Čeští vědci pomohli rozluštit genom varana komodského, největšího ještěra světa

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a Zoo Praha, publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra na světě – varana komodského.

Genom už teď například ukázal, že varani mají rozrůzněné geny, které jim umožňují vnímat podněty chemické povahy pomocí orgánu umístěného na patře. Článek s analýzou, do níž se zapojili tuzemští přírodovědci, nyní vyšel v časopise Nature Ecology & Evolution.

Češi už před časem publikovali varanův karyotyp (soubor všech chromozomů v jádře buňky), což mimo jiné vedlo k jejich zapojení do mezinárodního týmu, který osm let pracoval na genomu. Česká část týmu měla na starosti roztřídění jednotlivých chromozomů a přečtení jejich sekvencí.

„Genom již teď umožnil několik důležitých vhledů do evoluce ještěrů, případně varanů. Ukázal, že varani mají značně rozrůzněné geny umožňující rozvinutou chemorecepci pomocí na patře umístěného vomeronazálního orgánu, poukázal na geny přispívající k vysokému metabolismu varanů a tím k jejich velké aktivitě,“ uvedla fakulta.

„Zdá se také, že varani si v evoluci pohrávali s geny pro srážení krve, možná proto, aby se sami chránili před svým jedem, který vyvolává krvácení,“ dodávají pražští přírodovědci.

Chromozomy z dob dinosaurů

Český tým už dříve publikoval článek o evoluci určení pohlaví u varanů a jejich příbuzných. Ve studii poprvé odhalil geny vázané na pohlavní chromozomy varanů, silně jedovatých korovců a dalších. Výsledkem bylo zjištění, že chromozomy vznikly už v době dinosaurů.

Publikované výsledky mají podle Přírodovědecké fakulty i praktický dopad: „Jako první na světě můžeme určit pohlaví jedince varana či korovce ze vzorku krve, což je právě u těchto zvířat velmi důležité.“

„Samci a samice se totiž od sebe u většiny druhů těchto plazů téměř nedají poznat, samice varanů mají například i několik centimetrů velký ,hemiklitoris', který se jen těžko odliší od pářících orgánů samců,“ uvedla fakulta. Metoda má tak význam pro záchranné programy ohrožených druhů i pro určení pohlaví jedinců soukromých chovatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...