Čeští vědci jsou na stopě tomu, jak zabránit cytokinové bouři. Ta při covidu obrátí imunitu proti nemocnému

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19 bránit rozvoji takzvané cytokinové bouře. Je častou příčinou jejich úmrtí. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.

Zkoumání této molekuly interleukinu se věnuje Centrum nádorové ekologie (CNE) univerzity. „IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce,“ uvedl hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.

Pokud je průběh onemocnění vážný, tělo začne IL-6 a dalších cytokinů vyrábět víc než potřebuje. „Pod tíhou tohoto nadbytku ve výsledku přestane být organismus správně regulován a pacient zemře,“ dodal. Kdyby se podařilo zabránit produkci IL-6 nebo jejího rozpoznávání příslušným receptorem, nemusí podle něj cytokinová bouře vůbec nastat, nebo by byla mírnější.

Boj proti bouři

Vědci z UK už v dubnu publikovali přehledový článek, kde nastínili možnosti, jak cytokinové bouři zabránit a pacienty s covidem-19 léčit. Vycházeli z dat z Číny a Itálie. „V publikovaných datech o pacientech z Wu-chanu a Locarna jsme si všimli vysoké hladiny IL-6, kterou navíc vykazovali také nemocní s MERS a SARS,“ uvedl Smetana.

Jeho tým proto začal předpokládat, že se molekula podílí na smrtelných komplikacích v poslední fázi onemocnění. „Náš článek ale nechtěly vědecké časopisy zpočátku vůbec otisknout, tak neobvyklá se jim původně naše představa zdála,“ dodal. Od otištění jejich výzkumu vyšly na stejné téma už stovky prací a možností ovlivnění závažných stavů při covidu-19 pomocí IL-6 se zabývají vědci po celém světě.

Terapie by mohla pomoci i u dalších diagnóz, kde cytokinová bouře zabíjí. Vliv má IL-6 i při rozvoji rakoviny, pokud je zastoupen v hojném množství, může nádor víc metastazovat. Čeští vědci z CEN také upozornili, že kromě drahých léků používaných například v revmatologii umějí IL-6 blokovat také mnohem levnější umělé analogy estrogenu bazedoxifen a raloxifen, které se podávají ženám po menopauze kvůli osteoporóze, tedy řídnutí kostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.