Čeští vědci zkombinovali léky na leukemii, život pacienta prodloužili o měsíce

Nahrávám video

Tým českých vědců z centra Biocev, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) přišel s kombinací léků na leukemii, která může prodloužit přežití pacientů. Studii publikoval i prestižní odborný časopis Blood Cancer Journal z Nature Publishing Group, informovala ve čtvrtek v tiskové zprávě 1. lékařská fakulta.

Myelodysplastický syndrom (MDS) je onkologické onemocnění kostní dřeně, při kterém dochází k nízké produkci nefunkčních krevních buněk. „Díky tomu mají pacienti nedostatek červených a bílých krvinek, klíčových pro obranyschopnost organismu, a dále i destiček pro krevní srážení,“ popsala fakulta v tiskové zprávě. Pacienti pak mají krevní podlitiny, častá vnitřní krvácení a jsou méně odolní proti bakteriálním a virovým infekcím, například zápalu plic.

Léčí se podle závažnosti onemocnění pomocí antibiotik a opakovanými krevními transfuzemi, ve výjimečných případech transfuzemi kostní dřeně. V Evropě jsou s MDS ročně diagnostikováni čtyři pacienti na sto tisíc osob, při počtu obyvatel kontinentu jde asi o sedm a půl tisíce lidí každý rok. Jen VFN v Praze jich ročně registruje asi osmdesát.

Kritickou fází onemocnění je, když myelodysplastický syndrom přechází do akutní myeloidní leukemie, kdy je přežití nemocných často velmi krátké. Pacienti se při tomto přechodu dosud na celém světě léčí přípravkem 5-azacytidin, který v 70. letech minulého století vynalezli badatelé v Československé akademii věd.

Měsíce života navíc

Lék ovlivňuje takzvané jaderné enzymy DNA metyláz, které jsou v leukemických buňkách geneticky a funkčně narušené. „Navrhli jsme zkombinovat azacytidin s další látkou nazvanou G-CSF, podporující vznik a vývoj bílých krvinek v kostní dřeni. Nejenže se nám podařilo prokázat léčebné účinky nové kombinace, a především její bezpečné působení na pacienty, ale také prodloužit jejich přežití v řádu měsíců,“ přibližuje vedoucí výzkumu z 1. lékařské fakulty UK a centra Biocev Tomáš Stopka.

„Zároveň jsme zjistili, že kombinace látek navodí signifikantně více léčebných odpovědí, což je přelomové a zásadní pro další výzkum i klinické testování na pacientech,“ dodává. Pro pacienty je tak léčba efektivnější a bezpečnější.

Pětileté studie, kterou Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v roce 2017, se účastnilo 76 pacientů z České republiky a v současné době se jedná o jejím rozšíření na evropskou úroveň. Vedle již testovaných léků 5-azacytidin a G-CSF bude její součástí i další lék venetoclax.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 12 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 15 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 17 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 17 hhodinami
Načítání...