Zatímco doba potřeby efektivní ochrany před neplánovaným otěhotněním se v České republice prodlužuje, popularita hormonální antikoncepce u žen v tuzemsku klesá. Vyplývá to z výsledků výzkumu Současná česká rodina, který běží na Univerzitě Karlově (UK).
Popularita hormonální antikoncepce v Česku klesá. Vědci hledají důvod
Ženy v České republice tráví sexuálním životem před narozením dítětě stále delší dobu – v současnosti je doba od počátku sexuálního života do narození prvního dítěte v průměru téměř dvanáct let, uvádí docentka Jiřina Kocourková z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK.
Vychází přitom z výsledků aktuálně probíhajícího výzkumu Současná česká rodina. Nejmladší generace žen, takzvaných mileniálů narozených v letech 1990 až 2002, začala sexuální život v průměru již ve věku 16,5 let a lze očekávat, že rodinu nebude zakládat před dosažením věku 28 let, jak ukazují současné generace, které už děti mají.
Průměrný věk prvního pohlavního styku
V posledních třech desetiletích došlo nejen k odkladu plodnosti do vyššího věku žen, ale současně k uspíšení nástupu sexuálního života. Ještě na počátku nového tisíciletí se mezi odborníky diskutovalo, že dochází pouze ke změnám v reprodukčním chování a že ke změnám v sexuálním chování nedochází.
Naznačovaly to výzkumy profesora Petra Weisse, podle nichž se průměrný věk žen při prvním styku pohyboval mezi 17 a 18 lety. Od té doby se ale průměrný věk, kdy žena začíná se sexuálním životem, snížil, jak ukázaly výsledky pilotního šetření výzkumu Současná česká rodina. Tím se doba sexuálního života před reprodukcí prodloužila nejen na konci, ale také na začátku období dospělosti.
Sex se vzdaluje od reprodukce
Tato data jasně ukazují, že v České republice se čím dál tím víc zvětšuje vzdálenost mezi „rekreační a rozmnožovací“ rolí sexu. Oddělení sexuálního života od reprodukce umožnilo především rozšíření účinné antikoncepce. Hlavní roli hrál v 90. letech a po roce 2000 velký nárůst podílu žen užívajících moderní hormonální antikoncepci, což se pozitivně odrazilo v hlubokém poklesu potratovosti.
Zájem o hormonální antikoncepci dosáhl v Česku svého vrcholu v roce 2007, kdy ji užívalo téměř padesát procent žen v reprodukčním věku – tím se země dostala na úroveň států západní Evropy. Od té doby ale podíl žen s hormonální antikoncepcí neustále klesá a v letošním roce se dostal na úroveň třiceti procent.
„V našem výzkumu Současná česká rodina užívání hormonální antikoncepce uvedlo pouze 24 procent respondentů a to v obou věkových skupinách – v mladší i střední,“ uvedli autoři studie. „Populární se mezi mladými (18-34 let) znovu stalo užívání kondomů (42 procent) a následuje metoda přerušované soulože (29 procent). Zajímavé je, že sedm procent ze všech osob, které uvedly, že používají kondom, zároveň spoléhají na přerušovanou soulož,“ dodávají vědci.
Nejčastěji používané metody antikoncepce v Česku
Častou kombinací je i společné užívání hormonální antikoncepce a kondomu (pět procent), což může naznačovat zodpovědné chování v případě partnersky pestřejšího intimního života, kdy hormonální pilulka slouží jako prostředek zabraňující početí a kondom jako prostředek zabraňující přenosu pohlavních chorob.
O ochraně rozhoduje spíš žena
Studie také ukázala, že hlavní slovo při určování způsobu ochrany před nechtěným otěhotněním mají ženy – potvrzují to odpovědi mužů i žen. Více než třetina žen (38 procent) uvedla, že o použití antikoncepce rozhoduje vždy ona, a dalších 16 procent uvedlo, že rozhodují obvykle ony.
A potvrdilo to 33 procent mužů, kteří uvedli, že o tom rozhoduje vždy nebo obvykle partnerka. Ostatní muži (46 procent) odpověděli, že se podílejí na rozhodování stejnou měrou a jen pět procent mužů rozhoduje samo.
- Data pro tento výzkum pochází z projektu Generations and Gender Programme.
- V minulosti v České republice proběhly dvě vlny dotazování v letech 2005 a 2008, pokaždé na vzorku více než 10 tisíc osob. Od roku 2020 a pro další cykly se pracuje se šesti tisíci respondenty.
Proč ustupuje hormonální antikoncepce ze slávy?
Jedno z možných vysvětlení poklesu užívání hormonální antikoncepce spočívá v tom, že se vrací společenské povědomí o tom, že užívání hormonální antikoncepce nemusí být zdraví prospěšné, ale může vyvolat nežádoucí vedlejší účinky. Prosazuje se také negativní postoj k syntetickým hormonům a lékům obecně, což ale podle autorů není vědecky podložené a jedná se spíše o vnitřní pocit žen.
Dalším možným vysvětlením mohou být podle vědců změny v sexuálním životě a partnerském chování, kdy ženy neužívají žádnou antikoncepci z důvodu sexuální abstinence nebo plánování gravidity.
„Lze se také domnívat, že stále méně žen má v průběhu svého reprodukčního života stálého partnera, a tak se v podstatě nevyplatí dlouhodobě užívat hormonální antikoncepci. Klesající zájem o hormonální antikoncepci může odrážet také nižší zájem o sex v populaci, v souvislosti s faktory jako přesun sexuálního života do virtuální reality, nárůst mladých lidí neochotných žít v trvalém svazku, velké množství nejrůznějších nabídek zábavy a v neposlední řadě změna v tradičních rolích žen a mužů,“ popisují vědci.