Za objem svalů mohou geny, ukázal nový výzkum

Když nějaký úspěšný sportovec překoná další světový rekord, komentátoři to často glosují tím, že jde o výjimečnou kombinaci genetiky a tréninku. Až doposud ovšem nebylo mnoho důkazů o tom, že by se svalové dispozice dědily – respektive nebyl vysvětlený mechanismus, jak by se dědily.

Vědci teď oznámili, že identifikovali gen, který podle nich hraje roli v dědičnosti objemu svalů. A současně je spojen s řadou zdravotních faktorů, například s dlouhověkostí.

Již řada starších prací dokázala, že existuje úměra mezi objemem svalstva v těle a očekávanou délkou dožití. Svalstvo je nejčastějším druhem tkáně v těle a umožňuje nám vykonávat spoustu úkonů, které jsou nutné k přežití člověka a také ke správné funkci všech orgánů v těle. Množství svalů se ale člověk od člověka výrazně liší – a vědci teď zřejmě konečně našli ten faktor, který je za to zodpovědný.

Čím dál častějším problémem je také svalová atrofie:

Nahrávám video

Objem svalové hmoty se mění podle toho, jakým životním stylem člověk žije, stravou a samozřejmě také cvičením. Ale nový výzkum dokazuje, že také genetická výbava je v tom nesmírně důležitá. Popsal to rozsáhlý výzkum na University of Aberdeen vedený Dr. Arimantasem Lionikasem a zveřejněný v odborném časopise Nature Genetics. Výzkum proběhl na myších, ale podle vědců není důvod, aby neměl stejný význam také u lidí.

Existuje souvislost mezi svaly a rakovinou?

Gen zodpovědný za množství svalové hmoty v těle byl již dříve popsán, ale v souvislosti s šířením rakoviny. Již byly také vyvinuté léky, které ho mají cílit. Vědecký tým, který za tímto objevem stojí, by nyní rád zkoumal, jak tato léčiva působí na svalovou tkáň. Pokud existuje více rozdílných léčiv zasahujících stejný gen, výzkum by mohl odhalit, která má méně negativní efekt.

Svalová hmota má pro lidi neuvěřitelně velký význam, zejména když stárnou. Již jsme u seniorů potvrdili hypotézu, že ti s menším objemem umírají v mladším věku. Náš výzkum naznačuje, že tento gen hraje roli v regulaci svalové hmoty. Tím, že již existují léčiva proti jeho působení, dává našemu výzkumu další naději na jeho úspěšné pokračování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 17 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.