Čeští vědci vytvořili přepínač DNA, který umí vypnout vybraný gen. Může pomoci v boji s nemocemi

Vypnout vybraný gen jen pomocí paprsku světla a pak ho zase zapnout. Přesně to se podařilo českým vědcům. Nový objev popsali v prestižním časopise Chemical Science, v budoucnu by mohl najít využití třeba při léčbě rakoviny. Vědci však zatím umí geny přepínat jenom ve zkumavce.

Ve dvoušroubovici DNA jsou zakódované geny, které určují všechny vlastnosti a funkce organismu. Čeští vědci teď popsali způsob, jak je možné část DNA uměle zamaskovat: Skrýt ji, aby byla neaktivní – a jak potom takto vypnutý gen zase zapnout. Klíčovou roli v tom hraje světlo.

„Zkoušeli jsme více druhů světla s různými vlnovými délkami, nakonec jsme vlastně dospěli k tomu, že světlo o vlnové délce 400 nanometrů je pro nás výborné, protože má i další využití,“ vysvětluje Zuzana Vaniková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

A to není všechno. Akademici z Ústavu organické chemie a biochemie společně s kolegy z Mikrobiologického ústavu taky zjistili, že gen zapnutý světlem se dá znovu vypnout, tentokrát pomocí chemické reakce. Zatím je možné geny přepínat jenom ve zkumavce. Kdyby to šlo i v živém těle, mohla by taková metoda být velmi užitečná.

Vypnutí nežádoucích genů může pomoci s rakovinou

„V principu, pokud bychom byli schopni cíleně zapínat nebo vypínat určitý gen jenom pomocí třeba ozáření světlem, tak by to mohlo mít poměrně zajímavé aplikace případně i v medicíně a v léčbě některých chorob,“  popisuje vedoucí výzkumu Michal Hocek.

Řada chorob, včetně rakoviny, totiž souvisí s mutacemi v DNA. Schopnost vypnout nežádoucí geny by teoreticky mohla projevy nemoci zastavit. Na výzkumu se kromě tohoto ústavu podíleli také pracovníci Mikrobiologického ústavu akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky jejich práce byly zveřejněny ve vědeckém časopise Chemical Science.

„Výsledky zatím přinášejí mnohem více otázek než odpovědí, ale otevírají několik nových zajímavých směrů výzkumu,“ sdělil Dušan Brinzanik z oddělení komunikace biochemického ústavu. Výzkum bude podle něj dále pokračovat a v budoucnu by mohl přinést zásadní průlom v chápání aktivace genů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
včera v 09:00

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...