Z Česka mizí ptáci s dlouhými migračními trasami, ukázal výzkum

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do tuzemska stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

Podle odborníků se v Česku daří zejména ptákům, kteří žijí v listnatých lesích či zahradách a parcích. Mezi takové druhy patří například holub hřivnáč, brhlík lesní a žluna zelená. Zvyšuje se ale i počet dlouhověkých druhů, tedy strak nebo sojek.

Tuzemské prostředí vyhledávají podle Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy také ptáci prosperující v teplejším klimatu, což poukazuje na globální oteplování. Zatímco bývalé jižní druhy se přemisťují na sever, počet ptáků s dlouhou migrační trasou v Česku klesá, protože tyto druhy nedokážou správně načasovat návrat ze zimovišť, uvedla fakulta. Ubývá tady mimo jiné kukaček obecných, žluv hajních i cvrčilek zelených. „Dálková migrace vyšla jako vůbec nejsilnější faktor ovlivňující průběh populačních změn našich ptáků,“ řekl vedoucí studie David Storch z katedry ekologie PřF UK.

Jedním z ptáků, kteří se přesouvají na extrémně dlouhé vzdálenosti, je budníček větší, který uletí při migraci přes 13 tisíc kilometrů. Dříve se u nás vyskytoval v počtu až milion kusů, ale v současné době se jeho početnost snižuje. 

Dále v České republice podle fakulty mizí také druhy zemědělské krajiny, třeba skřivan polní či koroptev polní. Tato změna podle vědců souvisí s přechodem ze zemědělství tradičního na průmyslové intenzivní. Fakulta objasnila, že současné zemědělství ptačím druhům buď neposkytuje prostor k pobytu, nebo část krajiny nevyužívá, takže území zarůstá a ptáci se na něm nemohou usídlit.

Změnit můžeme jen málo

„Zatímco některým negativním změnám by na našem území teoreticky šlo zabránit třeba vhodnou zemědělskou politikou nebo vhodným hospodařením v lesích, nejvýraznější faktory ovlivňující naše populace zřejmě souvisejí s globálními změnami klimatu a s proměnami prostředí na zimovištích a tahových cestách, což jsou dlouhodobé procesy, kterým lze čelit snad jen globálně koordinovanou akcí,“ zdůraznil Storch.

Na studii se podíleli odborníci z PřF UK, České zemědělské univerzity, Palackého univerzity v Olomouci, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické. Podle fakulty vědci společně podrobně analyzovali komplikovaný vývoj v početnosti druhů, který je závislý jak na změnách v prostředí, tak také na vlastnostech a potřebách konkrétních druhů. K výzkumu odborníkům zároveň posloužily údaje sesbírané při Jednotném programu sčítání ptáků, jenž podle fakulty funguje od počátku osmdesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Děti se učí jazyky ještě dřív, než vědci předpokládali, ukázala studie

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.
před 3 hhodinami

Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.
31. 1. 2025

Zuby používal jako otvírák. Archeologové popsali trápení vojáka z 19. století

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
31. 1. 2025

Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.
31. 1. 2025

Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.
31. 1. 2025

Model: Horko bude v Evropě zabíjet stále víc, ubude ale úmrtí kvůli chladu

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.
30. 1. 2025

Citlivá data čínského DeepSeeku byla bez zabezpečení na internetu

Množství citlivých dat čínského start-upu DeepSeek provozujícího jazykový model s prvky umělé inteligence (AI) bylo bez zabezpečení dostupných na internetu. Na svém webu na to ve středu upozornila izraelsko-americká společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost Wiz Research. Bez zabezpečení podle ní zůstaly digitální softwarové klíče a protokoly chatu, které podle všeho zachycovaly prompty odesílané uživateli. DeepSeek na dotaz agentury Reuters uvedl, že po upozornění data neprodleně zabezpečil.
30. 1. 2025

Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.
30. 1. 2025
Načítání...