Čeští vědci pomohli rozluštit genom varana komodského, největšího ještěra světa

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a Zoo Praha, publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra na světě – varana komodského.

Genom už teď například ukázal, že varani mají rozrůzněné geny, které jim umožňují vnímat podněty chemické povahy pomocí orgánu umístěného na patře. Článek s analýzou, do níž se zapojili tuzemští přírodovědci, nyní vyšel v časopise Nature Ecology & Evolution.

Češi už před časem publikovali varanův karyotyp (soubor všech chromozomů v jádře buňky), což mimo jiné vedlo k jejich zapojení do mezinárodního týmu, který osm let pracoval na genomu. Česká část týmu měla na starosti roztřídění jednotlivých chromozomů a přečtení jejich sekvencí.

„Genom již teď umožnil několik důležitých vhledů do evoluce ještěrů, případně varanů. Ukázal, že varani mají značně rozrůzněné geny umožňující rozvinutou chemorecepci pomocí na patře umístěného vomeronazálního orgánu, poukázal na geny přispívající k vysokému metabolismu varanů a tím k jejich velké aktivitě,“ uvedla fakulta.

„Zdá se také, že varani si v evoluci pohrávali s geny pro srážení krve, možná proto, aby se sami chránili před svým jedem, který vyvolává krvácení,“ dodávají pražští přírodovědci.

Chromozomy z dob dinosaurů

Český tým už dříve publikoval článek o evoluci určení pohlaví u varanů a jejich příbuzných. Ve studii poprvé odhalil geny vázané na pohlavní chromozomy varanů, silně jedovatých korovců a dalších. Výsledkem bylo zjištění, že chromozomy vznikly už v době dinosaurů.

Publikované výsledky mají podle Přírodovědecké fakulty i praktický dopad: „Jako první na světě můžeme určit pohlaví jedince varana či korovce ze vzorku krve, což je právě u těchto zvířat velmi důležité.“

„Samci a samice se totiž od sebe u většiny druhů těchto plazů téměř nedají poznat, samice varanů mají například i několik centimetrů velký ,hemiklitoris', který se jen těžko odliší od pářících orgánů samců,“ uvedla fakulta. Metoda má tak význam pro záchranné programy ohrožených druhů i pro určení pohlaví jedinců soukromých chovatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 17 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...