Čeští vědci vytvořili přepínač DNA, který umí vypnout vybraný gen. Může pomoci v boji s nemocemi

Vypnout vybraný gen jen pomocí paprsku světla a pak ho zase zapnout. Přesně to se podařilo českým vědcům. Nový objev popsali v prestižním časopise Chemical Science, v budoucnu by mohl najít využití třeba při léčbě rakoviny. Vědci však zatím umí geny přepínat jenom ve zkumavce.

Ve dvoušroubovici DNA jsou zakódované geny, které určují všechny vlastnosti a funkce organismu. Čeští vědci teď popsali způsob, jak je možné část DNA uměle zamaskovat: Skrýt ji, aby byla neaktivní – a jak potom takto vypnutý gen zase zapnout. Klíčovou roli v tom hraje světlo.

„Zkoušeli jsme více druhů světla s různými vlnovými délkami, nakonec jsme vlastně dospěli k tomu, že světlo o vlnové délce 400 nanometrů je pro nás výborné, protože má i další využití,“ vysvětluje Zuzana Vaniková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

A to není všechno. Akademici z Ústavu organické chemie a biochemie společně s kolegy z Mikrobiologického ústavu taky zjistili, že gen zapnutý světlem se dá znovu vypnout, tentokrát pomocí chemické reakce. Zatím je možné geny přepínat jenom ve zkumavce. Kdyby to šlo i v živém těle, mohla by taková metoda být velmi užitečná.

Vypnutí nežádoucích genů může pomoci s rakovinou

„V principu, pokud bychom byli schopni cíleně zapínat nebo vypínat určitý gen jenom pomocí třeba ozáření světlem, tak by to mohlo mít poměrně zajímavé aplikace případně i v medicíně a v léčbě některých chorob,“  popisuje vedoucí výzkumu Michal Hocek.

Řada chorob, včetně rakoviny, totiž souvisí s mutacemi v DNA. Schopnost vypnout nežádoucí geny by teoreticky mohla projevy nemoci zastavit. Na výzkumu se kromě tohoto ústavu podíleli také pracovníci Mikrobiologického ústavu akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky jejich práce byly zveřejněny ve vědeckém časopise Chemical Science.

„Výsledky zatím přinášejí mnohem více otázek než odpovědí, ale otevírají několik nových zajímavých směrů výzkumu,“ sdělil Dušan Brinzanik z oddělení komunikace biochemického ústavu. Výzkum bude podle něj dále pokračovat a v budoucnu by mohl přinést zásadní průlom v chápání aktivace genů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 7 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 9 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...