Mužům na západě rekordně ubývají spermie. Mají jich o 50 procent méně, než jejich otcové

Muži v Evropě, ale také v dalších západních regionech světa se potýkají s vytrvalým úbytkem spermií. Od roku 1973 do roku 2011 počet spermií v jednom mililitru spermatu mužů ze západních zemí klesl o 52,4 procenta. Tvrdí to vědci ve studii zveřejněné v odborném magazínu Human Reproduction Update.

„Vzhledem k významu spermií na mužskou plodnost a lidské zdraví je tato studie pro vědce a zdravotní úřady po celém světě naléhavým varováním,“ uvedl Hagaj Levine z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který výzkum vedl.

„Funkčnost spermií, jako je pohyblivost, ale i morfologické změny v této analýze nebyly brány na zřetel,“ upozornil Artur Mayerhofer z biomedicínského centra Mnichovské univerzity, který se na vzniku studie nepodílel. „Zda z údajů vyplývá, že muži kvůli tomu skutečně přicházejí o plodnost, zůstává nejasné,“ citovala jej agentura DPA.

Mužská plodnost na západě je v krizi

Klesající počet spermií je podle Mayerhofera možná jen špičkou ledovce zdravotních problémů. Studie totiž poukazuje na povážlivý trend v nárůstu případů nádorů varlat, poruch sestupu varlat do šourku a dalších potíží včetně obecných souvislostí s nemocností a úmrtností.

Levineho tým nejdříve prošel 7518 studií s údaji o počtu spermií, následně podle přísných kritérií vyloučil všechny analýzy, které se týkaly například neplodných mužů či těch, u kterých byla zjištěna chronická onemocnění. Následně odborníci vyhodnotili 244 rozborů spermatu ze 185 studií, které se týkaly takřka 43 000 mužů.

Vědci zkoumané muže rozdělili do dvou regionů, a to na země západního stylu života, což je Evropa, Severní Amerika a Austrálie s Novým Zélandem, a na zbytek světa.

Z výsledné statistiky vyplývá, že v letech 1973 až 2011 klesal počet spermií v mililitru spermatu západních mužů o 1,4 procenta ročně, zatímco v ostatních regionech světa nebyly žádné statisticky významné změny pozorovány.

Plodných Čechů ubývá

Problém s úbytkem spermií se týká i Čechů. Osvětový program Muži činu, který nabízí preventivní vyšetření spermatu, uvádí, že v České republice je až 20 procent párů neplodných s tím, že příčiny jsou zhruba ve stejném poměru rozděleny mezi muže a ženy. Program na svém webu rovněž tvrdí, že za posledních 25 let klesl počet spermií až o 60 procent.

Na klesající počet spermií reaguje i Světová zdravotnická organizace (WHO), která snižuje standardní hodnoty spermatu ve svém referenčním vzorku. Aktuální spodní hranice normy, která je z roku 2010, udává koncentraci 15 milionů spermií na mililitr spermatu. Standard WHO z roku 1999 přitom jako limit určoval 20 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 14 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...