Dokážeme pomocí magnetu oddělit kvalitní spermie od vadných, oznámili čeští vědci

Čeští vědci přišli na metodu, jak odhalit poškozené spermie pomocí magnetu. Může lidem pomoci ke zvýšení úspěšnosti umělého oplodnění, ale dala by se využít také pro efektivnější inseminaci zvířat.

„Výsledky projektu budou využity nejen v centrech asistované reprodukce, ale také v inseminačních stanicích a chovech domácích a hospodářských zvířat. Mají tedy široké celospolečenské využití a tím i, mimo jiné, značný komerční potenciál,“ uvedl předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Petr Konvalinka. Ta projekt finančně podpořila.

Autoři získali dva české patenty, jeden užitný vzor, jednu certifikovanou metodiku, a požádali o registraci dvou mezinárodních patentů, které mají zásadní význam pro další využití výsledků výzkumu.

„Až doposud nebyla standardizovaná metodika selekce spermií pro následné využití jak v umělém oplození, tak při přenosu jediné spermie do vajíčka,“ vysvětlila vedoucí skupiny Reprodukční biologie z BIOCEV Kateřina Komrsková.

Vybrat tu nejlepší spermii

Diagnostické metody až doposud hodnotily vždy jenom kvalitu celého spermatu, ale už nebyly schopné rozlišit, jestli jsou dobré nebo špatné konkrétní spermie. Což znamenalo, že takové výsledky se daly jen špatně využít pro umělé oplodnění.

Nová metoda by to ale mohla zásadně změnit. „Náš výzkum přinesl zcela unikátní separační technologii na základě nenarušené integrity hlavičky spermie, takzvaného akrozomu, která je zásadním detekčním markerem její kvality,“ popsala Komrsková.

Technologie podle ní využívá přítomnosti proteinu CD46 na povrchu poškozených spermií a bílých krvinek přítomných v ejakulátu. Pokud se do vzorku ejakulátu přidají magnetické částice, poškozené spermie je možné magnetem ze vzorku odstranit a použít potom jenom ty kvalitní.

Analýza prokázala, že spermie s nepoškozeným akrozomem na hlavičce mají také nepoškozenou DNA a jsou pohyblivé. „Naše separační metoda přibližuje asistovanou reprodukci k přirozenému oplození, kdy jenom a pouze vítězná nepoškozená spermie pronikne obalem vajíčka a následně ho oplodní,“ dodala vědkyně.

Neplodnost trápí Česko i svět

Neplodnost postihuje asi sedm procent mužů, celosvětově je to přibližně 30 milionů osob v reprodukčním věku. Až u čtyřiceti procent z nich nejsou lékaři ani vědci schopni určit příčinu, spermie s různou mírou poškození mají totiž i muži bez omezené plodnosti. V běžném životě to takový problém není, ale komplikuje to snahy o umělé oplodnění, při něm totiž lékaři potřebují vybrat jenom ty nejkvalitnější.

Problémy s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů, příčina je shodně ze 40 procent na straně jednoho z partnerů, v pětině mají problém s početím oba. V Česku se rodí po umělém oplodnění asi pět procent dětí. Ženám do 39 let hradí základní cyklus zdravotní pojišťovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
před 3 hhodinami

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 6 hhodinami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 7 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 9 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 21 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
včera v 14:37

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
včera v 12:18

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.