V Česku loni týdně v průměru zemřelo 2477 lidí, nejvíc za nejméně deset let. O rok dřív bylo úmrtí průměrně 2155 za týden. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Příčina nárůstu úmrtnosti ze statistik není zřejmá, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie nového typu koronaviru. K takovému výkladu čísel se kloní také někteří demografové.
V Česku loni týdně v průměru zemřelo nejvíc lidí za deset let
Týdenní průměr počtu úmrtí se od roku 2011 do předloňska pohyboval mezi 2000 a 2200. Nejvyšší byl v tomto období v roce 2018, kdy na každý týden průměrně připadalo 2165 zemřelých.
V posledním loňském týdnu v Česku statistici zaznamenali 3428 úmrtí. Ve srovnání loňských týdnů jde o pátý nejvyšší počet, víc lidí týdně umřelo jen ve čtyřech týdnech na přelomu října a listopadu, kdy vrcholila podzimní vlna epidemie koronaviru.
Nejvíc lidí v jednom týdnu loni zemřelo mezi 2. a 8. listopadem, kdy bylo úmrtí 4229. Jen o dvanáct úmrtí méně statistici evidují o týden dřív. Kromě těchto dvou v žádném jiném loňském týdnu počet úmrtí nepřekročil čtyři tisíce.
Podle minulý týden zveřejněných předběžných údajů loni v Česku zemřelo 129 100 lidí, tedy zhruba o sedmnáct tisíc lidí víc než v roce 2019. Nárůst tak byl zhruba patnáctiprocentní a podle ČSÚ je podobně výrazná meziroční změna po druhé světové válce zcela výjimečná.
Česko pamatuje podobně vysoký procentní nárůst jen v roce 1945, kdy válka končila, vyplývá ze stoleté časové řady. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo loni s koronavirem 11 889 lidí.
Prokazatelná je souvislost zvýšeného počtu úmrtí v loňském roce s epidemií covidu-19 podle demografky Dagmar Dzúrové z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Týdenní počty takzvaných nadúmrtí, tedy odchylek od dlouhodobého průměru, podle ní jasně souvisí s počty zemřelých na covid-19. Roli hraje také omezení preventivní péče, předčasná úmrtí na rakovinu nebo nemoci oběhové soustavy či obavy z návštěvy lékaře.
