K očkování se upírají zraky jako k možnému zlomu v boji s koronavirem. Podle Světové zdravotnické organizace se momentálně testuje na lidech 23 látek. Americká společnost Novavax chce využít i továrnu v české Bohumili nedaleko Kostelce nad Černými lesy k výrobě alespoň miliardy dávek vakcíny proti koronaviru každý rok. Pokud látka projde testy, tvorba nástroje proti nejsledovanější nemoci současnosti by v tuzemském závodu měla začít od příštího roku.
V české továrně by Američané mohli vyrábět vakcínu proti koronaviru. Při vývoji hrálo roli genetické inženýrství
Události: Věda a koronavirus (zdroj: ČT24)
Vědci při tomto vývoji vakcíny využili metody genetického inženýrství. Do těla člověka se tak nedostane celý virus, ale pouze jeho malá část – povrchový protein, na který výzkumníci přidávají sacharidy.
„Díky tomu může povrchový protein zajistit, že tělo začne vyrábět protilátky a mělo by se tak koronaviru ubránit,“ popisuje ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Podle něho se kvůli této metodě dá připravit velice čistá vakcína ve velkém množství, což označil jako výhodu moderních vakcín takzvané druhé a třetí generace.
Účinnost látky by měla být vyšší než u tradičních postupů, například když se při očkování dostávají do těla oslabené viry, řekl Grubhoffer.
Prymula: Plnit se bude až v Německu
Ačkoli Novavax koupil závod u Kostelce, v Česku se vakcína zřejmě kompletovat nebude, tvrdí epidemiolog a vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Jednotlivé dávky se budou zřejmě plnit v Německu, kde bude k české části vakcíny přidávána posilující látka vyráběná ve Švédsku, popsal.
„Zatím není fixována strategie, jak se ty látky budou dostávat do České republiky,“ dodal Prymula k jednání s firmou Novavax. Z podtextu jednání měl podle svých slov nicméně dojem, že určité dávky se do Česka dostanou. Epidemiolog dodal, že se vedou jednání s dalšími producenty, kteří mapují zájem o vakcíny.
Celosvětově podle Prymuly čtyři země zakoupily kapacitu výroby první avizované vakcíny, která bude vyráběna asi od října. „Od konce roku začne produkce dalších vakcín, které jsou nejblíže registraci, myslím si, že v první polovině příštího roku by se mohlo dostat i na nás,“ konstatoval.
Primáti, nebo myši?
Než se však jakákoliv vakcína dostane k lidem, musí být předtím testovaná na zvířatech. Podle vědců jsou k testování ideální primáti, přímo v Česku ale takové zařízení chybí.
„Všechny takové experimenty jsou nesmírně drahé. Myší model je nejekonomičtější, nejpraktičtější a lze na něm dělat úplně všechno. Covid-19 ale nevyvolává u myší velké reakce,“ tvrdí vedoucí laboratoře Českého centra pro fenogenomiku BIOCEV Radislav Sedláček.
Výzkumníci proto začali připravovat modifikované myši, do kterých hodlají vpravovat receptor, na který se virus váže. Každá z laboratorních myší v centru BIOCEV má zároveň svůj dokument s důležitými záznamy. Hlodavci přitom žijí ve speciálních boxech v místnosti, která je deset metrů pod zemí. V té je stále stejná teplota a světlo.
Pracovníci v laboratoři také průběžně kontrolují reakce myší na testovanou látku. „Můžeme sledovat jejich srdeční tep, funkci plic i změny v metabolismu. Po úspěšných testech na zvířatech mohou látku zkoušet také lidé v klinických zkouškách. V nich podle statistik uspěje méně než deset procent vakcín,“ nastínil Jan Procházka z Českého centra pro fenogenomiku.