Čeští vědci poodhalili vliv stáří na průběh mozkové mrtvice

Čeští vědci přispěli k výzkumu vlivu stáří na průběh mozkové mrtvice. Popsali skupiny genů, na něž má mrtvice u starších myší horší dopad než u mladých. Výzkum by mohl pomoci k léčbě ischemické mozkové příhody.

Cévní mozková příhoda v Česku ročně postihne kolem 40 tisíc lidí, z toho devět tisíc jí podlehne. Ačkoliv je úzce spjatá s věkem, podle Akademie věd (AV) nejsou dost popsány mechanismy, které zvyšují riziko u seniorů.

Vědci z Biotechnologického ústavu (BIOCEV) a Ústavu experimentální medicíny AV pro výzkum využili metodu RNA sekvenování. S její pomocí analyzovali změny způsobené mozkovou mrtvicí u dvou skupin různě starých myší. Konkrétně sledovali množství molekul RNA odrážející aktuální stav mozkové tkáně a identifikovali geny a buněčné procesy, které mrtvice změnila. Pak porovnali skupinu mladších a starších zvířat.

„Byli jsme překvapeni, že odpověď organismu na mozkovou mrtvici byla v obou skupinách velmi podobná. Při podrobnějším zkoumání jsme však objevili určité skupiny genů, jejichž změna byla kvantitativně odlišná,“ podotkl výzkumník Lukáš Valihrach.

Za co můžou interferony

Podle vědců vykázala nadměrnou aktivitu ve skupině starších myší mimo jiné takzvaná interferonová signalizace prvního typu. Interferony jsou molekuly produkované buňkami imunitního systému. Normálně se podílejí na odpovědi organismu na virovou infekci, za určitých okolností však mohou vyvolat i nepřiměřenou reakci, která vede až k poškození mozkové tkáně.

„Všechna naše data poukazovala na to, že rozdílná aktivace interferonové signalizace může přispívat ke zhoršenému průběhu mozkové ischemie u starých zvířat, a tudíž by mohla představovat potenciální terapeutický cíl při mírnění jejich negativních dopadů,“ vysvětlil vědec Peter Androvič.

Podle autorů výzkumu interferonem stimulovaná dráha vykazovala vyšší aktivitu 14 dnů po poranění. Nyní vědci pracují na dalších experimentech, díky kterým tyto změny popíší podrobněji.

Studii z výzkumu publikoval vědecký časopis Cell Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
28. 5. 2025

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
28. 5. 2025

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
28. 5. 2025

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
28. 5. 2025
Načítání...