Dokážeme pomocí magnetu oddělit kvalitní spermie od vadných, oznámili čeští vědci

Čeští vědci přišli na metodu, jak odhalit poškozené spermie pomocí magnetu. Může lidem pomoci ke zvýšení úspěšnosti umělého oplodnění, ale dala by se využít také pro efektivnější inseminaci zvířat.

„Výsledky projektu budou využity nejen v centrech asistované reprodukce, ale také v inseminačních stanicích a chovech domácích a hospodářských zvířat. Mají tedy široké celospolečenské využití a tím i, mimo jiné, značný komerční potenciál,“ uvedl předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Petr Konvalinka. Ta projekt finančně podpořila.

Autoři získali dva české patenty, jeden užitný vzor, jednu certifikovanou metodiku, a požádali o registraci dvou mezinárodních patentů, které mají zásadní význam pro další využití výsledků výzkumu.

„Až doposud nebyla standardizovaná metodika selekce spermií pro následné využití jak v umělém oplození, tak při přenosu jediné spermie do vajíčka,“ vysvětlila vedoucí skupiny Reprodukční biologie z BIOCEV Kateřina Komrsková.

Vybrat tu nejlepší spermii

Diagnostické metody až doposud hodnotily vždy jenom kvalitu celého spermatu, ale už nebyly schopné rozlišit, jestli jsou dobré nebo špatné konkrétní spermie. Což znamenalo, že takové výsledky se daly jen špatně využít pro umělé oplodnění.

Nová metoda by to ale mohla zásadně změnit. „Náš výzkum přinesl zcela unikátní separační technologii na základě nenarušené integrity hlavičky spermie, takzvaného akrozomu, která je zásadním detekčním markerem její kvality,“ popsala Komrsková.

Technologie podle ní využívá přítomnosti proteinu CD46 na povrchu poškozených spermií a bílých krvinek přítomných v ejakulátu. Pokud se do vzorku ejakulátu přidají magnetické částice, poškozené spermie je možné magnetem ze vzorku odstranit a použít potom jenom ty kvalitní.

Analýza prokázala, že spermie s nepoškozeným akrozomem na hlavičce mají také nepoškozenou DNA a jsou pohyblivé. „Naše separační metoda přibližuje asistovanou reprodukci k přirozenému oplození, kdy jenom a pouze vítězná nepoškozená spermie pronikne obalem vajíčka a následně ho oplodní,“ dodala vědkyně.

Neplodnost trápí Česko i svět

Neplodnost postihuje asi sedm procent mužů, celosvětově je to přibližně 30 milionů osob v reprodukčním věku. Až u čtyřiceti procent z nich nejsou lékaři ani vědci schopni určit příčinu, spermie s různou mírou poškození mají totiž i muži bez omezené plodnosti. V běžném životě to takový problém není, ale komplikuje to snahy o umělé oplodnění, při něm totiž lékaři potřebují vybrat jenom ty nejkvalitnější.

Problémy s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů, příčina je shodně ze 40 procent na straně jednoho z partnerů, v pětině mají problém s početím oba. V Česku se rodí po umělém oplodnění asi pět procent dětí. Ženám do 39 let hradí základní cyklus zdravotní pojišťovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 15 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 19 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.