Čínská společnost BGI, která prodává prenatální testy do celého světa, sbírá genetická data milionů žen. Agentura Reuters mluví s odvoláním na americkou vládu o spolupráci firmy s čínskou armádou a bezpečnostním riziku. Testy podstoupily i české ženy.
Čínská firma sbírá DNA milionů žen, testy podstoupily také Češky. Přístup k datům by údajně mohl mít Peking
4 minuty
Události: Čínská firma sbírá DNA milionů žen, včetně Češek
O neblahé zkušenosti se podělila například dvaatřicetiletá Polka Emilia, jedna z více než osmi milionů žen, jež podstoupily prenatální test z krve. Měl ukázat, jestli genetický vzorek dítěte nevykazuje abnormality, například známky Downova syndromu. „Po přečtení formuláře jsem měla pocit, že jsem dobře informovaná o testu i o tom, jak budou data využita,“ říká.
Emilii později šokovala informace o tom, že by s daty mohla pracovat čínská vláda. „Chci vědět, co se děje s tak citlivými daty, jako je genom můj a mého dítěte,“ zdůrazňuje.
BGI zbytky krevních vzorků posílá do laboratoře v Hongkongu a využívá je pro populační výzkumy, sdělila agentuře Reuters. Podle Reuters jsou genetická data více než pěti set žen uložena také ve vládní genové bance v Šen-čenu.
„Co víme, že nějakým způsobem funguje, je tvorba té poměrně rozsáhlé databáze genetických informací, které společnost sbírá všude po světě,“ podotýká člen projektu Sinopsis a sinolog Filip Jirouš. Doplňuje, že není známo, jakým způsobem může informace využívat čínská armáda.
Testy v Česku
Společnost BGI tvrdí, že po ní Peking nikdy nechtěl, aby mu poskytla data z genetického testování, a že nemá přístup k údajům, podle nichž by ženy mohl identifikovat. Test se prodává do více než padesátky zemí a pod názvem Prenascan ho nabízejí i některé laboratoře v Česku.
„Prenatální testy Prenascan v trutnovské nemocnici nabízíme, vzhledem k finanční nákladnosti vyšetření jsou však využívány zcela výjimečně,“ konstatuje Lucie Chytilová z nemocnice v Trutnově. Jednatel Centra lékařské genetiky David Čutka uvádí, že v tomto středisku se pouze odebírá krev těhotné ženě. „Samotné testování krve pro naše zařízení zajišťují laboratoře společnosti Gennet,“ dodává.
Na otázku, kolik takových testů provedla, společnost Gennet neodpověděla. Ve výroční zprávě za rok 2019 ale zmiňuje zhruba tisícovku z Česka a Slovenska. „Naše společnost některé vzorky sama vyšetřuje již nyní a určitě budeme situaci do budoucna řešit pouze vlastním testem,“ slibuje jednatel Gennetu Matěj Stejskal. Zmiňuje konkurenční boj mezi Spojenými státy a Čínou a to, že několik soudních sporů běží také ohledně amerických testů.
Postup je navíc podle Gennetu dostatečně ošetřený informovaným souhlasem. Ten uvádí, že vzorek půjde k čínské společnosti a výsledky budou použity pro výzkumné účely.
„Platíte si nějakou službu, měli byste mít samozřejmě volbu toho, aby to skončilo poskytnutím té služby a následně byly vzorky zlikvidovány. V tomto vidím velké etické pochybení té společnosti,“ komentuje věc advokát z neziskové organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil.
Etika vědy je v Číně volnější než jinde
Jirouš připouští, že většina států na světě, které mají technologické kapacity, s upravováním lidského genomu nějakým způsobem pracují. „Problém je ten, že etika v oblasti vědy je v Číně mnohem volnější než kdekoliv jinde,“ upozorňuje.
Se společností BGI spolupracovalo v Česku na jednom z projektů také výzkumné centrum Biocev. Konkrétně šlo o výzkum mutace související s krátkozrakostí. „Čína se extrémním způsobem vyvinula. Zatímco dříve jsme se obávali, že nám mohou něco vzít, nějakou technologii, tak mám pocit, že leccos se teď můžeme naučit,“ líčí ředitel Českého centra pro fenogenomiku Biocev Radislav Sedláček.
Výše citovaná Polka Emilie mluví o tom, že pokud by znala všechny souvislosti, zvolila by jiný test.
Kauzu s prenatálními testy řeší řada zemí. Například ministerstvo zdravotnictví sousedního Německa vzkázalo, že zprávy o shromažďování dat bere velice vážně. Regulátoři prověří laboratoře, které s testy firmy BGI pracovaly kvůli možným prohřeškům proti ochraně osobních dat. Případ sledují rovněž britští zákonodárci, byť Downing Street odmítla věc komentovat.
