Tesařík alpský se dlouho vyvíjí, žije ale jen několik dní. To komplikuje práci vědcům z Biologického centra Akademie věd, kteří zjišťují, kolik těchto brouků žije v Česku a jak moc migrují mezi jednotlivými lokalitami. Data potřebují ke spuštění programu na záchranu kriticky ohroženého druhu.
Během sčítání dostává každý tesařík své specifické číslo. Vědci ho změří, vyfotí a následně vypustí zpět do přírody. „Dohromady jsme označili něco přes 750 jedinců,“ líčí Pavel Šebek z Biologického centra Akademie věd. Cenná data mohou sbírat pouze pár týdnů v létě. Larva se sice vyvíjí tři roky, dospělý jedinec ale následně žije v průměru pouhých pět dní.
Znát počet těchto brouků je pro badatele zásadní, příští rok totiž chtějí spustit záchranný projekt. Díky nyní nasbíraným údajům mohou následně vyhodnotit, jak byl úspěšný. Cílem úsilí je udržet populaci tesaříka alpského v přírodě. V jeho přirozeném prostředí navíc žije řada dalších ohrožených druhů hmyzu nebo hub.
„Ještě třeba v devatenáctém a začátkem dvacátého století areál jeho rozšíření zahrnoval prakticky celou Českou republiku, většinu Německa, Polska a sahal až po jižní Švédsko,“ popisuje vedoucí Laboratoře ekologie lesa z Akademie věd Lukáš Čížek.
Dnes se tento tesařík vyskytuje v Česku pouze kolem Bezdězu u České Lípy. Zároveň se jedná o nejseverněji položenou oblast v Evropě, kde druh přežívá. Před čtyřmi roky v oblasti řádila vichřice. Poražené buky vytvořily pro brouka ideální domov, který však nevydrží natrvalo.
„Problém je, že během dalších deseti let tady dřevo nebude. A proto by bylo ideální ořezávat stromy tak, aby zůstaly živé a poskytovaly útočiště třeba další stovky let,“ navrhuje možnou pomoc pro tesaříka alpského Šebek. I na to má myslet chystaný záchranný projekt.
