Porota vybrala nejlepší snímky pořízené mikroskopem. Uspěl i Čech

Zázraky proměn, miniaturní organismy a okem neviditelné rostliny – to všechno ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už jednapadesátý ročník klání o nejlepší snímek pořízený s pomocí mikroskopu.

Porotci tohoto ročníku soutěže vyhlásili vítězem čínského přírodovědce Jou Čanga. Vyhrál s fotografií, na níž brouk pilous rýžový sedí na rýžovém zrnku. Snímek zachycuje hmyz s plně roztaženými křídly a nabízí pohled do života často přehlíženého zemědělského škůdce.

„Vyplatí se ponořit se hluboko do entomologie: porozumět chování hmyzu a zvládnout osvětlení,“ řekl autor vítězného snímku. „Vynikající dílo spojuje umělecký talent s vědeckou přesností a zachycuje samotnou podstatu, energii a ducha těchto tvorů,“ doplnil.

Porota na snímku ocenila, že ukazuje svět jinak, než ho pozorovatelé znají. „Práce Jou Čanga je pozoruhodnou ukázkou síly mikroskopie, která nám může pomáhat odhalovat nové pohledy na svět kolem nás,“ vyzdvihla komise expertů, která pro vítěze hlasovala.

„Letos je to o to výjimečnější, že se soutěže účastnil poprvé a nejenže získal první místo, ale i další jeho snímek se umístil v první dvacítce. Jeho úspěch podtrhuje ducha soutěže Nikon Small World – vzbuzovat údiv, zpřístupňovat vědecké poznatky všem a oslavovat umění mikroskopického světa,“ zdůraznila porota.

Podívejte se na dvacítku nejlepších snímků v soutěži:

Úspěch zaznamenal v soutěži i účastník z tuzemska. Mezi čestné zmínky zařadila totiž porota také fotografii českého vědce Jiřího Černého z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který pořídil snímek pavouka skákavky. Jde o fotografii v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 2 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánovčera v 22:22

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...