Financování české vědy se má zaměřit na řešení koronavirové krize

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, což je zastřešující strategický dokument v této oblasti. Jeho existence je i podmínkou pro čerpání peněz z evropských fondů v období 2021–⁠2027. Kvůli nynější situaci kolem koronavirové epidemie rada do dokumentu doplnila opatření, které má v budoucnu finančně podpořit výzkum zaměřený na urgentní výzvy, včetně obrany proti nákazám typu COVID-19.

„Takzvané opatření č. 27 by mělo umožnit ve velmi operativním módu finančně podpořit výzkum zaměřený na řešení urgentních výzev, jako je například obrana proti nákazám typu COVID-19. Taková možnost doposud nebyla, respektive byla velmi omezená a minimálně flexibilní. Je to ambiciózní plán, ale věřím, že nezbytný,“ uvedl první místopředseda RVVI Petr Dvořák. Schválený návrh teď míří do meziresortního připomínkového řízení.

Nynější situace v boji proti šíření koronaviru podle Dvořáka ukázala význam velkých výzkumných infrastruktur. Uvedl, že v rekordně krátkém čase se i díky nim podařilo znásobit kapacitu testování viru v Česku.

Do testování se zapojila například výzkumná infrastruktura CZ-OPENSCREEN při Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Tamní robotická stanice může otestovat na koronavirus až tisíc vzorků denně.

Další špičkové technologické zařízení využité pro boj s koronavirem je v Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pomoc s výzkumem koronaviru nabídla také Masarykova univerzita v Brně. Laboratoře, jejichž služby mohou vědecké týmy využít, jsou v brněnském centru CEITEC a centru BIOCEV ve Vestci.

Členové rady pro výzkum, která je poradním orgánem vlády, se kvůli nynějším omezením nesešli osobně, ale diskutovali i hlasovali na dálku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 5 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 5 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 7 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...