Čeští vědci si chtějí dát patentovat novou protinádorovou látku, zabraňuje metastazování

Nahrávám video
Studio 6: Čeští vědci vyvíjejí lék proti rakovině
Zdroj: ČT24

Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více železa. Blokuje tak jeho zpracování, což zabraňuje nádoru v růstu. Článek o výzkumu publikoval časopis Cancer Research.

Na projektu spolupracovali odborníci z Biotechnologického ústavu AV, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a firmy Smart Brain. Tým autorů si už zažádal o patenty v Evropské unii a ve Spojených státech. 

Podle vědců je kombinace zacílení na mitochondrie a narušení metabolismu železa nádorových buněk nový přístup, který výrazně potlačuje rozvoj nádoru. Vedoucí laboratoře nádorové rezistence Jaroslav Truksa popsal, že zablokování mitochondriálního metabolismu železa v nádorových buňkách zabraňuje jejich růstu a dělení, ale i schopnosti metastázování. Nakonec vede k jejich smrti. Vědci látku už úspěšně otestovali na myších.

Rakovinu ničí, okolí neškodí

Nově popsaný mitochondriálně cílený deferoxamin (mitoDFO) využívá metabolické odlišnosti mitochondrií nádorových buněk. Podle vědců je pak zásadní to, že nová látka působí pouze na nádorové buňky, nezhoubné nezasáhne. Tým prokázal, že látka systémový metabolismus železa v myších modelech neovlivnila. Podle odborníků to potvrzuje preferenční cílení právě do nádorových buněk.

Zástupci Akademie věd uvedli, že nyní tým musí provést další preklinické testování – zaměří se na více zvířecích modelů i farmakologii. Šéf laboratoře invazivity nádorových buněk při PřF Jan Brábek také uvedl, že jeho laboratoř spolupracuje s kolegy z Biotechnologického ústavu i na několika dalších projektech propojujících nádorový metabolismus a invazivitu nádorových buněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 8 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 10 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 12 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 14 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...