Části Spojených států se v těchto dnech potýkají s přívalem hlučného okřídleného hmyzu, který pokrývá stromy či chodníky a sedá na obyvatele. Záplava cikád je letos mimořádně velká, protože se zároveň rojí dvě potomstva s různými délkami životního cyklu. Epicentrem vzácného úkazu je stát Illinois, kde se teritoria dvou druhů setkávají, popsala v reportáži agentura AP.
Biblický pohled: USA zaplavily cikády. Souhra cyklů dvou potomstev jich přináší biliony
„Vidíme něco biblického,“ popsal událost biolog Gene Kritsky. Periodicky se vracející hmyz sleduje už 50 let, přesto ho ohromilo, když pozoroval, jak se v lese na sever od Chicaga tísnilo až pět milionů cikád. „Věci, které jsem viděl tentokrát, jsem nikdy předtím neviděl,“ dodal.
USA zažívají invazi cikád, jakou naposledy zaznamenaly v roce 1803. Na jihu a v centrální části země se líhne potomstvo označované římskou číslicí XIX, které se rojí vždy po 13 letech života v zemi, severněji se zase začali objevovat zástupci potomstva XIII, jehož životní cyklus trvá 17 let, přičemž v centrálním Illinois se oba úkazy překrývají. Celkem se do vzduchu, na stromy a do kontaktu s lidmi vydávají biliony cikád, uvádí AP.
Není to jen zajímavý pohled – tento fenomén je totiž především sluchový. Cikády jsou hlasité, velmi hlasité. Na některých místech v Illinois hluk dosáhl 100 decibelů, čímž se vyrovnal hlasitosti sekačky na trávu nebo motocyklu. Pro srovnání, start letadla má hlučnost asi 120 decibelů. Samci cikád se při rojení snaží svým bzukotem přilákat samičku a nepřestávají na sebe upozorňovat, dokud nedostanou signál k páření. A to může trvat i týdny.
Hmyz láká turisty i vědce
Do státu u Michiganského jezera rojení přitáhlo mnohé turisty. Ředitel přírodního parku Lincoln Memorial Garden u města Springfield Joel Horwedel v areálu umístil mapu USA, aby návštěvníci mohli vyznačit, odkud přijeli. Byl však příliš skromný. Na spodku mapy následně přibyla kolonka „mimo USA“, kde lidé napsali několik evropských zemí nebo Japonsko.
Rojení cikád
David Quinn přicestoval do oblasti Chicaga ze Severního Irska. „Kdykoli jsme řídili, mysleli jsme si, že je něco špatně s autem, kvůli tomu hluku. Je to ten hmyz,“ vylíčil.
Místní entomoložka Jennifer Rydzewská se rozhodla o cikádách vzdělávat veřejnost v hmyzím kostýmu s velkýma červenýma očima vyrobenýma 3D tiskárnou. Vystupuje v něm ve videích na sociálních sítích a chodí na procházky s cikádami. „Vyjdete ven a chodníky jsou jimi úplně pokryté,“ řekla. „Jsou velmi shrbené, jen tak pomalu, podle mě skoro mimozemsky, lezou se všemi svými malými výrůstky,“ popisuje pohyby hmyzu. Dodává však, že „vypadají moc mile“.
Mnohým lidem se cikády hnusí a pro obyvatele s fobií z hmyzu může rojení znamenat, že celé dny nevycházejí z domu. Obecně jsou ale cikády neškodné, lidi nekoušou ani nebodají, pouze po jejich páření zůstává zem pokrytá poněkud smradlavými tělíčky. Zároveň jsou cikády ideálním zdrojem obživy pro ptactvo a v posledních letech se dostávají také na jídelníčky amerických restaurací.
Šestiletá Lily Tolleyová ze Springfieldu se jich nemůže nabažit, dokonce jimi krmí svou ještěrku jménem Dart. Dokáže rozeznat rozdíl mezi hlučnými samci a mlčícími samičkami, jednotlivé části živočichů i to, jak „to trochu píchá“, když cikáda člověku leze po kůži. Rychle ale dodává, že to nebolí a není třeba se bát.
