Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy strana 3 z 3

Mezinárodní tým vědců objevil v Barmě nejstarší spermii na světě. Informovala o tom agentura AFP. Vědci spermii našli v organismu oplodněné samice lasturnatky, která zhruba před 100 miliony let uvízla v jantaru. Zajímavostí je i rozměr spermie, která měří 4,6krát více než organismus samce lasturnatky. Ten dorůstá maximálně do několika milimetrů.

Olomoučané mohu znovu na vlastní oči spatřit sedm z deseti unikátních svazků sedmijazyčného vydání bible, které v roce 1996 odcizil jeden z dělníků při rekonstrukci olomoucké Vědecké knihovny. Do města se vrátily poté, co se objevily v aukční nabídce německého antikvariátu a knihovna je poté odkoupila zpět do svých sbírek. Od pátku jsou k vidění na výstavě Vlastivědného muzea, kterou zdobí i unikátní Saltzerův plán obléhání Olomouce z roku 1758.

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců (Acanthothoraci) ze sbírky Národního muzea v Praze. Doposud se předpokládalo, že se u čelistnatců vyvinuly mnohem později. Popsané zuby jsou navíc překvapivě podobné zubům moderních ryb a suchozemských obratlovců.

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19 bránit rozvoji takzvané cytokinové bouře. Je častou příčinou jejich úmrtí. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.

Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Česko podle vědců zažívá nejhorší sucho za 500 let a nic na tom nemění lokální záplavy ani deštivé počasí posledních týdnů. Řeky byly na jaře hluboko pod svým dlouhodobým stavem, některé obce musely už v dubnu omezit spotřebu pitné vody a nejcennější tekutina dochází i ve studnách. Co se s krajinou děje a jak bychom se k ní měli chovat, zjišťovali Reportéři ČT Michal Fiala a Ondřej Golis.

Do mezinárodního projektu výzkumu antibiotikové rezistence se zapojili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tým z Katedry biochemie zkoumá senzory bakterií a pracuje na vývoji rychlejší metody pro zjištění patogenů.

Dva ústavy Akademie věd, dvě fakulty Univerzity Karlovy a komerční sféra se spojily ve výzkumu a vývoji nového imunomodulátoru neboli látky na posílení imunitního systému. Nové preparáty užívalo v rámci preventivního programu dva roky téměř 40 tisíc zaměstnanců Škody Auto. Výskyt respiračních onemocnění se za tu dobu reálně snížil.

Hořící oblasti na východě Austrálie skrápí silný déšť a podle meteorologů bude pršet ještě několik dnů. Plameny, které mají na svědomí až miliardu zvířat, by se tak měly přestat šířit. Podle Pavla Stopky z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však není vůbec jasné, jak velký dopad na ekosystém apokalypsa, která zpustošila teritorium větší než celé Česko a zničila i tisíce domů, bude mít.

Čeští vědci popsali, na čem byl založen evoluční úspěch rodu homo. V rozsáhlém výzkumu dokázali, že zásadní pro něj byla schopnost vytrvalostního lovu: díky schopnosti potit se dokázali naši prapředkové uštvat jakékoliv zvíře.

Čeští vědci zjistili, že molekulární systém, který šíří hormon auxin a ovlivňuje růst rostlin, zřejmě vznikal dříve, než se dosud předpokládalo; jeho rozvoj začal ještě předtím, než se z řas vyvinuly vyšší rostliny. Výsledky tuzemského výzkumu vyšly ve vědeckém žurnálu Nature Plants.

Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři další vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv či výrobek z recyklovaných polymerů. Laureáti byli představeni na tiskové konferenci ve Škodově paláci v Praze, ocenění Bárty vláda schválila už v říjnu.

Obézním chlapcům se podle studií českých vědců mění tělo směrem k dívčímu, mají zduřené prsní žlázy a širší pánev. Tuk navíc produkuje ženské pohlavní hormony estrogeny, v těle se tak nedostatečně vyvíjí mužská reprodukční soustava. U obézních dívek puberta nastoupí dříve a je rychlejší, začínají také být menší. Na odborné konferenci Pohyb na předpis to přednesl Petr Sedlak z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Český botanik Filip Kolář se stal jedním z více než čtyř stovek mladých evropských vědců, kteří získali granty v rámci programu Evropské výzkumné rady (ERC). Ta podpoří jeho výzkum znásobování genetické informace u rostlin, který může mít praktický význam i pro zemědělce. Kolářovu projektu nazvanému Double Adapt přidělila rada téměř dva miliony eur (asi 52 milionů korun) na pětiletou práci.

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a Zoo Praha, publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra na světě – varana komodského.

Některá města v Česku začínají omezovat sečení trávy na svých pozemcích. Chtějí tak podpořit rozmanitost druhů rostlin a živočichů. S tímto plánem přišla aktuálně Ostrava. Podle Roberta Tropka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd České republiky se početnost hmyzu v krajině výrazně snižuje. Vyhynutí hrozí zhruba polovině druhů, ohroženy jsou včely nebo motýli.

Třem druhům mořských ryb umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle pomocí čípků. Neobvyklý mechanismus by rybám mohl usnadňovat lovení kořisti a výběr partnerů k rozmnožování, uvedla Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vypnout vybraný gen jen pomocí paprsku světla a pak ho zase zapnout. Přesně to se podařilo českým vědcům. Nový objev popsali v prestižním časopise Chemical Science, v budoucnu by mohl najít využití třeba při léčbě rakoviny. Vědci však zatím umí geny přepínat jenom ve zkumavce.