Vakcína by mohla být na konci října, Česko ji bude mít v prvním pololetí 2021, říká Roman Prymula

Během úterý opět počet případů covidu-19 překročil stovku. Podle Romana Prymuly, vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví, jsou taková denní čísla přijatelná a dala se po rozvolnění opatření očekávat. Situaci výrazněji změní teprve očkování proti koronaviru, které ve větší míře čeká v první půlce příštího roku.

Epidemiolog vidí jako jediný větší problém ohnisko na Karvinsku, které se ale zřejmě daří také potlačovat. Současná data nenaznačují, že by se virus masivně šířil mimo tamní komunitu. 

Další měsíce budou podle Prymuly z hlediska kontroly pandemie u nás vypadat podobně jako nyní: soustředí se na lokální a cílenou kontrolu podniků, nemocnic a dalších kolektivů, kde se virus objevil.

V zahraničí se objevují i větší omezení celých měst nebo regionů – tomu je třeba snažit se podle Prymuly bránit. Tato větší opatření jsou zapotřebí, aby se zabránilo lockdownům celých oblastí nebo dokonce států.

Očkování bude velmi brzy

Současný stav by mohl trvat až do doby, než se objeví účinné očkování – ale to je výrazně blíže, než to vypadalo. „Pokud se podaří, co je slibováno, první vakcíny by měly být na konci října a masivnější penzum na začátku roku,“ řekl pro ČT24 Prymula. To ale podle něj neznamená, že v ten moment jí bude dostatek pro všechny.

První očkování proti koronaviru už existuje, bylo registrováno v Číně a má omezení jen na čínskou armádu. Zatím neexistují výsledky, jak je úspěšné, ale naznačuje míru poznání této nemoci i pokrok v boji proti ní.

Výroba miliard dávek je velmi složitá, velké společnosti podle Prymuly ale tvrdí, že jsou schopné vyrábět stovky miliony dávek. Ani to sice nebude stačit pro všechny, epidemiolog tedy věří, že ve většině zemí světa ji nedostane celá populace, ale jen její část – s největší pravděpodobností ta nejzranitelnější.

Vakcíny se ale budou vyrábět po celý rok. Česká republika by ji měla dostat docela brzy. „Ta vakcína bude v České republice vyráběna, nebude dělena do stříkaček, to bude prováděno v Německu. Doufám, že jednání s majiteli společnosti budou taková, že ta vakcína bude k dispozici pro obyvatele České republiky. Ale zatím nic formalizováno nebylo,“ popsal Roman Prymula. Odhad, kdy se vakcína dostane prvním Čechům, je ale jaro.

Druhá vlna

Virus se podle Prymuly zatím nijak neunavuje – svědčí o tom charakter pandemie v Latinské Americe a ve Spojených státech. Češi se podle epidemiologa nemohou ani příliš spoléhat na to, že je zde virus slabší než třeba v Americe – protože smí Američané cestovat do Chorvatska, mohou se tamní mutace rozšířit Evropou. Ale dosavadní výzkumy příliš rozdílů v chování různých forem covidu-19 nenašly.

„Problém koronaviru je v tom, že nemá sezonní charakter,“ uvedl Prymula. „Ten virus tady je a bude. Podzim je nepříjemný v tom, že budeme v mnohem užším kontaktu v uzavřených místnostech. A druhým faktorem je, že zde bude souběh s chřipkou a dalšími respiračními chorobami,“ řekl český epidemiolog.

Není zatím jasné, jak bude vypadat druhá vlna – v současné době probíhá zejména v Izraeli, kde je podle Prymuly opravdu horší než tamní první.

Vrátí se roušky?

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mluvil o tom, že by se na podzim mohly vracet povinné roušky. Podle Romana Prymuly je zapotřebí, aby (pokud k tomuto opatření dojde) platila povinnost plošně a bez výjimek; ze studií vyplývá, že roušky při takovém používání mohou zamezit až 80 procentům přenosu.

Na podzimní návrat koronaviru se současně celý zdravotnický systém připravuje – počtem lůžek, většími diagnostickými kapacitami i dostatkem ochranných pomůcek.

Podle Prymuly je ale iluzí, že by se podařilo v České republice testovat denně třeba 100 tisíc osob – což by na vrcholu chřipkové epidemie k odlišení nemocných s koronavirem od běžných chřipek bylo zapotřebí. Pracuje se už ale na takzvaných multiplexových metodách, které umožní současně vyšetřovat najednou více chorob.

Celosvětově se bude podle vědce tlačit na to, aby lidé se sebemenšími respiračními problémy nechodili do zaměstnání ani k lékaři. Takový tlak by zdravotnické systémy extrémně zatěžoval. Místo toho by lidé měli zpočátku zůstávat doma v dobrovolné izolaci. Na podobném návrhu pracuje i Evropská unie, uvedl Prymula.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 14 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...