Během úterý opět počet případů covidu-19 překročil stovku. Podle Romana Prymuly, vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví, jsou taková denní čísla přijatelná a dala se po rozvolnění opatření očekávat. Situaci výrazněji změní teprve očkování proti koronaviru, které ve větší míře čeká v první půlce příštího roku.
Vakcína by mohla být na konci října, Česko ji bude mít v prvním pololetí 2021, říká Roman Prymula
Epidemiolog vidí jako jediný větší problém ohnisko na Karvinsku, které se ale zřejmě daří také potlačovat. Současná data nenaznačují, že by se virus masivně šířil mimo tamní komunitu.
Další měsíce budou podle Prymuly z hlediska kontroly pandemie u nás vypadat podobně jako nyní: soustředí se na lokální a cílenou kontrolu podniků, nemocnic a dalších kolektivů, kde se virus objevil.
V zahraničí se objevují i větší omezení celých měst nebo regionů – tomu je třeba snažit se podle Prymuly bránit. Tato větší opatření jsou zapotřebí, aby se zabránilo lockdownům celých oblastí nebo dokonce států.
Očkování bude velmi brzy
Současný stav by mohl trvat až do doby, než se objeví účinné očkování – ale to je výrazně blíže, než to vypadalo. „Pokud se podaří, co je slibováno, první vakcíny by měly být na konci října a masivnější penzum na začátku roku,“ řekl pro ČT24 Prymula. To ale podle něj neznamená, že v ten moment jí bude dostatek pro všechny.
První očkování proti koronaviru už existuje, bylo registrováno v Číně a má omezení jen na čínskou armádu. Zatím neexistují výsledky, jak je úspěšné, ale naznačuje míru poznání této nemoci i pokrok v boji proti ní.
Výroba miliard dávek je velmi složitá, velké společnosti podle Prymuly ale tvrdí, že jsou schopné vyrábět stovky miliony dávek. Ani to sice nebude stačit pro všechny, epidemiolog tedy věří, že ve většině zemí světa ji nedostane celá populace, ale jen její část – s největší pravděpodobností ta nejzranitelnější.
Vakcíny se ale budou vyrábět po celý rok. Česká republika by ji měla dostat docela brzy. „Ta vakcína bude v České republice vyráběna, nebude dělena do stříkaček, to bude prováděno v Německu. Doufám, že jednání s majiteli společnosti budou taková, že ta vakcína bude k dispozici pro obyvatele České republiky. Ale zatím nic formalizováno nebylo,“ popsal Roman Prymula. Odhad, kdy se vakcína dostane prvním Čechům, je ale jaro.
Druhá vlna
Virus se podle Prymuly zatím nijak neunavuje – svědčí o tom charakter pandemie v Latinské Americe a ve Spojených státech. Češi se podle epidemiologa nemohou ani příliš spoléhat na to, že je zde virus slabší než třeba v Americe – protože smí Američané cestovat do Chorvatska, mohou se tamní mutace rozšířit Evropou. Ale dosavadní výzkumy příliš rozdílů v chování různých forem covidu-19 nenašly.
„Problém koronaviru je v tom, že nemá sezonní charakter,“ uvedl Prymula. „Ten virus tady je a bude. Podzim je nepříjemný v tom, že budeme v mnohem užším kontaktu v uzavřených místnostech. A druhým faktorem je, že zde bude souběh s chřipkou a dalšími respiračními chorobami,“ řekl český epidemiolog.
Není zatím jasné, jak bude vypadat druhá vlna – v současné době probíhá zejména v Izraeli, kde je podle Prymuly opravdu horší než tamní první.
Vrátí se roušky?
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mluvil o tom, že by se na podzim mohly vracet povinné roušky. Podle Romana Prymuly je zapotřebí, aby (pokud k tomuto opatření dojde) platila povinnost plošně a bez výjimek; ze studií vyplývá, že roušky při takovém používání mohou zamezit až 80 procentům přenosu.
Na podzimní návrat koronaviru se současně celý zdravotnický systém připravuje – počtem lůžek, většími diagnostickými kapacitami i dostatkem ochranných pomůcek.
Podle Prymuly je ale iluzí, že by se podařilo v České republice testovat denně třeba 100 tisíc osob – což by na vrcholu chřipkové epidemie k odlišení nemocných s koronavirem od běžných chřipek bylo zapotřebí. Pracuje se už ale na takzvaných multiplexových metodách, které umožní současně vyšetřovat najednou více chorob.
Celosvětově se bude podle vědce tlačit na to, aby lidé se sebemenšími respiračními problémy nechodili do zaměstnání ani k lékaři. Takový tlak by zdravotnické systémy extrémně zatěžoval. Místo toho by lidé měli zpočátku zůstávat doma v dobrovolné izolaci. Na podobném návrhu pracuje i Evropská unie, uvedl Prymula.
