Z Česka mizí ptáci s dlouhými migračními trasami, ukázal výzkum

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do tuzemska stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

Podle odborníků se v Česku daří zejména ptákům, kteří žijí v listnatých lesích či zahradách a parcích. Mezi takové druhy patří například holub hřivnáč, brhlík lesní a žluna zelená. Zvyšuje se ale i počet dlouhověkých druhů, tedy strak nebo sojek.

Tuzemské prostředí vyhledávají podle Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy také ptáci prosperující v teplejším klimatu, což poukazuje na globální oteplování. Zatímco bývalé jižní druhy se přemisťují na sever, počet ptáků s dlouhou migrační trasou v Česku klesá, protože tyto druhy nedokážou správně načasovat návrat ze zimovišť, uvedla fakulta. Ubývá tady mimo jiné kukaček obecných, žluv hajních i cvrčilek zelených. „Dálková migrace vyšla jako vůbec nejsilnější faktor ovlivňující průběh populačních změn našich ptáků,“ řekl vedoucí studie David Storch z katedry ekologie PřF UK.

Jedním z ptáků, kteří se přesouvají na extrémně dlouhé vzdálenosti, je budníček větší, který uletí při migraci přes 13 tisíc kilometrů. Dříve se u nás vyskytoval v počtu až milion kusů, ale v současné době se jeho početnost snižuje. 

Dále v České republice podle fakulty mizí také druhy zemědělské krajiny, třeba skřivan polní či koroptev polní. Tato změna podle vědců souvisí s přechodem ze zemědělství tradičního na průmyslové intenzivní. Fakulta objasnila, že současné zemědělství ptačím druhům buď neposkytuje prostor k pobytu, nebo část krajiny nevyužívá, takže území zarůstá a ptáci se na něm nemohou usídlit.

Změnit můžeme jen málo

„Zatímco některým negativním změnám by na našem území teoreticky šlo zabránit třeba vhodnou zemědělskou politikou nebo vhodným hospodařením v lesích, nejvýraznější faktory ovlivňující naše populace zřejmě souvisejí s globálními změnami klimatu a s proměnami prostředí na zimovištích a tahových cestách, což jsou dlouhodobé procesy, kterým lze čelit snad jen globálně koordinovanou akcí,“ zdůraznil Storch.

Na studii se podíleli odborníci z PřF UK, České zemědělské univerzity, Palackého univerzity v Olomouci, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické. Podle fakulty vědci společně podrobně analyzovali komplikovaný vývoj v početnosti druhů, který je závislý jak na změnách v prostředí, tak také na vlastnostech a potřebách konkrétních druhů. K výzkumu odborníkům zároveň posloužily údaje sesbírané při Jednotném programu sčítání ptáků, jenž podle fakulty funguje od počátku osmdesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.
před 1 hhodinou

Zuby používal jako otvírák. Archeologové popsali trápení vojáka z 19. století

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
před 4 hhodinami

Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.
před 4 hhodinami

Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.
před 8 hhodinami

Model: Horko bude v Evropě zabíjet stále víc, ubude ale úmrtí kvůli chladu

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.
včera v 13:04

Citlivá data čínského DeepSeeku byla bez zabezpečení na internetu

Množství citlivých dat čínského start-upu DeepSeek provozujícího jazykový model s prvky umělé inteligence (AI) bylo bez zabezpečení dostupných na internetu. Na svém webu na to ve středu upozornila izraelsko-americká společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost Wiz Research. Bez zabezpečení podle ní zůstaly digitální softwarové klíče a protokoly chatu, které podle všeho zachycovaly prompty odesílané uživateli. DeepSeek na dotaz agentury Reuters uvedl, že po upozornění data neprodleně zabezpečil.
včera v 11:41

Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.
včera v 10:47

NASA našla planetku s nejvyšší šancí srážky se Zemí

V prosinci loňského roku objevili astronomové do té doby neznámý objekt, který označili za planetku neboli asteroid. Dostal jméno 2024 YR4 a podle předběžných analýz má ze známých asteroidů nejvyšší pravděpodobnost, že se srazí se Zemí. Šance na to je ale i tak minimální a lidstvo navíc na rozdíl od minulosti disponuje technologiemi, které by uměly takový objekt odklonit.
29. 1. 2025
Načítání...