Porota vybrala nejlepší snímky pořízené mikroskopem. Uspěl i Čech

Zázraky proměn, miniaturní organismy a okem neviditelné rostliny – to všechno ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už jednapadesátý ročník klání o nejlepší snímek pořízený s pomocí mikroskopu.

Porotci tohoto ročníku soutěže vyhlásili vítězem čínského přírodovědce Jou Čanga. Vyhrál s fotografií, na níž brouk pilous rýžový sedí na rýžovém zrnku. Snímek zachycuje hmyz s plně roztaženými křídly a nabízí pohled do života často přehlíženého zemědělského škůdce.

„Vyplatí se ponořit se hluboko do entomologie: porozumět chování hmyzu a zvládnout osvětlení,“ řekl autor vítězného snímku. „Vynikající dílo spojuje umělecký talent s vědeckou přesností a zachycuje samotnou podstatu, energii a ducha těchto tvorů,“ doplnil.

Porota na snímku ocenila, že ukazuje svět jinak, než ho pozorovatelé znají. „Práce Jou Čanga je pozoruhodnou ukázkou síly mikroskopie, která nám může pomáhat odhalovat nové pohledy na svět kolem nás,“ vyzdvihla komise expertů, která pro vítěze hlasovala.

„Letos je to o to výjimečnější, že se soutěže účastnil poprvé a nejenže získal první místo, ale i další jeho snímek se umístil v první dvacítce. Jeho úspěch podtrhuje ducha soutěže Nikon Small World – vzbuzovat údiv, zpřístupňovat vědecké poznatky všem a oslavovat umění mikroskopického světa,“ zdůraznila porota.

Podívejte se na dvacítku nejlepších snímků v soutěži:

Úspěch zaznamenal v soutěži i účastník z tuzemska. Mezi čestné zmínky zařadila totiž porota také fotografii českého vědce Jiřího Černého z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který pořídil snímek pavouka skákavky. Jde o fotografii v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru. Může změnit pohled na temnou energii

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 4 mminutami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 2 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 4 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...