Akademie věd strana 3 z 5

Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů pospolu, dokážou prostředí přizpůsobovat ke společnému prospěchu. Je to další z mnoha argumentů, proč jsou odolnější lesy smíšené na rozdíl od monokulturních.

Biologové objevili v Českých Budějovicích kriticky ohrožený druh čmeláka klamavého. Prospívá mu, že město některé části parků neseče tak často. Vznikají tím pro čmeláka ideální podmínky, informoval v tiskové zprávě Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než osmdesáti politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi mrtvými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zesnuli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu v pondělí představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík.

Tým pražské zoo v pátek odpoledne vypustil přes stovku karasů obecných do revitalizovaného Salvátorského rybníka v Přerově nad Labem. Tento druh ryb se oficiálně považuje za kriticky ohrožený, podle mluvčího zoo Filipa Maška prakticky vyhynulý. Na záchraně původního druhu karase obecného začala zoologická zahrada spolu s Akademií věd ČR pracovat už předloni v dubnu. Ryby vypustili například v listopadu do rybníka U Kamenného stolu v pražské Vinoři.

Čeští vědci přišli na metodu, jak odhalit poškozené spermie pomocí magnetu. Může lidem pomoci ke zvýšení úspěšnosti umělého oplodnění, ale dala by se využít také pro efektivnější inseminaci zvířat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poslal vládním kolegům k připomínkám první návrh státního rozpočtu na příští rok. Je v něm například plošné pětiprocentní snížení tarifních platů státních zaměstnanců nebo roční zmrazení plateb zdravotním pojišťovnám. Někteří ministři se už proti tomu vymezili. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že kabinet má čtyři měsíce na politickou diskusi o návrzích, které se tak mohou změnit.

Program Copernicus sleduje, co se děje na naší planetě. A to i v Česku – jeho očí vidí nejen Prahu, Brno či Ostravu. Z orbity často přicházejí klíčová data. Ta využívají například zemědělci, kteří díky nim mohou optimalizovat množství používané vody, hnojiv nebo postřiků a přesto mít stejné či vyšší výnosy. Pohledy z družic pomáhají i při přírodních katastrofách. Využívali je například němečtí hasiči při zásahu u požáru v Českém Švýcarsku. Program Copernicus (dříve jako iniciativa GMES) má 25 let.

Prezidentovi Petru Pavlovi důvěřují necelé tři pětiny občanů, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd České republiky (CVVM) prováděného od března do května. Důvěra v ostatní státní instituce se ve srovnání s předchozími průzkumy výrazně nezměnila. Nejméně lidí důvěřuje vládě a Poslanecké sněmovně, nejvyšší podíl důvěry drží starostové.

Biologové budou společně s veřejností mapovat rozšíření vybraných nepůvodních druhů živočichů a rostlin v Česku. Projekt Biosmršť se uskuteční poslední květnový víkend. Může se do něj zapojit každý, stačí si nainstalovat jednu z určovacích aplikací a následně zaznamenávat svá pozorování.

Nejčastější příčinou úhynu dravců a sov v Česku za posledních sto let je člověk. Rozsáhlá studie českých a slovenských ornitologů ukazuje, že přímé pronásledování člověkem je hlavním důvodem úhynu dravců, mnohé druhy navíc ohrožuje i neúmyslná úmrtnost. Studii expertů z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd vydal vědecký časopis Biological Conservation.

Jaderná fúze bez vytváření jaderného odpadu a s vyšším ziskem, takový je cíl projektu, na kterém se podílejí i čeští vědci. Skupina výzkumníků z Finska, Česka, Německa a Velké Británie pracuje na podobě jaderné fúze, která nevytváří neutrony, ale jen nabitá jádra helia. Tím by se měl výrazně snížit výkon potřebný pro zahájení reakce. Jaderná fúze by byla jednodušší a levnější. Informovala o tom Akademie věd ČR (AV ČR).

Mezinárodní tým, v kterém byli i čeští vědci, pomocí dalekohledů zachytil a popsal jeden z nejjasnějších gama záblesků. Světlo pocházelo ze zdroje vzdáleného od Země deset miliard světelných let. Pozorovaný záblesk podle vědců mohla způsobit masivní hvězda v situaci, kdy se dostala do závěrečné fáze svého vývoje a zhroutila se vlastní gravitací. Výsledky vyšly v květnovém čísle žurnálu Nature Astronomy.

Sonda Juice Evropské kosmické agentury (ESA), která před dvěma týdny vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, má obtíže s vysunutím své nejdelší antény. Závadu se snaží odstranit spolu s vědci řídicí středisko v německém Darmstadtu. Na vině je nejspíš zaseknutý malý kolíček.

Teplé počasí zapříčinilo vyšší aktivitu klíšťat. Dle odborníků je klíčová prevence, jako je použití repelentu a vyhýbání se křovinám či zarostlým okrajům lesů, potoků a řek. Lidé by se také měli pravidelně kontrolovat. Pokud člověk klíště na svém těle objeví, důležité je vyndat ho co nejdříve. Klíšťata přenáší lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, která může mít závažné dopady, a to někdy i u mladých lidí. Přímá léčba na encefalitidu sice neexistuje, ale předcházet se jí dá pomocí očkování.

Vláda Petra Fialy (ODS) dostala nyní od obyvatel Česka nejhorší hodnocení od kabinetu Petra Nečase (ODS) v roce 2013. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděném letos od konce ledna do 20. března. Většina lidí je nespokojena s programem, činností i složením vlády, s osobou předsedy kabinetu i tím, jak vláda komunikuje s veřejností.

V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.

Důvěra Čechů v ústavní a další politické instituce podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM) mírně klesla. Oproti začátku roku je to nejvýraznější u hejtmanů a krajských zastupitelstev. V čele žebříčku dlouhodobě zůstávají starostové a obecní zastupitelé. Hlava státu v aktuální tabulce není, protože v době dotazování se prezidenti střídali.

Státní úřady a podniky i soukromé firmy v zemi zakazují svým pracovníkům z bezpečnostních důvodů používání čínské aplikace TikTok na služebních počítačích a telefonech. Zákaz často platí i pro osobní zařízení, pokud je zaměstnanci používají k práci. Vlastní účet na sociální síti TikTok měly jen některé státní instituce, třeba Úřad vlády ČR, který jej už ale zrušil. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal minulý týden varování před používáním TikToku na zařízeních s přístupem do významných informačních systémů. Aplikace podle NÚKIB představuje bezpečnostní hrozbu.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy mohly podle Biologického centra Akademie věd znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, o čemž se v době události spekulovalo. Rybáři a hasiči minulý rok v červenci zlikvidovali asi dvaačtyřicet tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

V pondělí začíná festival Týden mozku, návštěvníkům nabídne více než padesát bezplatných akcí. Návštěvníci na nich mohou například zjistit, jak se zbavit fobií nebo jak se lidský mozek adaptuje na extrémně nepříznivé a náročné prostředí. Různorodý program představila na slavnostním zahájení Akademie věd. Festival se koná do neděle 19. března v Praze, Hradci Králové, Olomouci a Ostravě.

V pondělí 6. března 2023 zemřela ve věku 82 let emeritní profesorka a bývalá vedoucí Ústavu jazykovědy a baltistiky Filosofické fakulty Masarykovy univerzity Marie Krčmová. Informovala o tom škola na svých webových stránkách. Velmi známé jsou její práce o brněnské mluvě známé jako hantec, ale také o fonetice, fonologii a stylistice.

Ve středu 8. března byl zahájen pilotní projekt, který se zaměřuje na sledování klimatických změn a podporuje adaptace na změnu klimatu v Ghaně. Tato oblast je totiž jednak změnou klimatu velmi ohrožena a současně je o ní nejméně informací – v Africe obecně chybí monitorovací a měřicí stanice, které by dokázaly dodávat data o rychlosti změn.

Biologické centrum Akademie věd uspělo u soudu ve sporu o způsob hospodaření ve vlastním lese na jižní Moravě. Vědci chtějí na pozemku hospodařit způsobem blízkým přírodě, nezískali ale souhlas úřadů. Krajský soud v Brně koncem ledna zamítavé rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu zemědělství k dalšímu řízení. O verdiktu soudu biologické centrum informovalo v tiskové zprávě.

Vědci zjistili, že rozdílná náchylnost lidí k obezitě může souviset s tím, kolik tepla se vytváří v lidském těle a jakým způsobem. Vyplývá to ze studie na myších, kterou vedli odborníci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Podle nich existuje možnost, že by se obezita mohla léčit prostřednictvím takzvané aktivace netřesové tvorby tepla ve svalech.