Trumpova můra, Hitlerův brouk. Vědci zvažují změnu systému pojmenování zvířat

Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Část vědecké obce chce upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Někteří odborníci chtějí dokonce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, napsal list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují.

Příznivci stávajícího systému tvrdí, že dohadování se o názvech a jejich vhodnosti a následné hledání jmen nových by znamenalo ztrátu času a do taxonomie by vneslo chaos. Změny by podle nich měly být povoleny jen při chybách v označení.

Hrozí, že diskuse o jménech přeroste v mezinárodní střet, píše The Guardian. „Lidé na obou stranách barikády na to mají velice vyhraněný názor,“ říká botanička Sandra Knappová z Přírodovědného muzea v Londýně. Důležitá je podle ní diskuse, zasadila se tedy o její zařazení na program Mezinárodního botanického kongresu, který se bude konat příští rok v červenci v Madridu. Účastníci budou o změně jmen na akci také hlasovat.

„Pravidlo, že se jména nemohou měnit, se týká pouze oficiálních vědeckých, čili většinou latinských, jmen, která reálně používají pro komunikaci pouze výzkumníci. Pro běžnou komunikaci se obvykle používají názvy v lokálních jazycích, a ty se samozřejmě změnit mohou zcela jakkoliv,“ uvedl na dotaz ČTK Martin Fikáček z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Měnit něco, co se reálně vlastně nepoužívá, mi přijde spíše jako umělý problém,“ doplnil.

Podle Fikáčka mají rigidní pravidla taxonomického systému jasný smysl. „Byla vytvořena proto, aby každý druh měl jedinečný a neměnný kód v podobě vědeckého jména použitelný pro vědeckou komunikaci, žádný jiný účel vědecká jména nemají,“ uvedl. Problematické by podle něj bylo i určování toho, která jména jsou nevhodná, zároveň podle něj není možné zaručit, že jméno bude vyhovovat všem. Dá se podle něj navíc předpokládat, že jméno, které dnes negativní konotace nemá, je může získat v jiném dobovém kontextu.

Po konkrétních lidech je mimo jiné pojmenovaných zhruba 20 procent z 1,5 milionu klasifikovaných živočichů. Nespočet názvů odkazuje na vědce nebo třeba popkulturu (jako ovád Scaptia beyonceae podle zpěvačky Beyoncé nebo pavouk Anelosimus biglebowski podle filmu Big Lebowski z roku 1998), jiné nás ale nepříjemně překvapí. Příkladem je právě i hnědý brouk bez očí z čeledi střevlíkovitých, kterého objevili vědci v roce 1937 ve slovinských jeskyních a pojmenovali ho Anophthalmus hitleri. Podle listu The Guardian nyní tomuto druhu hrozí vyhynutí, protože s ním obchodují neonacisté.

Podobně kontroverzní je i motýl Hypopta mussolinii pojmenovaný po italském diktátoru Benitu Mussolinim nebo rostliny z rodu hibercií (latinsky hibbertia), které nesou jméno po anglickém otrokáři Georgi Hibbertovi. Pozdvižení z jiných důvodů vzbudilo i jméno můry Neopalpa donaldtrumpi pojmenované po americkém exprezidentovi – tento hmyz z Kalifornie má na hlavě podobný „účes“ jako Trump.

Například americká ornitologická společnost (AOS) kvůli kontroverzním jménům minulý týden oznámila, že plánuje přejmenovat desítky druhů ptáků tak, aby jejich druhová jména byla zcela neutrální a neodkazovala na konkrétní osoby.

Pravidla se zatím nemění

Otázku změny systému na začátku letošního roku projednávala i Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN), která ale rozhodla, že prozatím ponechá stávající pravidla. Přejmenovávání by podle komise bylo rušivé a nová jména by mohla být vnímaná jako urážlivá s tím, „jak se postoje změní do budoucna“.

Vyjádření ICZN ostře kritizovali někteří vědečtí kolegové. „Ve kterých jiných oblastech lidské činnosti se ještě něco jmenuje po Hitlerovi?“ ptala se botanička Estrela Figueiredová z Univerzity Nelsona Mandely v Jihoafrické republice. „Pravidla se musí změnit a přizpůsobit, stejně jako zbytek společnosti,“ dodala. Jiní kritizovali komisi za to, že v ní není dostatečné zastoupení některých regionů, například úplně chybí zástupci z afrického kontinentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 12 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 13 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 17 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 19 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...