V Izraeli denně přibývají stovky nakažených. Země se potýká s druhou vlnou epidemie

Nahrávám video

Izrael opět snižuje limity maximálního počtu lidí při shromažďování nejen na veřejných místech, ale i v domácnostech. Počet nových případů nákazy koronavirem totiž vystoupal na tisíc denně. Situace se navíc zhoršuje i v palestinské autonomii, kde přibývají denně stovky případů. Také tam se podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka momentálně zavírají například restaurace a další místa, kde se schází více lidí.

Z populačního hlediska je Izrael podobný České republice, má něco přes devět milionů obyvatel. „Z hlediska kumulativního počtu nakažených byl dlouho sice před Českou republikou, ale ne nějak násobně. V době, kdy měla Česká republika slabě pod deset tisíc případů, měl Izrael slabě nad dvacet tisíc případů,“ uvedl Borek.

Na rozdíl od Česka došlo v Izraeli k tomu, že se v květnu nárůst počtu nových případů téměř zastavil, v některých dnech je to i méně než deset případů za 24 hodin. V poslední době ale čísla opět ryhle narůstají. Zpočátku se podle Borka mluvilo o tom, že je to daň za oživení ekonomiky, teď se však už hovoří o druhé vlně epidemie. 

Ve středu tisíc případů, ve čtvrtek sedm stovek

Rekordní počet nových případů zaznamenal Izrael ve středu, kdy přibylo více než tisíc nakažených covidem-19. Vysoké číslo hlásily úřady i čtvrtek, kdy bylo zaznamenáno zhruba sedm set nově nakažených. Například z pohledu týdenního průměru je trend stále rostoucí. „Izrael je v tuto chvíli uprostřed druhé vlny,“ doplnil zpravodaj. 

Zavádění dalších restriktivních opatření je podle Borka pro Izraelce velmi bolestné. Uvolněnější režim totiž v zemi platil od května a nyní se situace vrací tam, kde byla na jaře. Například v synagogách se může nově potkávat maximálně padesát lidí, což se nelíbí hlavně zástupcům ultraortodoxní náboženské strany. 

Limit padesát osob platí momentálně také pro noční kluby nebo bary. „Restaurace jsou dány trochu stranou, tam se to bude ještě pár dní posuzovat, co se s nimi udělá. I tam by to mělo ohromný lidský a ekonomický dopad,“ upřesnil Borek.

Omezené svatby –⁠ velký problém pro Izraelce

Vláda dala limit také pro setkávání v domácnostech, kde se nyní může sejít maximálně dvacet příslušníků rodiny. Víc než padesát lidí ale nesmí ani do obřadních místností, což je podle Borka velký problém. Svatby v Izraeli se totiž běžně pořádají pro dvě stě nebo tři sta lidí. Zpravodaj však doplnil, že se stále nejedná o návrat k těm nejdrastičtějším opatřením, jaká v zemi platila v březnu nebo dubnu letošního roku. 

Zatím se neví, co stojí za tak dramatickým nárůstem počtu nakažených. Borek však popsal situaci, kdy před několika týdny během natáčení narazil se štábem na přeplněné hotelové bazény nebo prostory uvnitř hotelů v letovisku Ejlat. „S tím, jak se v květnu nadechla ekonomika, tak se velice špatně vrací do té úrovně ostražitosti, kterou Izraelci měli,“ dodal. 

V Palestině fungují jenom lékárny a potraviny

Podobný vývoj pandemie je aktuálně také v Palestině, kde bylo v dubnu nebo květnu jenom minimum nakažených. Palestinská území zaznamenávala přírůstky v jednotkách případů. Tamní úřady navíc evidují jenom 11 úmrtí v souvislosti s covidem-19. „Mohou se však vznášet otazníky nad tím, jak je to evidováno,“ upozornil zpravodaj ČT. 

Palestina nebyla podle Borka na jaře krizovou zónou, teď se to však mění. V současné době má palestinská autonomie přes tři tisíce nakažených koronavirem. „Denní přírůstky jsou zneklidňující, protože jsou v řádu nižších stovek, 200 až 300 případů,“ řekl. V Palestině se nyní výrazně omezil život, otevřené jsou pouze lékárny nebo obchody s potravinami. Lidé nesmějí cestovat mezi jednotlivými palestinskými okresy, jedním z ohnisek je město Hebron.

Nejhůř je na tom Katar

Masivní přírůstky nově nakažených momentálně hlásí také Irák nebo Egypt. Denní nárůst případů v Iráku je dokonce tisíc až dva tisíce. Mnohem lépe je na tom podle Borka Libanon, který nemá vysoký počet nakažených, a dokonce ani nehlásí žádný výrazný nárůst. Země je však na tom špatně ekonomicky, zejména kvůli chybějícím turistům.

Nejhorší situace na celém světě je podle Borka v Kataru, alespoň po přepočtu kumulativního počtu nakažených a populace. V zemi se nakazila tři procenta všech obyvatel, na druhou stranu se však v Kataru daří udržet nízkou smrtnost. „Ukazuje to, že i bohaté země na Blízkém východě teď nežijí v nějakém růžovém období,“ dodal zpravodaj. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 38 mminutami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 1 hhodinou

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 1 hhodinou

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 2 hhodinami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 3 hhodinami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 5 hhodinami
Načítání...