Olomoucký vědec popsal neznámého světélkujícího brouka. Pomáhá objasnit vývoj bioluminiscence

Tým vědců s českou účastí objevil v subtropickém lese v Číně unikátního světélkujícího kovaříka. Brouk dostal název Sinopyrophorus schimmeli a podle odborníků reprezentuje nejen nový druh a rod, ale také dosud neznámou vývojovou větev kovaříkovitých, která si zasloužila status samostatné podčeledi. Nově objevený druh brouka pomáhá vědcům odhalit evoluci bioluminiscence.

Analýza molekulárních dat dokázala vícenásobný vnik tohoto jevu u kovaříkovitých brouků. Výsledky studie, na které se spolu s čínskými autory podílel Robin Kundrata z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP, byly publikovány v odborném časopise ZooKeys.

„Čeleď kovaříkovití obsahuje přes deset tisíc popsaných druhů z různých oblastí světa, avšak pouze přibližně dvě stovky druhů řazených do tří podčeledí dokáže vyzařovat světlo,“  uvedl Robin Kundrata, který na výzkumu spolupracoval s čínskými kolegy.

„Tyto světélkující linie byly dosud známy pouze z Latinské Ameriky a oceánských ostrovů. Objev bioluminiscenčního kovaříka ze subtropických vždyzelených lesů jihozápadní Číny je tedy něčím naprosto výjimečným,“ doplnil.

Zcela nová podčeleď

Čínští entomologové objevili zástupce druhu Sinopyrophorus schimmeli v roce 2017 při expedici do lesů západní části provincie Yunnan. Protože do té doby nebyl z Asie znám žádný světélkující kovařík, vědci okamžitě začali podrobně zkoumat morfologii nového druhu.

Pomocí analýzy sekvencí DNA také zjišťovali jeho příbuzenské vztahy s ostatními skupinami v rámci čeledi. Kombinace unikátní morfologie tohoto brouka spolu s analýzou šestnácti genů prokázala, že nově popsaný druh patří do dosud neznámého rodu a reprezentuje svou vlastní podčeleď kovaříkovitých, která dostala jméno Sinopyrophorinae.

„Nově objevený druh kovaříka je velmi zajímavý také svým světelným orgánem. Pozice těchto orgánů se u světélkujících kovaříkovitých brouků liší. Nejčastěji bývají pouze na hrudi u báze krovek nebo v kombinaci s nepárovým orgánem na zadečku, přičemž přítomnost pouze nepárového zadečkového bioluminiscenčního orgánu byla dosud zaznamenána jen u jednoho oceánského rodu,“ vysvětlil Kundrata.

Zatímco hrudní orgány světélkují zeleně, zadečkový orgán u dosud známých linií produkuje žluté, oranžové či červené světlo. „Sinopyrophorus je unikátní tím, že má pouze nepárový zadečkový orgán, který svítí zeleně. Objev tohoto druhu vrhá nové světlo, a to doslova, na geografickou distribuci a evoluci bioluminiscence u kovaříkovitých brouků,“ upozornil Kundrata.

Publikovaná studie naznačuje, že jako zástupce unikátní linie, která je pouze vzdáleně příbuzná ostatním světélkujícím kovaříkům, může Sinopyrophorus sloužit jako modelová skupina pro budoucí výzkum bioluminiscence u brouků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
před 14 hhodinami

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
před 18 hhodinami

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
před 19 hhodinami

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
před 20 hhodinami

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
před 20 hhodinami

Cvičení pomáhá ženám před operací s rakovinou i po ní, ukazuje český výzkum

Cvičení pomáhá s rychlejším návratem kondice po operaci pacientek s rakovinou vaječníků v pokročilém stadiu. Prokázali to lékaři z Gynekologicko-porodnické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice, kteří zjistili, že pomáhá začít cvičit dokonce už před výkonem. Takzvaná pre-habilitace ženám zároveň umožnila začít až o týdny dříve následnou chemoterapii.
18. 8. 2026

Pesticidy umí zastavit invazní mravence z Argentiny

Jedna z největších zvířecích invazí probíhá už sto let. Argentinští mravenci během ní ovládli několik světadílů a kvůli oteplování planety pronikají i do dříve chladnějších zemí. Vědci teď popsali, jak si vedou proti moderním pesticidům.
18. 8. 2026

Česká fotografie Perseid se stala snímkem dne NASA

Tento rok byl pro meteorický roj Perseid velmi příznivý. Jedním z hlavních důvodů bylo to, že Měsíc neosvětloval noční oblohu nad Zemí, takže bylo vidět více meteorů než obvykle. Tuto krásu zachytil český fotograf Jakub Kuřák, jehož za to ocenila NASA.
18. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.