Jedna z obětí nedělního sesuvu ledovce v italských Alpách je z Česka, napsaly deník Il Messaggero a agentura AGI. Podle šéfa Tridentské provincie Maurizia Fugattiho je obětí celkem sedm. Osmá oběť, o které hovořila média, je v kritickém stavu, ale stále žije, uvedla veřejnoprávní televize RAI. Záchranáři už našli čtyři pohřešované, není ale jasné, jaké jsou národnosti. České ministerstvo zahraničí zatím informace italských médií o českých obětech či pohřešovaných nepotvrdilo.
Česká diplomacie stále nemá žádné oficiální informace od italských úřadů. Na krizovou linku ministerstva zahraničí se dosud obrátilo několik českých občanů, kteří někoho v oblasti pohřešovali. „Drtivou většinu těchto podnětů už se podařilo vyřešit, že se ti lidé buď sami ozvali, nebo my jsme zjistili, že jsou v pořádku,“ řekla kolem 14:30 Mariana Wernerová z odboru komunikace Černínského paláce.
Generální konzul v Miláně Jiří Kuděla rovněž zdůraznil, že úřad nemá žádnou oficiální informaci o raněných, mrtvých či pohřešovaných Češích. „Máme jenom informace od lidí, kteří někoho hledají. Můžu říct, že ze tří případů, které jsme zatím řešili, se všechny ukázaly být neopodstatněnou starostí, lidé se našli,“ řekl ČT Kuděla.
Fugatti odpoledne kolem 16:00 na tiskové konferenci s premiérem Mariem Draghim uvedl, že čtyři ze 14 lidí hledaných v souvislosti s neštěstím jsou ze zahraničí – tři z Česka a jeden z Rakouska. Rakouským úřadům se ale později podařilo jejich občana kontaktovat. U alpského areálu se našla čtyři zahraniční auta, ke kterým se nikdo nepřihlásil. Dva vozy mají českou poznávací značku.
Zraněných je podle agentury ANSA osm, dva z nich vážně. Příbuzní zatím identifikovali tři oběti, u dalších není identita oficiálně potvrzena.
Identifikace těl je komplikovaná, jsou znetvořená
Na místo se odpoledne dostavil po komplikacích způsobených špatným počasím italský premiér Draghi. Podle něj tato dramatická událost „zajisté souvisí se zhoršením životního prostředí a klimatickou situací“. Uvedl, že vláda musí přijmout opatření, která by snížila na minimum možnost, že se obdobná tragédie bude opakovat.
Záchranáři italskému tisku sdělili, že naděje na nalezení někoho živého není vysoká. Záchranné akce komplikuje špatné počasí. Po 16:00 se pátrací akce, přerušené kvůli bouřce, obnovily. Podle záchranářů je obtížná i identifikace obětí, protože mnohá těla led zřejmě roztrhal. Podle státního zástupce Sandra Raimondiho bude zřejmě nutné provést testy DNA.
Do oblasti přiletěl i vrtulník se speciálním zařízením, které detektuje mobilní signál. „Nekopeme, protože materiál ze včerejšího sesuvu, který tvoří prach, led a kameny, se dost zpevnil,“ řekl v pondělí italskému tisku šéf alpské záchranné služby Maurizio Dellantonio. Italská média také informovala, že v pondělí odpoledne se z vrcholu Marmolady, kde se tragédie stala, uvolnila další masa ledu.
„Ten vrchol není nic jiného než obrovský kus ledu, který se odlomil a převálcoval všechny, kteří byli na ledovci. Různé horolezce, kteří šli nahoru nebo dolů,“ komentoval Luigi Felichetti, záchranář zasahující na Marmoladě. Doplnil, že horolezci měli veškeré potřebné vybavení do extrémních podmínek. „Měli v tomto případě strašnou smůlu,“ dodal.
Mezi pohřešovanými bylo vedle zmíněné čtveřice Čechů také jedenáct Italů, tři Rumuni a po jednom člověku z Rakouska a Francie, napsala dříve agentura ANSA. Čtyři z nich se už podařilo najít a jsou v bezpečí, italská média ale neupřesnila, zda se jedná o Italy, nebo o cizince.
Při sesuvu ledovce na hoře Marmolada bylo zraněno nejméně osm lidí, včetně dvou Němců. Agentura ANSA dále píše o pěti zraněných Italech, stav dvou z nich je vážný.
Mohou přijít další sesuvy
Hrozba dalšího sesuvu ledovce zamezila v neděli večer pátrat pozemním záchranářům, v akci pokračovalo pět helikoptér, přes noc potom drony s termokamerami. Za úsvitu záchranné týmy obnovily činnost. „Riziko dalších závalů je vysoké,“ řekl listu La Repubblica Walter Cainelli, který řídí místní horskou a speleologickou záchrannou službu. Po poledni pátrání opět zkomplikovalo počasí, poznamenala pro ČT Lunardi.
„Stále probíhají kontroly majitelů šestnácti aut, která se v současné době nacházejí na parkovištích v blízkosti přístupových cest do oblasti,“ doplnila horská služba.
Na místo už dorazily dvě skupiny příbuzných obětí, jejichž těla byla převezena na zimní stadion v obci Canazei, kde byla zřízena smuteční síň. V Canazei se též nachází operační středisko koordinující pátrací akce po pohřešovaných.
Je to „nepředstavitelná katastrofa, takový masakr, že bude obtížné určit přesnou totožnost obětí, protože těla byla roztrhána“ proudem ledu a kamení, sdělili agentuře ANSA vyšetřovatelé.
Extrémní teplo na vrcholu
„Slyšeli jsme hluk, jako když velmi silně prší, otočili jsme se a viděli šest nebo sedm lidí, kteří začali utíkat, aby unikli, ale velmi rychle dorazila černá vlna a všechno zasypala,“ popsala situaci v rozhovoru se stanicí Tgr Rai Trentino žena, která se na horu vydala se svým mužem. „Byli tam horští vůdci, kteří nás za chvíli uklidnili a zavolali záchranáře. Řekli nám, co máme dělat,“ dodala.
„Něco takového jsem na Marmoladě ještě neviděl. Nebyla to obvyklá zimní lavina, druhý nebo třetí stupeň; to byla příroda. Pokud bychom chtěli provést srovnání se stavbou, mohli bychom mluvit o selhání konstrukce,“ řekl agentuře ANSA jeden ze záchranářů. „Je jasné, že jde o meteorologickou záležitost, kterou nedokážou předpovědět ani ti nejlepší průvodci,“ dodal.
Horolezec Tomáš Petreček pro ČT přiblížil, že trasa, po které se v neděli ledovec sesunul, patří k běžným a velmi populárním cestám. Sesuv podle jeho slov nelze odhadnout dopředu, pokud mu nepředchází neobvyklé padání větších kamenů nebo sněhu. Na uvolnění tak velikého ledovce jako v neděli se horolezci připravit nemohou. Petreček zároveň varoval, že podobných incidentů bude kvůli oteplování přibývat.
Na vrcholu Marmolady, která je s 3343 metry nad mořem nejvyšší horou Dolomit, byl v sobotu naměřen teplotní rekord deset stupňů Celsia. „To je extrémní vedro, něco naprosto mimořádného,“ upozornil v italské státní televizi RAI alpský záchranář Walter Milan.
„Tragédie, které zažíváme v souvislosti se změnami klimatu, nás musí přimět k naléhavému hledání nových způsobů, které respektují lidi a přírodu,“ prohlásil papež František.
Carlo Budel z chaty Capanna Punta Penia hovořil o „nejhorším možném čase a dni, kdy se kus mohl uvolnit“. Krátce po poledni se v letní neděli na oblíbeném masivu nacházel nespočet horolezců.
Předpovědět podobnou katastrofu je velmi obtížné. Vědci totiž musí ledovec nepřetržitě sledovat. „Je několik evropských nebo alpských lokalit, kde se sledují strmé ledovce ve svazích. Je to většinou v oblasti přehradních nádrží, popřípadě dopravní infrasturktury. Ale lokalit, kde je on-line monitorován stav ledovce, je pouze několik desítek,“ uvedl glaciolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Zbyněk Engel.
Ledovec je stabilní při teplotě zhruba kolem nuly, jenže v místě neštěstí bylo v neděli až deset stupňů nad nulou. Právě kvůli vyšší teplotě se podle odborníků budou zřejmě podobná zřícení ledovců v budoucnu v Alpách opakovat. V teplejším klimatu se totiž i na horách budou častěji opakovat vlny veder.
Přežít pod těžkým ledem je bez šancí, říká horolezec
Horolezec Radek Jaroš v Událostech, komentářích uvedl, že v případě zřícení ledovce je mnohem menší pravděpodobnost přežití, než je tomu u lavin. Označil ji za nulovou. Podle něj je to kvůli hmotnosti ledu. „Je ale pravda, že sněhová lavina z mokrého a hutného sněhu také ty šance (na přežití) nedává, to tělo doláme. Ale tady jsou vidět ty stovky tun ledu, které jsou vlastně něco jako kamení, to je bez šancí přežít,“ míní.
Odhadnout, zda se něco může stát, je podle Jaroše pro horolezce těžké. „V té oblasti na Marmoladě je to vlastně bez šancí,“ řekl. Zda teplota deset stupňů nad nulou sehrála svou roli, ale nedokáže odhadnout. „Zase když je obrovský mráz, tak on s tím ledem zase dělá jiné věci. Led se rozpíná a smršťuje při různých teplotách, a tohle je prostě shoda okolností,“ uvedl.
Alpinista řekl, že k takovým událostem bude pravděpodobně docházet i v budoucnu. „My si myslíme, že tomu rozumíme, že to nějak ovládneme, ale ta příroda je trošku mocnější, než jsme my, takže tyhle věci se budou dít pořád,“ odhadl Jaroš.
