Za objem svalů mohou geny, ukázal nový výzkum

Když nějaký úspěšný sportovec překoná další světový rekord, komentátoři to často glosují tím, že jde o výjimečnou kombinaci genetiky a tréninku. Až doposud ovšem nebylo mnoho důkazů o tom, že by se svalové dispozice dědily – respektive nebyl vysvětlený mechanismus, jak by se dědily.

Vědci teď oznámili, že identifikovali gen, který podle nich hraje roli v dědičnosti objemu svalů. A současně je spojen s řadou zdravotních faktorů, například s dlouhověkostí.

Již řada starších prací dokázala, že existuje úměra mezi objemem svalstva v těle a očekávanou délkou dožití. Svalstvo je nejčastějším druhem tkáně v těle a umožňuje nám vykonávat spoustu úkonů, které jsou nutné k přežití člověka a také ke správné funkci všech orgánů v těle. Množství svalů se ale člověk od člověka výrazně liší – a vědci teď zřejmě konečně našli ten faktor, který je za to zodpovědný.

Čím dál častějším problémem je také svalová atrofie:

Nahrávám video
Příběh rodiny se svalovou atrofií
Zdroj: ČT24

Objem svalové hmoty se mění podle toho, jakým životním stylem člověk žije, stravou a samozřejmě také cvičením. Ale nový výzkum dokazuje, že také genetická výbava je v tom nesmírně důležitá. Popsal to rozsáhlý výzkum na University of Aberdeen vedený Dr. Arimantasem Lionikasem a zveřejněný v odborném časopise Nature Genetics. Výzkum proběhl na myších, ale podle vědců není důvod, aby neměl stejný význam také u lidí.

Existuje souvislost mezi svaly a rakovinou?

Gen zodpovědný za množství svalové hmoty v těle byl již dříve popsán, ale v souvislosti s šířením rakoviny. Již byly také vyvinuté léky, které ho mají cílit. Vědecký tým, který za tímto objevem stojí, by nyní rád zkoumal, jak tato léčiva působí na svalovou tkáň. Pokud existuje více rozdílných léčiv zasahujících stejný gen, výzkum by mohl odhalit, která má méně negativní efekt.

Svalová hmota má pro lidi neuvěřitelně velký význam, zejména když stárnou. Již jsme u seniorů potvrdili hypotézu, že ti s menším objemem umírají v mladším věku. Náš výzkum naznačuje, že tento gen hraje roli v regulaci svalové hmoty. Tím, že již existují léčiva proti jeho působení, dává našemu výzkumu další naději na jeho úspěšné pokračování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 11 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...