V USA schválili první genovou terapii, léčit bude leukemii. Stojí přes 10 milionů korun

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil přelomovou léčbu dětské leukemie. Terapie, která na trh vstoupí pod názvem Kymriah, dokáže upravit imunitní buňky pacienta tak, aby s agresivní formou nemoci dokázaly samy lépe bojovat.

FDA krok označil za historický. Podle vedoucího lékaře leukemické skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Michaela Doubka mají postup patentovaný farmaceutické firmy, a proto bude pro pacienty velmi drahý.

„Toto je úplně nový způsob léčby rakoviny,“ řekl agentuře AP o „živém léku“ vyvinutém společností Novartis ve spolupráci s Pensylvánskou univerzitou lékař Stephan Grupp z dětské nemocnice v americké Filadelfii. Na rozdíl od běžných terapií, jakou jsou chirurgické zákroky a chemoterapie, se kúra nazývaná CAR-T připravuje pro každého pacienta zvlášť.

3 minuty
Genová terapie proti rakovině
Zdroj: ČT24

Nejprve se z jeho krevních buněk oddělí bílé krvinky, které se přeprogramují tak, aby vyhledávaly a zabíjely rakovinu. Pak se tyto buňky do těla pacienta vrátí. „Takzvané t-lymfocyty mají na povrchu receptory, kterými rozpoznávají cokoliv cizího a špatného v těle, ale může se stát, že jim něco unikne. Z toho vznikne nádorové onemocnění,“ řekl Doubek.

Lovci nádorů

Imunitní buňky se podle něj s využitím nové metody naučí rozpoznávat právě ty nádorové. „Pokud je kultivujeme v prostředí, kde jsou vystavené působení těch konkrétních nádorových buněk, tak se nastaví tak, že daleko nejsilněji rozpoznávají jejich znaky,“ dodal. Princip bude mít široké využití, obecně platí pro všechny nádorové buňky.

První léčený pacient před nasazením nové léčby umíral, nyní je bez rakoviny už více než pět let. Ze 63 pacientů léčených pomocí CAR-T se 83 procent do tří měsíců uzdravilo. Metoda však není bez rizika. Rychlé množení buněk CAR-T v těle může vyvolat život ohrožující syndrom, na něj ale existují léky. Podle Doubka je nová léčba nadějí i pro nemocné, kterým dosud nebylo možné nic nabídnout.

„Funguje i u dětí, kde se leukemie vrací a kde už žádná jiná možnost, v podstatě ani transplantace kostní dřeně, neměla efekt,“ vysvětlil Doubek. Do České republiky by se nová léčba sice mohla dostat relativně brzy, ale bude velmi drahá.

Velmi drahá léčba

Společnost Novartis oznámila, že si bude za jednu kúru účtovat 475 000 dolarů (10,5 milionu Kč). Náklady v USA podle ní pravděpodobně pokryjí zdravotní pojišťovny, nebo systém zdravotního pojištění pro lidi s nízkými příjmy Medicaid.

Stejný postup přeprogramování buněk se podle Doubka testuje i v Česku, kvůli patentu jej ale nemohou používat k léčbě. „Buď vyvineme metodu, která je podobná, ale není patentovaná, nebo přistoupíme na to, že to budou nabízet farmaceutické firmy. Ony to budou připravovat pro pacienty, a pak to bude stát velké peníze zdravotní pojišťovny,“ uvedl Doubek.

V České republice lékaři dětskou leukemii ročně zjistí zhruba u 70 dětí. Ještě před 50 lety byla stoprocentně smrtelná, první vyléčené dítě bylo v nemocnici v pražském Motole diagnostikováno v roce 1969. Ještě počátkem 80. let tam vyléčili 20 procent dětí.

Dětská leukemie se léčí chemoterapií, léky zabíjejí leukemické buňky. Léčba je náročná, dlouhodobá a přináší řadu akutních i život ohrožujících komplikací. Navíc se u 20 procent vyléčených nemoc vrací a nutná je další léčba, včetně transplantace kostní dřeně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...