Hořící oblasti na východě Austrálie skrápí silný déšť a podle meteorologů bude pršet ještě několik dnů. Plameny, které mají na svědomí až miliardu zvířat, by se tak měly přestat šířit. Podle Pavla Stopky z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však není vůbec jasné, jak velký dopad na ekosystém apokalypsa, která zpustošila teritorium větší než celé Česko a zničila i tisíce domů, bude mít.
„Shořelo pět až osm procent všech lesů, což je nějakých deset milionů hektarů,“ uvedl v Událostech, komentářích Pavel Stopka.
„Jaký dopad to bude mít, nevíme. Nemáme prvotní analýzu, jak silný oheň byl. Když prohoří les do kořenového systému, tak může obnova trvat i sto let. Pokud se jenom převalí a vítr ho tlačí a shoří suchá tráva a suché větve, tak se les může obnovit docela rychle do několika let. Zazelená se i do několika týdnů, pokud tam budou dlouhodobější rovnoměrně rozložené srážky, pak může být obnova rychlá,“ dodal.
Odhady mluví o miliardě mrtvých zvířat
Podle prvních odhadů mohly požáry v Austrálii usmrtit až miliardu jedinců různých druhů. Mezi nimi i ty endemické, které se nikde jinde nevyskytují a hrozí, že mohou zmizet z povrchu Země.
„Jsou to stejně důležité druhy jako ty druhy, které známe z učebnic, protože my biologové se díváme na jakýkoliv ekosystém jako pyramidu,“ uvedl biolog. „Máme velké množství primárních producentů zelené hmoty, bakterie, houby. Pak máme konzumenty prvního řádu, které jsou na nich závislí, a konzumenty třetího řádu, to jsou predátoři.“
„Nevíme, které druhy jsou přesně klíčové. Když některé klíčové druhy zmizí, tak se celá pyramida může rozpadnout a ekosystém přestane fungovat,“ vysvětlil.
Člověk může vlastnit půdu, ale nevlastní planetu
„To, co se musí dít, je podrobné zkoumání škod a předávání informací dál,“ dodal. Podle něj do budoucna přírodě a tím i lidskému druhu nepomohou krátkodobá a rychlá řešení.
„Nesmíme přírodu dále fragmentovat a musíme úplně změnit způsob uvažování o přírodě, o naší planetě a myslím, že to v budoucnosti dojde až na úroveň uvažování o vlastnictví půdy, protože člověk může vlastnit půdu, ale nevlastní planetu,“ dodal.
Podle něj ale požáry v Austrálii probíhají pravidelně desetitisíce let. „To znamená, že rostliny jsou částečně adaptovány na požáry, třeba blahovičníky mají semena v dřevnatých tobolkách, které musí ohořet, aby potom mohla znovu vyklíčit,“ nastínil schopnosti přírody přizpůsobit se vnějším vlivům.
