Entomologie

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl český vědec Jiří Hulcr, který je expertem na kůrovce. Působí v laboratoři na University of Florida, ale spolupracuje stále i s českou Akademií věd. Podle něj nejsou ovšem problémem lesů pouze kůrovci.

Části Spojených států se v těchto dnech potýkají s přívalem hlučného okřídleného hmyzu, který pokrývá stromy či chodníky a sedá na obyvatele. Záplava cikád je letos mimořádně velká, protože se zároveň rojí dvě potomstva s různými délkami životního cyklu. Epicentrem vzácného úkazu je stát Illinois, kde se teritoria dvou druhů setkávají, popsala v reportáži agentura AP.

Východní polovinu Spojených států pravděpodobně v nadcházejících týdnech zaplaví biliony cikád. Poprvé po více než dvou stech letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve třináctiletých a sedmnáctiletých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.

Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale ani jeho chování se příliš nemění celé desítky milionů let. Na výzkumu se podíleli významným způsobem i čeští experti.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

Lesy zničené kůrovcem mají dalšího nepřítele – přemnožený klikoroh borový ničí sazenice jehličnanů. Působí tak velké škody hlavně na místech, kde se lesníci snaží obnovit paseky s vykácenými smrky. Vědci proto přišli s řešením, které by nápor tohoto škůdce mělo zmírnit.

Vědci z České zemědělské univerzity odstartovali projekt na záchranu okáče metlicového. Kriticky ohrožený druh motýla u nás přežívá už jen ve dvou regionech. Do jednoho z nich patří Prokopské údolí v Praze. Entomologové se tamní populaci snaží co nejpodrobněji zmapovat, pomoct může i veřejnost.

Tesařík alpský se dlouho vyvíjí, žije ale jen několik dní. To komplikuje práci vědcům z Biologického centra Akademie věd, kteří zjišťují, kolik těchto brouků žije v Česku a jak moc migrují mezi jednotlivými lokalitami. Data potřebují ke spuštění programu na záchranu kriticky ohroženého druhu.