Biolog: Když omezíme sekání trávy, efekt bude okamžitý. Teď mizí hmyz i ptáci

Některá města v Česku začínají omezovat sečení trávy na svých pozemcích. Chtějí tak podpořit rozmanitost druhů rostlin a živočichů. S tímto plánem přišla aktuálně Ostrava. Podle Roberta Tropka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd České republiky se početnost hmyzu v krajině výrazně snižuje. Vyhynutí hrozí zhruba polovině druhů, ohroženy jsou včely nebo motýli.

Jakým tempem hmyz mizí? Je situace alarmující?
Přímo ve městech to nemáme kvantifikováno, protože chybí nějaká základní data. Ještě před třiceti nebo pětadvaceti lety nikoho nenapadlo hmyz ve městech počítat, protože tu prostě byl. Máme však celostátní odhady a víme, že zhruba polovina druhů hmyzu je přímo ohrožená vyhynutím, strašně se snižuje početnost hmyzu v krajině. Jde o desítky procent a řada druhů to má na krajíčku.

Jak se mění ekosystém ve městech a jejich okolí tím, že sečeme louky šestkrát ročně? 
My vlastně z těch měst odstraníme v podstatě veškeré zdroje, které ten hmyz má. Potom nemá kde žít, nemá se kde vyvíjet, tím pádem, když už někde zbydou nějaké rostliny, tak je hmyz nemůže opylovat. Nemůže ani sloužit jako potrava pro ptáky, takže to má takový kaskádovitý efekt. Řada lidí si jistě všimla, že z měst mizí ptáci, je to i kvůli tomu, že jim mizí potrava. Je to komplexní systém.

Na druhou stranu, louky a parky ve městech mají i estetickou úlohu. Existuje nějaký kompromis?
Tohle je pro mě hrozně paradoxní, protože mně asi nikdo nevysvětlí, že anglický trávník je hezčí než rozkvetlá louka. My se tady nebavíme o ošklivých lánech kopřiv nebo třtiny a podobně. Řeč je o koutech s rozkvetlou vegetací, o nějakých květnatých pásech uprostřed luk, jak to některá evropská a už i naše města dodržují. Já si myslím, že toto je poměrně významná část našeho okolí, která nás obohacuje a my se za poměrně značné prostředky ochuzujeme o estetickou část parků.

Jaký to bude mít vliv na alergiky, když se bude sekat jenom dvakrát ročně?
Nejsem odborník na alergii, ale pokud vím, tak kromě trav mají velký vliv na alergiky stromy, a ty s loukami tolik nesouvisí. Naopak, ze svého okolí vím, že pokud trávu sečete každých čtrnáct dní, tak problém pro alergiky vzniká už jenom tou rozsekanou vegetací. Ale neumím posoudit, jestli je srovnatelný, větší nebo menší, než když máte někde kousek rozkvetlé louky. Hlavně to nemusí být obrovské lány, často jde o nějaké zanedbané kouty.

Jak časté sečení je tedy podle biologa únosné?
Toto je velmi individuální. Já rozhodně nebudu říkat: sečte jenom třikrát ročně. Někde je to potřeba dělat častěji, protože je to například velmi často používaná plocha k procházkám nebo rekreaci. Někde to kosení stačí jednou nebo dvakrát do roka, protože zejména dnes máme nedostatek vody, vegetace roste pomalu a přijde mi absurdní, když se na sídlištích kosí každé dva až tři týdny na takzvaný anglický trávník, který je proschlý. Důležité je, aby se to dělalo na různých místech různě. Jednoduše aby ten hmyz měl vždy nějaký kout, kde se může vyvinout a aby rostliny měly místo, kde mohou dozrát do semen.

Když se bude méně kosit, zvýší se schopnost půdy zadržet vláhu. I to má blahodárný vliv na hmyz?
Na hmyz určitě, protože když mu tam zůstane vegetace, ve které je nějaká vlhkost, tak on se tam bude moci dovyvinout. Je pravdou, že vzrostlé trávníky rozhodně zadržují více vody než ty posekané. Slouží to potom jako něco, co udržuje konstantní podmínky ve městech. Určitě je to lepší, než když potom platíme kropící vozy. V centrech moc parků není, ale když se potom v tom širším centru udržuje zeleň v parcích, tak ušetříme peníze i za tyto prostředky.

Pokud by teď tuzemská města přestala sekat trávu ve velkém, za jak dlouho by se mohl dostavit nějaký efekt?
Ten efekt by byl určitě okamžitý, protože my se bavíme o krizi biodiverzity a ubývá nám spousta druhů živočichů. Lidé si často myslí, že jde o nějaké tropické pralesy, korálové útesy a podobně, ale mnohem větší krizi biodiverzity máme v našem mírném pásmu včetně střední Evropy a riskujeme, že pokud něco neuděláme, tak velkou část druhů ztratíme velmi rychle a většinu druhů ztratíme v následujících desetiletích. Když jsem byl malý, tak i na sídlištích žily různé druhy motýlů a včel, a dnes to tak už bohužel není.

Mění se opravdu přístup měst k tomu sečení, nebo je Ostrava jenom taková první vlaštovka?
Ostrava není jediná vlaštovka, ale těch vlaštovek je opravdu jenom pár. Například v Českých Budějovicích ve velkém městském parku Stromovka probíhá podobný projekt pro zachování biodiverzity už asi tři nebo čtyři roky. Zachovávají se tam poměrně pěkné květnaté pásy na těch travních celcích. Už z toho máme data a funguje to. Probíhá to pod záštitou Jihočeské univerzity, která tam provádí výzkum. Opravdu se tam zvyšuje početnost nejběžnějších druhů denních motýlů nebo včel a rozhodně to vypadá hezky. Já neznám jediný podobný projekt, který by dělala jakákoliv městská část Prahy. Pokud nějaký existuje, rozhodně to není velkoplošná záležitost. Přitom Praha je jedním z míst s nejvyšší biodiverzitou v naší zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slavia zakáže pyrotechniku i kukly, prohlásil šéf klubu Tvrdík

Podle předsedy představenstva klubu Jaroslava Tvrdíka sáhne fotbalová Slavia po událostech v sobotním ligovém derby se Spartou k přísným opatřením. Na tribunách stadionu v Edenu bude zcela zakázaná pyrotechnika a zakrývání obličeje, možná je i kontrola občanských průkazů u turniketů. Klub navíc navzdory možným pokutám spustí kamerový systém na rozpoznávání obličejů, který zatím nemá oporu v legislativě, uvedl Tvrdík.
12:02Aktualizovánopřed 13 mminutami

Silné deště a krupobití. Hasiči kvůli bouřkám hlásí desítky výjezdů

Bouřky, které zasáhly Česko, zvolna slábnou, večer ale mohou být silnější na jihovýchodě Moravy, informoval po 20. hodině Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Právě na jihu Moravy dříve bouřky nejsilněji udeřily na Hodonínsku, hasiči tam hlásí dvanáct událostí kvůli počasí. Bouřky se objevily ale i v okolí Bruntálu či Plzně. Na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje i na dalších místech na Moravě se vyskytlo krupobití.
08:31Aktualizovánopřed 44 mminutami

Bezpečnost na fotbale řeší pořadatel, policie slouží jako pojistka

Vpád fanoušků na trávník, fyzické napadání soupeře či pyrotechnika na stadionu jsou situace, kterým mají podle zákona zabránit pořadatelé fotbalových utkání. Policie funguje jako pojistka ve chvíli, kdy na to kluby nestačí, a zároveň zajišťuje bezpečnost před samotným zápasem.
před 1 hhodinou

Tripartita se neshodla na zastropování věku odchodu do důchodu

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí neshodli na zastropování penzijního věku na 65 letech. Kabinet a odboráři se zmrazením věkové hranice počítají, zaměstnavatelé ho ostře kritizují. Tripartita nenašla shodu ani na řešení důchodů náročných profesí. Jednání proto budou pokračovat, vyplývá z vyjádření ministra práce Aleše Juchelky (ANO), odborových předáků a šéfů organizací podnikatelů a zaměstnavatelů na tiskové konferenci po tripartitním jednání.
před 2 hhodinami

VideoKluby by měly mít možnost uchovávat biometrické údaje výtržníků, říká Havránek

Fotbalové kluby by měly mít na vstupu na stadiony biometrické kamery, díky kterým by se problémoví fanoušci na utkání vůbec nedostali, míní místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek. Kluby by pro tento účel měly mít možnost uchovávat biometrické údaje výtržníků. Uvedl to v Interview ČT24 v souvislosti se sobotním pražským derby, které se kvůli výtržnostem fanoušků nedohrálo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT se zaměřili na nelegální poplatky u lékařů

Přibývá stížností na nelegální poplatky u lékařů – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) jich letos eviduje více než sedmdesát, loni to bylo za celý rok okolo 150. Od ledna platí novela, která umožňuje krajským úřadům ordinace za nelegální vybírání plateb pokutovat. Sankce může být až jeden milion korun. Poplatky však na některých místech dále vybírají. Tématu se podrobněji věnoval pořad Reportéři+.
před 3 hhodinami

Berlín: Nebudeme se vměšovat do debaty o sjezdu sudetských Němců

Německo se nehodlá vměšovat do české vnitrostátní debaty o tom, zda je Brno vhodným místem pro pořádání letošního sjezdu sudetských Němců, sdělilo německé ministerstvo zahraničí. Podle ministerstva je nicméně cílem Sudetoněmeckého sjezdu smíření mezi Němci a Čechy. Sjezd se bude konat příští týden, poprvé to bude na území České republiky. Svou účast na něm potvrdil v pondělí bavorský premiér Markus Söder. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že místo smíření se budou otevírat staré rány.
před 3 hhodinami

O novém náčelníkovi generálního štábu by mohlo být jasno do pátku, řekl Babiš

O novém náčelníkovi generálního štábu by vláda mohla mít jasno do pátku, řekl po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Vybírat budou ze čtyř kandidátů, konkrétní jména zatím nikdo z vlády neuvedl. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) měl původně s předsedou vlády o dalším šéfovi české armády jednat v pondělí. Podle Babiše to ale nestihli, protože na společné schůzce s novým zmocněncem pro naplňování závazků Severoatlantické aliance (NATO) Jakubem Landovským mluvili o strategii výdajů.
03:10Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...