Vitamin C by mohl pomáhat v léčbě některých vzácných nádorů, naznačuje český výzkum

Kyselina askorbová neboli vitamin C možná pomůže k léčbě některých vzácných druhů těžce léčitelných nádorů spojených s endokrinními žlázami. Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, prokázal, že nádory s určitými mutacemi na vitamin reagují citlivě.

Role českých expertů v tomto výzkumu byla významná. Vedl ho Karel Pacák z amerického Státního zdravotního ústavu a za Česko na něm spolupracovali Jiří Neužil a Kateřina Váňová z Laboratoře molekulární terapie v centru Biocev. Článek o výzkumu publikoval časopis Clinical Cancer Research.

Objev může podle vědců otevřít nový přístup k léčbě takzvaných feochromocytomů a paragangliomů. U nich je nyní jedinou známou léčbou chirurgické odstranění karcinomu. Pokud se ale nepodaří vyjmout ho celý, nemoc se vrací. Podle Neužila je účinnost léčby v současnosti velmi nízká.

„Konkrétní mutace, na kterou se soustředíme a která je u pacientů s daným typem nádoru relativně častá, vede k citlivosti nádoru na vitamin C. Je to vlastně shoda několika dějů,“ řekl k objevu Neužil.

„Mutace v proteinu SDHB vede k akumulaci železa v rakovinných buňkách. Toto železo v přítomnosti vitaminu C vede k tvorbě reaktivních forem kyslíku selektivně v rakovinných buňkách, které jsou na tyto formy kyslíku citlivé a následně umírají,“ popsal vědec. Na nádory, které určité mutace nemají, vitamin nepůsobí.

Neužil uvedl, že tým bude nadále zkoumat vliv mutace SDHB a dalších mutací na citlivost rakovinných buněk vůči vitaminu, zaměří se ale i na jiné potenciálně protirakovinné látky. „Byli bychom rádi, pokud by toto vedlo k budoucím klinickým testům, ale to je ještě běh na dlouhou trať,“ uzavřel vědec.

Rakovina a vitamin C

Vitamin C a jeho role při boji s rakovinou se zkoumají už nejméně od 80. let dvacátého století. Organismu totiž během léčby tato látka chybí a to oslabuje jeho obranyschopnost.

První výzkumy a experimenty nepřinesly dostatečné důkazy o účinnosti vitaminu C, protože se podával jen ústy. Zřejmě jsou však potřeba velmi vysoké koncentrace. V současné době se vědci pokouší prozkoumat toto téma znovu a modernějšími způsoby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 3 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...