V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do tuzemska stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.
Z Česka mizí ptáci s dlouhými migračními trasami, ukázal výzkum
Podle odborníků se v Česku daří zejména ptákům, kteří žijí v listnatých lesích či zahradách a parcích. Mezi takové druhy patří například holub hřivnáč, brhlík lesní a žluna zelená. Zvyšuje se ale i počet dlouhověkých druhů, tedy strak nebo sojek.
Tuzemské prostředí vyhledávají podle Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy také ptáci prosperující v teplejším klimatu, což poukazuje na globální oteplování. Zatímco bývalé jižní druhy se přemisťují na sever, počet ptáků s dlouhou migrační trasou v Česku klesá, protože tyto druhy nedokážou správně načasovat návrat ze zimovišť, uvedla fakulta. Ubývá tady mimo jiné kukaček obecných, žluv hajních i cvrčilek zelených. „Dálková migrace vyšla jako vůbec nejsilnější faktor ovlivňující průběh populačních změn našich ptáků,“ řekl vedoucí studie David Storch z katedry ekologie PřF UK.
Jedním z ptáků, kteří se přesouvají na extrémně dlouhé vzdálenosti, je budníček větší, který uletí při migraci přes 13 tisíc kilometrů. Dříve se u nás vyskytoval v počtu až milion kusů, ale v současné době se jeho početnost snižuje.
Dále v České republice podle fakulty mizí také druhy zemědělské krajiny, třeba skřivan polní či koroptev polní. Tato změna podle vědců souvisí s přechodem ze zemědělství tradičního na průmyslové intenzivní. Fakulta objasnila, že současné zemědělství ptačím druhům buď neposkytuje prostor k pobytu, nebo část krajiny nevyužívá, takže území zarůstá a ptáci se na něm nemohou usídlit.
Změnit můžeme jen málo
„Zatímco některým negativním změnám by na našem území teoreticky šlo zabránit třeba vhodnou zemědělskou politikou nebo vhodným hospodařením v lesích, nejvýraznější faktory ovlivňující naše populace zřejmě souvisejí s globálními změnami klimatu a s proměnami prostředí na zimovištích a tahových cestách, což jsou dlouhodobé procesy, kterým lze čelit snad jen globálně koordinovanou akcí,“ zdůraznil Storch.
Na studii se podíleli odborníci z PřF UK, České zemědělské univerzity, Palackého univerzity v Olomouci, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické. Podle fakulty vědci společně podrobně analyzovali komplikovaný vývoj v početnosti druhů, který je závislý jak na změnách v prostředí, tak také na vlastnostech a potřebách konkrétních druhů. K výzkumu odborníkům zároveň posloužily údaje sesbírané při Jednotném programu sčítání ptáků, jenž podle fakulty funguje od počátku osmdesátých let.
