Financování české vědy se má zaměřit na řešení koronavirové krize

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, což je zastřešující strategický dokument v této oblasti. Jeho existence je i podmínkou pro čerpání peněz z evropských fondů v období 2021–⁠2027. Kvůli nynější situaci kolem koronavirové epidemie rada do dokumentu doplnila opatření, které má v budoucnu finančně podpořit výzkum zaměřený na urgentní výzvy, včetně obrany proti nákazám typu COVID-19.

„Takzvané opatření č. 27 by mělo umožnit ve velmi operativním módu finančně podpořit výzkum zaměřený na řešení urgentních výzev, jako je například obrana proti nákazám typu COVID-19. Taková možnost doposud nebyla, respektive byla velmi omezená a minimálně flexibilní. Je to ambiciózní plán, ale věřím, že nezbytný,“ uvedl první místopředseda RVVI Petr Dvořák. Schválený návrh teď míří do meziresortního připomínkového řízení.

Nynější situace v boji proti šíření koronaviru podle Dvořáka ukázala význam velkých výzkumných infrastruktur. Uvedl, že v rekordně krátkém čase se i díky nim podařilo znásobit kapacitu testování viru v Česku.

Do testování se zapojila například výzkumná infrastruktura CZ-OPENSCREEN při Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Tamní robotická stanice může otestovat na koronavirus až tisíc vzorků denně.

Další špičkové technologické zařízení využité pro boj s koronavirem je v Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pomoc s výzkumem koronaviru nabídla také Masarykova univerzita v Brně. Laboratoře, jejichž služby mohou vědecké týmy využít, jsou v brněnském centru CEITEC a centru BIOCEV ve Vestci.

Členové rady pro výzkum, která je poradním orgánem vlády, se kvůli nynějším omezením nesešli osobně, ale diskutovali i hlasovali na dálku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...