Financování české vědy se má zaměřit na řešení koronavirové krize

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, což je zastřešující strategický dokument v této oblasti. Jeho existence je i podmínkou pro čerpání peněz z evropských fondů v období 2021–⁠2027. Kvůli nynější situaci kolem koronavirové epidemie rada do dokumentu doplnila opatření, které má v budoucnu finančně podpořit výzkum zaměřený na urgentní výzvy, včetně obrany proti nákazám typu COVID-19.

„Takzvané opatření č. 27 by mělo umožnit ve velmi operativním módu finančně podpořit výzkum zaměřený na řešení urgentních výzev, jako je například obrana proti nákazám typu COVID-19. Taková možnost doposud nebyla, respektive byla velmi omezená a minimálně flexibilní. Je to ambiciózní plán, ale věřím, že nezbytný,“ uvedl první místopředseda RVVI Petr Dvořák. Schválený návrh teď míří do meziresortního připomínkového řízení.

Nynější situace v boji proti šíření koronaviru podle Dvořáka ukázala význam velkých výzkumných infrastruktur. Uvedl, že v rekordně krátkém čase se i díky nim podařilo znásobit kapacitu testování viru v Česku.

Do testování se zapojila například výzkumná infrastruktura CZ-OPENSCREEN při Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Tamní robotická stanice může otestovat na koronavirus až tisíc vzorků denně.

Další špičkové technologické zařízení využité pro boj s koronavirem je v Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pomoc s výzkumem koronaviru nabídla také Masarykova univerzita v Brně. Laboratoře, jejichž služby mohou vědecké týmy využít, jsou v brněnském centru CEITEC a centru BIOCEV ve Vestci.

Členové rady pro výzkum, která je poradním orgánem vlády, se kvůli nynějším omezením nesešli osobně, ale diskutovali i hlasovali na dálku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Evropský pohled