Čeští vědci jsou na stopě tomu, jak zabránit cytokinové bouři. Ta při covidu obrátí imunitu proti nemocnému

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19 bránit rozvoji takzvané cytokinové bouře. Je častou příčinou jejich úmrtí. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.

Zkoumání této molekuly interleukinu se věnuje Centrum nádorové ekologie (CNE) univerzity. „IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce,“ uvedl hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.

Pokud je průběh onemocnění vážný, tělo začne IL-6 a dalších cytokinů vyrábět víc než potřebuje. „Pod tíhou tohoto nadbytku ve výsledku přestane být organismus správně regulován a pacient zemře,“ dodal. Kdyby se podařilo zabránit produkci IL-6 nebo jejího rozpoznávání příslušným receptorem, nemusí podle něj cytokinová bouře vůbec nastat, nebo by byla mírnější.

Boj proti bouři

Vědci z UK už v dubnu publikovali přehledový článek, kde nastínili možnosti, jak cytokinové bouři zabránit a pacienty s covidem-19 léčit. Vycházeli z dat z Číny a Itálie. „V publikovaných datech o pacientech z Wu-chanu a Locarna jsme si všimli vysoké hladiny IL-6, kterou navíc vykazovali také nemocní s MERS a SARS,“ uvedl Smetana.

Jeho tým proto začal předpokládat, že se molekula podílí na smrtelných komplikacích v poslední fázi onemocnění. „Náš článek ale nechtěly vědecké časopisy zpočátku vůbec otisknout, tak neobvyklá se jim původně naše představa zdála,“ dodal. Od otištění jejich výzkumu vyšly na stejné téma už stovky prací a možností ovlivnění závažných stavů při covidu-19 pomocí IL-6 se zabývají vědci po celém světě.

Terapie by mohla pomoci i u dalších diagnóz, kde cytokinová bouře zabíjí. Vliv má IL-6 i při rozvoji rakoviny, pokud je zastoupen v hojném množství, může nádor víc metastazovat. Čeští vědci z CEN také upozornili, že kromě drahých léků používaných například v revmatologii umějí IL-6 blokovat také mnohem levnější umělé analogy estrogenu bazedoxifen a raloxifen, které se podávají ženám po menopauze kvůli osteoporóze, tedy řídnutí kostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 4 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 5 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 8 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 10 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...