měsíčně. Kapacita tu ale je, čtyři tisíce bychom byli schopni dosáhnout a domnívám se, že by to i mohlo stačit, snad nebude vlna tak velká jako minulý podzim nebo toto jaro,“ uvedl.
Zároveň ale podotkl, že se přes léto sekvenuje velice málo, protože není k dispozici dost vzorků. Upozornil, že bude nějakou dobu trvat, než sekvenační centra v případě potřeby opět naběhnou.
„Máme necelých pět tisíc infekcí měsíčně, což je zhruba naše sekvenační kapacita. Myslím, že by bylo fajn a strategické, sekvenovat je všechny. Abychom měli naběhnutnou kapacitu a byli připraveni na podzimní vlnu a abychom detekovali všechno, co tady máme. Na pozadí, které nyní nevidíme, protože si vybíráme každý desátý vzorek, se může objevovat něco, co může v budoucnu hrát roli,“ vysvětlil.
Studio ČT24: Vladimír Hampl z BIOCEV o variantách koronaviru v Česku (zdroj: ČT24)
Pravidla pro školy
Do začátku nového školního roku zbývá osmnáct dní. Během něj stejně jako v případě toho předchozího budou muset žáci i učitelé dodržovat protiepidemická pravidla. Jejich podobu ale ředitelé ještě nevědí. Resort školství finální podobu opatření nevydal. Čeká totiž na podklady z ministerstva zdravotnictví.
To plánuje dokončit definitivní podobu proticovidových nařízení příští týden. Pak je teprve projedná vláda. Od dosud představených návrhů by se opatření příliš lišit neměla. Jenže některá ustanovení můžou podle ředitelů dostat školy do neřešitelných situací.
Jde například o izolační místnost, podle ministerstva zdravotnictví nezbytnou součást každé školy. Někde s jejím zřízením problém nemají, problém jsou ale další navrhovaná pravidla. Třeba takzvaná homogenita tříd, tedy požadavek, aby se děti co nejméně potkávaly se spolužáky z jiných tříd.
„Nelze v rámci objemu pedagogů, které máte k dispozici na daný školní rok, teď říci, že uděláme homogenní každou vzdělávací skupinu na celé škole. To bychom museli přijmout další pedagogy a na to nejsou finanční prostředky,“ sděluje ředitel ZŠ Vojanova v Děčíně Karel Rajchl.
Rajchl proto doufá, že právě tento požadavek se ve finální verzi proticovidových pravidel neobjeví. Jinak by musel krátce před začátkem školního roku kompletně předělat rozvrhy. Vadí mu ale i to, že stále nemá definitivní rozhodnutí o tom, jak má provoz ve třídách od září vypadat.
„Ministerstvo zdravotnictví vydalo doporučení pro fungování škol od 1. září na konci července. Mimořádné opatření, které budeme předkládat na nejbližší vládě, bude z těchto doporučení vycházet. Školy tak mají a budou mít dost času se pečlivě připravit na začátek školního roku tak, aby proběhl bez problémů,“ uvedl mluvčí ministerstva Daniel Köppl.
S tím ale někteří ředitelé nesouhlasí. Podle nich mělo být opatření vydané dřív a mělo by obsahovat co nejméně omezení. „Za nás samozřejmě pokud možno co největší rozvolnění, abychom mohli fungovat v rámci daných možností, jak při samotné výuce, tak i co se týče dalších aktivit,“ sdělil prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
Testování ve školách
Kromě dodržování protiepidemických opatření čeká školy v září taky testování. A to buď antigenní, nebo PCR metodou. Vybrat jednu z těchto variant musí ředitelé do příští středy. Pokud zvolí antigenní testy, pak žáci a studenti podstoupí odběr celkem třikrát, ten první hned po prázdninách, tedy prvního září – s výjimkou prvňáků, ti začnou s testováním o den později. V případě PCR pak budou stačit dvě vyšetření.
Testování ve škole se vyhnou jen děti, které do školy už s potvrzením o negativním výsledku přijdou. A také ty s kompletním očkováním nebo potvrzením o prodělání onemocnění v posledním půl roce.
Většinu žáků čeká podle Asociace ředitelů základních škol v září vyšetření antigenní metodou. Podle odhadů ministerstva zdravotnictví na to budou potřeba víc než čtyři miliony odběrových sad. Zajistí je státní hmotné rezervy a vyjít by měly skoro na 80 milionů korun. Jeden test by tak měl stát necelých 19 korun.
Dalších 73 milionů by pak stát měl vydat za PCR testy. Ty si školy musely zajistit samy a následně pak požádat ministerstvo o proplacení. K tomu ale zatím nedošlo a někteří ředitelé se tak obávají, že po prázdninách nebudou mít v rozpočtu dost peněz nejen na nákup dalších PCR sad na zářijové testování, ale třeba také na srpnové výplaty.
Mapa cestovatele
Od pondělí se ztíží návrat do České republiky z Belgie, Dánska, Švédska, Litvy a San Marina. Na takzvané mapě cestovatele se posunou z oranžové do červené kategorie. Naopak jednodušší návrat bude z Madeiry. Změny budou i u dalších států, nemají však vliv na režim při příjezdu do Česka.
K zemím s nízkým rizikem nákazy bude v Evropě patřit Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Severní Makedonie, Slovensko, Srbsko a Vatikán.
Z mimoevropských zemí pak Austrálie, Brunej, Hongkong, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Jordánsko, Kanada, Katar, Libanon, Macao, Nový Zéland, Saúdská Arábie, Singapur, Spojené státy a Tchaj-wan.
Do oranžové kategorie značící střední míru rizika se ze zelené přesunou Bulharsko, Lichtenštejnsko, Norsko, Rakousko a Slovinsko, z červené Madeira. Zařadí se tak k Finsku, Itálii, Lucembursku a Švýcarsku.
U zeleně a oranžově označených zemí musí cestující vyplnit příjezdový formulář a být testován před vstupem do České republiky nebo nejpozději pět dnů po příjezdu absolvovat antigenní nebo PCR test.
Mezi červená území s vysokým rizikem nákazy budou patřit kromě zmíněné Belgie, Dánska, Švédska, Litvy a San Marina také Andorra, Estonsko, Francie, Irsko, Island, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko a Kanárské a Azorské ostrovy. Do tmavě červené kategorie značící velmi vysokou míru rizika pak náleží všechny nejmenované státy.
Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději 14. den po příjezdu. Do té doby musí být dotyčná osoba v samoizolaci. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Také zde platí povinnost před příjezdem vyplnit příjezdový formulář.
Podmínky při návratu se netýkají osob, které mají dva týdny ukončené očkování nebo v posledních 180 dnech prodělaly onemocnění covid-19. Zůstává ale povinnost vyplnit příjezdový formulář.
Změny ve Slovinsku
Ve Slovinsku zároveň v pondělí přestane platit výjimka, podle níž mohou tranzitující osoby vstupovat do země bez omezení. Podmínky budou stejné jako pro všechny jiné přijíždějící, tedy buď předložit potvrzení o vakcinaci proti covidu-19, nebo potvrzení o prodělání této nemoci, anebo platný negativní test na koronavirus.
Od 31. července nemusí před příjezdem absolvovat test děti od šesti do 12 let, po příjezdu musí do pěti dnů na PCR test. Pokud bude negativní, nenásleduje samoizolace. „Upozorňujeme však, že dopravce může stanovit přísnější pravidla, proto všem rodinám doporučujeme si před cestou pečlivě zjistit podmínky dopravce, se kterým cestují,“ uvedlo ministerstvo.
Resort lidem důrazně nedoporučuje cestovat do zemí s extrémním rizikem nákazy, důvodem je šíření nových mutací koronaviru. Jde o Botswanu, Brazílii, Indii, Jihoafrickou republiku, Kolumbii, Lesotho, Malawi, Mosambik, Namibii, Nepál, Paraguay, Peru, Rusko, Svazijsko, Tanzanii, Tunisko, Zambii a Zimbabwe.
I u návratu z těchto zemí plně očkovaní turisté nebo ti, co v posledních 180 dnech prodělali covid-19, nemusí na testy a do samoizolace. Ostatní musí podstoupit před cestou PCR test a následně setrvat deset dní v samoizolaci zakončené negativním PCR testem.