Dokážeme pomocí magnetu oddělit kvalitní spermie od vadných, oznámili čeští vědci

Čeští vědci přišli na metodu, jak odhalit poškozené spermie pomocí magnetu. Může lidem pomoci ke zvýšení úspěšnosti umělého oplodnění, ale dala by se využít také pro efektivnější inseminaci zvířat.

„Výsledky projektu budou využity nejen v centrech asistované reprodukce, ale také v inseminačních stanicích a chovech domácích a hospodářských zvířat. Mají tedy široké celospolečenské využití a tím i, mimo jiné, značný komerční potenciál,“ uvedl předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Petr Konvalinka. Ta projekt finančně podpořila.

Autoři získali dva české patenty, jeden užitný vzor, jednu certifikovanou metodiku, a požádali o registraci dvou mezinárodních patentů, které mají zásadní význam pro další využití výsledků výzkumu.

„Až doposud nebyla standardizovaná metodika selekce spermií pro následné využití jak v umělém oplození, tak při přenosu jediné spermie do vajíčka,“ vysvětlila vedoucí skupiny Reprodukční biologie z BIOCEV Kateřina Komrsková.

Vybrat tu nejlepší spermii

Diagnostické metody až doposud hodnotily vždy jenom kvalitu celého spermatu, ale už nebyly schopné rozlišit, jestli jsou dobré nebo špatné konkrétní spermie. Což znamenalo, že takové výsledky se daly jen špatně využít pro umělé oplodnění.

Nová metoda by to ale mohla zásadně změnit. „Náš výzkum přinesl zcela unikátní separační technologii na základě nenarušené integrity hlavičky spermie, takzvaného akrozomu, která je zásadním detekčním markerem její kvality,“ popsala Komrsková.

Technologie podle ní využívá přítomnosti proteinu CD46 na povrchu poškozených spermií a bílých krvinek přítomných v ejakulátu. Pokud se do vzorku ejakulátu přidají magnetické částice, poškozené spermie je možné magnetem ze vzorku odstranit a použít potom jenom ty kvalitní.

Analýza prokázala, že spermie s nepoškozeným akrozomem na hlavičce mají také nepoškozenou DNA a jsou pohyblivé. „Naše separační metoda přibližuje asistovanou reprodukci k přirozenému oplození, kdy jenom a pouze vítězná nepoškozená spermie pronikne obalem vajíčka a následně ho oplodní,“ dodala vědkyně.

Neplodnost trápí Česko i svět

Neplodnost postihuje asi sedm procent mužů, celosvětově je to přibližně 30 milionů osob v reprodukčním věku. Až u čtyřiceti procent z nich nejsou lékaři ani vědci schopni určit příčinu, spermie s různou mírou poškození mají totiž i muži bez omezené plodnosti. V běžném životě to takový problém není, ale komplikuje to snahy o umělé oplodnění, při něm totiž lékaři potřebují vybrat jenom ty nejkvalitnější.

Problémy s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů, příčina je shodně ze 40 procent na straně jednoho z partnerů, v pětině mají problém s početím oba. V Česku se rodí po umělém oplodnění asi pět procent dětí. Ženám do 39 let hradí základní cyklus zdravotní pojišťovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...