Zemětřesení, které začátkem února zasáhlo s magnitudou 7,8 část Turecka a Sýrie, bylo nejsilnější za stovky let. Extrémně ničivé bylo zčásti i kvůli nestabilnímu podloží. To se podle geologů může při silném zemětřesení chovat jako kapalina, kdy budovy ztrácí oporu a propadají se. Přesně to se na turecko-syrském pomezí odehrálo jak 6. února, tak i 20. února při nových, slabších otřesech.
Pevná půda se stala po zemětřesení v Turecku tekutinou, domy se v ní topily
UDÁLOSTI: Projevy ztekucení písku při zemětřeseních (zdroj: ČT24)
Zvlněné silnice, nahnuté a zřícené budovy nebo voda v ulicích. To jsou typické projevy takzvaného ztekucení písků pří zemětřeseních. Klíčovou roli přitom hraje voda, bez níž by písek jen sesedal. Pokud se ale kapalina v místě nachází, tak se samotná zemina začne chovat jako tekutina, uvádí geolog David Mašín z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Voda totiž způsobí, že zmizí přirozené tření mezi zrnky písku. A protože už o sebe pak nedrhnou, mohou se rychleji a plynuleji pohybovat. A chovají se jako sama kapalina.
Budovy, jež stojí na zemi, která se stane z pevné tekutou, se pak do ní boří – jako kůň do bažiny. „Jakékoliv naklonění pak vedlo k tomu, že došlo ke kolapsu konstrukce,“ vysvětluje Mašín.
Zkapalnění země po zemětřesení v Turecku 20. února
Zaplavení spodní vodou
Podle Geologické služby Spojených států se riziko ztekucení týká hlavně míst, kde je hladina spodních vod vysoko. Voda se pak po otřesech snadno a rychle dostane do pískových vrstev. Ohrožené jsou ale také lokality podél řek, pobřeží nebo okolí vodních nádrží.
Ztekucení písčitých hornin mohla být i jedna z příčin zatopení pobřežního města Iskenderun, které se během zemětřesení zaplnilo spodní vodou.
GALERIE
Dopady zemětřesení v Sýrii a Turecku
Velký vliv má samozřejmě také materiál podloží, nejrizikovější jsou právě písky. „Naopak, když už jsou jednotlivá zrna příliš malá, třeba u jílů, tak už ke ztekucení nedochází vůbec,“ doplňuje Mašín.
Typická oblast, kde k tomuto jevu dochází, je podle něj Japonsko, kde je míst s písčitými horninami hodně a současně jsou tam častá zemětřesení.
Architekti a inženýři o tomto problému dobře vědí už desítky let. A dokáží ho účinně řešit, jen to není zadarmo. Když se písek stlouká těžkými závažími nebo velkou silou, stane se kompaktnějším a voda mezi zrníčka nedokáže proniknout. A písek se tak nemůže zkapalnit.
Navíc v Japonsku kladou důraz na kvalitní konstrukce budov. Musí vydržet nejen samotné otřesy, ale také naklonění, když už se přes ostatní opatření dům do podloží zaboří.