Vitamin C by mohl pomáhat v léčbě některých vzácných nádorů, naznačuje český výzkum

Kyselina askorbová neboli vitamin C možná pomůže k léčbě některých vzácných druhů těžce léčitelných nádorů spojených s endokrinními žlázami. Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, prokázal, že nádory s určitými mutacemi na vitamin reagují citlivě.

Role českých expertů v tomto výzkumu byla významná. Vedl ho Karel Pacák z amerického Státního zdravotního ústavu a za Česko na něm spolupracovali Jiří Neužil a Kateřina Váňová z Laboratoře molekulární terapie v centru Biocev. Článek o výzkumu publikoval časopis Clinical Cancer Research.

Objev může podle vědců otevřít nový přístup k léčbě takzvaných feochromocytomů a paragangliomů. U nich je nyní jedinou známou léčbou chirurgické odstranění karcinomu. Pokud se ale nepodaří vyjmout ho celý, nemoc se vrací. Podle Neužila je účinnost léčby v současnosti velmi nízká.

„Konkrétní mutace, na kterou se soustředíme a která je u pacientů s daným typem nádoru relativně častá, vede k citlivosti nádoru na vitamin C. Je to vlastně shoda několika dějů,“ řekl k objevu Neužil.

„Mutace v proteinu SDHB vede k akumulaci železa v rakovinných buňkách. Toto železo v přítomnosti vitaminu C vede k tvorbě reaktivních forem kyslíku selektivně v rakovinných buňkách, které jsou na tyto formy kyslíku citlivé a následně umírají,“ popsal vědec. Na nádory, které určité mutace nemají, vitamin nepůsobí.

Neužil uvedl, že tým bude nadále zkoumat vliv mutace SDHB a dalších mutací na citlivost rakovinných buněk vůči vitaminu, zaměří se ale i na jiné potenciálně protirakovinné látky. „Byli bychom rádi, pokud by toto vedlo k budoucím klinickým testům, ale to je ještě běh na dlouhou trať,“ uzavřel vědec.

Rakovina a vitamin C

Vitamin C a jeho role při boji s rakovinou se zkoumají už nejméně od 80. let dvacátého století. Organismu totiž během léčby tato látka chybí a to oslabuje jeho obranyschopnost.

První výzkumy a experimenty nepřinesly dostatečné důkazy o účinnosti vitaminu C, protože se podával jen ústy. Zřejmě jsou však potřeba velmi vysoké koncentrace. V současné době se vědci pokouší prozkoumat toto téma znovu a modernějšími způsoby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.