Od léta bylo jasné, že cestou z pandemie je vakcína, přesto se česká vláda na očkování nepřipravila, spílá kabinetu Andreje Babiše (ANO) prezident České lékařské komory Milan Kubek. Hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS) v Událostech, komentářích zkritizoval prvotní rozdělení vakcín v regionech, které podle něj vedlo k nedostatku při druhých dávkách. Například u vakcíny společnosti Pfizer může být mezi dávkami prodleva až 42 dní, popisuje Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vláda spoléhala na intuici a na očkování se nepřipravila, kritizuje šéf lékařské komory
Události, komentáře: Vláda zanedbala přípravu očkování, míní šéf lékařské komory (zdroj: ČT24)
Česko nyní vede s koronavirem zákopovou válku, jenže ta je nevýhodná a pozice nelze držet dlouho, zdůrazňuje Kubek. Opatření, jež vláda přijala ve čtvrtek, považuje za nedostatečná. Poukazuje na to, že jsou mírnější než na jaře, kdy situace zdaleka nebyla tak kritická. Prezident České lékařské komory je přesvědčen, že je třeba se soustředit na průmyslovou výrobu – například trvat na pravidelném testování, pokud mají provozy zůstat otevřené.
Hejtman Vysočiny kritizuje rozdělení vakcín po prvních dodávkách. Do regionů totiž zamířily podle nejasného klíče a až později se začaly rozdělovat podle počtu obyvatel. „Logicky došlo k tomu, že když došlo k výpadku společností Pfizer a BioNTech a nenaplnilo se, že vakcíny bude stále víc, některé kraje se dostaly do situace, že nebudou mít vakcíny dostatek,“ vysvětluje Schrek.
Vysočina podle něj zpočátku dostala dávek málo, díky tomu si ale mohla spočítat, že přestože musí s vakcinací mírně zpomalit, na druhé kolo očkování bude mít dostatek. Za předpokladu, že nedojde k dalšímu výpadku v dodávkách.
Tachezy připomíná, že všechny dosud schválené vakcíny udávají padesáti až sedmdesátiprocentní ochranu i při první dávce. Lidé by ale měli být opatrní, protože i v případě druhé obdržené dávky musí na plnou ochranu čekat až čtrnáct dní. Prodleva mezi dávkami může být v případě vakcíny Pfizer podle studií 42 dní. „Nedá se vyloučit čistě teoreticky, že bude fungovat i větší rozmezí, ale neexistují pro to data. Rozhodně bych nedoporučovala prodlužovat to nad uvedenou dobu,“ předesílá.
Dle svých slov by se odbornice z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nechala očkovat první vakcínou, kterou by měla k dispozici: „Je důležité proočkovat všechny rizikové skupiny a co nejvíc lidí co nejdřív. Všechny schválené vakcíny, které tu máme, fungují velmi dobře a není potřeba váhat,“ říká.
Vláda se nepřipravila, start očkování byl intuitivní, kritizuje Kubek
Kraj Vysočina je podle Schreka schopen v pěti očkovacích místech v tuto chvíli vakcinovat až osm tisíc lidí týdně. Hejtmanství je také připraveno zařídit očkovací centra – nyní se očkuje v nemocnicích –, která by zvládla proočkovat patnáct až dvacet tisíc lidí týdně. „Proto jsme mobilizovali všechny zdravotníky. Pokud zřídíme velká očkovací centra, prosíme o součinnost a spolupráci všech, kteří nám mohou pomoci,“ popisuje přípravy hejtman.
Za ideální považuje velká očkovací centra Kubek, podle nějž jsou dostupná pro auta, bezbariérová a dá se v nich snadno dohlédnout na hygienické podmínky. Prezident lékařské komory kritizuje vládu za to, že nevěnovala pozornost očkovací strategii, přičemž už od léta bylo jasné, že jedinou cestou z pandemie je právě vakcína.
„Měli jsme si vakcín objednat mnohem víc a tím bychom možná předešli současné krizi. Kdyby byl větší podíl krácen, tak i to množství by mohlo vyjít,“ vytýká Babišovu kabinetu Kubek, podle nějž byl přístup k očkování čistě intuitivní.
Sputnik V jen se souhlasem evropských úřadů
Tachezy dodává, že studie vakcín Moderny a Pfizeru ukazují, že přípravky jsou účinné i proti rychle se šířící britské variantě koronaviru. U druhé zmiňované odborníci evidují sníženou ochranu proti africké variantě. „Máme tady další mutace, které se šíří. Dá se předpokládat, že na to bude potřeba reagovat,“ avizuje s tím, že by to mělo jít relativně snadno.
Expertka také v Událostech, komentářích okomentovala ruskou vakcínu Sputnik V. Tachezy je přesvědčena, že látka funguje, problémem je, že není známo jak, protože vše kolem vakcíny je netransparentní. Doplňuje ale, že pokud přípravek schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), bude Sputnik V v pořádku.
Schrek věří, že Česko se může zajímat o kteroukoliv vakcínu, kterou EMA schválí. Tomu přitakává také Kubek a podotýká, že Česko by se o přípravek mělo zajímat už nyní. Například podpisem smlouvy o smlouvě budoucí, aby mělo přední startovní pozici, pokud Sputniku V dá evropská agentura zelenou.